Karel Absolon patří k nejvýraznějším československým vědcům meziválečného období. Mimo jiné i proto, že na rozdíl od svých kolegů se neskrýval v tichu vědeckých pracoven, ale dokázal na sebe strhávat pozornost veřejnosti a získávat prostředky na výzkum od bohatých mecenášů.
Narodil se 16. června 1877 v Boskovicích jako syn lékaře a dcery slavného jeskynního badatele a archeologa Jindřicha Wankela. Vystudoval filozofii na Karlově univerzitě v Praze a zpočátku se zabýval především jeskynní faunou. Už za studií ale také zkoumal neznámé prostory jeskyň v Moravském krasu. V této práci pokračoval i později - mimo jiné zpřístupnil Punkevní jeskyně a dno propasti Macocha. Vedl také archeologické vykopávky, především v moravských jeskyních a v Dolních Věstonicích. V Brně vybudoval expozici Anthropos znázorňující původ a vývoj člověka.
Prvním nešťastným zlomem v jeho činnosti byla německá okupace, během níž měl zakázáno pokračovat ve vědecké práci. Nesměl dokonce ani vstupovat do jeskyň, které objevil. A v nemilosti zůstal i za komunistického režimu. Zemřel 6. října 1960. (jnk)
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



