Umělá inteligence klepe na dveře


Kyborg, napůl člověk a napůl robot, byl dlouho jen tvorem z říše vizí, které pěstovali autoři vědeckofantastické literatury a futurologové. Nakolik jsme se přiblížili k naplnění jejich snů?
Ray Kurzweil, známý americký vynálezce, doplňuje denně svůj jídelníček o koktejl z 250 pilulek. Je mu osmapadesát a chce si prodloužit život až do roku 2029. Věří, že v té době už bude mít věda za sebou dva velké průlomy: bude vědět, jak funguje lidská mysl, a dokáže vyrobit počítače, které se jí vyrovnají.

Miliardy miliard

"Za pětadvacet let budeme mít jak hardware, tak software, abychom vytvořili lidskou inteligenci ve stroji," říká Kurzweil.
Až budou mít počítače schopnost zpracovávat vstupní informace jako lidský mozek, budeme moci posílit svou inteligenci silikonovými implantáty. A dokonce vložit, "downloadovat" obsah své mysli do stroje, a tak ji uchovat na věky. Ray Kurzweil se domnívá, že za pouhých pár desetiletí by se člověk mohl stát prakticky nesmrtelným. Jeho prognóza, jakkoli se zdá být fantaskní, je založena na pečlivém sledování trendů v oblasti počítačů a výzkumu nervové soustavy.
V roce 1964 Gordon Moore, zakladatel Intelu, firmy na vývoj počítačových čipů, předpověděl, že kapacita computerů se každým rokem zdvojnásobí. Ukázalo se, že měl pravdu. "Počítače jsou dnes asi miliardkrát výkonnější, než byly před čtvrt stoletím. Během dalších pětadvaceti let se to bude opakovat," míní Kurzweil.
Bádání na poli nervové soustavy je ale mnohem složitější a kontroverznější. Ve snaze odkrýt tajemství lidské mysli si vědci často vypomáhají jinými druhy živočichů.

Tahá ji za vousy

Například profesor John Chapin z Newyorské státní univerzity přišel s unikátním pojítkem mezi zvířaty a stroji - vyvinul krysu na dálkové ovládání.
Přenáší rádiové signály na elektrody v té části jejího mozku, která kontroluje pohyb vousů. Když pošle signál do pravého vousu, krysa se otočí vpravo. Pak ji Chapin odmění signálem do mozkového centra, kde sídlí pocity rozkoše. Zní to možná bizarně, ale profesor doufá, že zjistí, jak přesně fungují různá místa v krysím mozku.
Profesor Miguel Nicolelis z univerzity v Severní Karolíně posunul propojení mozku a stroje ještě dál. V posledních deseti letech "odposlouchával" myšlenky opic tak, že jejich mozky "napíchl" na počítač.
"Mozek byl považován za poslední, nedostupnou hranici naší existence. Teď zjišťujeme, že k ní můžeme dojít a číst myšlenky," uvádí Nicolelis.
"Dekódování" mysli vyladil do takové míry, že jeho opice mohou pouhou myšlenkou kontrolovat například robotickou paži. To podle profesora naznačuje, jak může technologie posílit nebo přímo změnit naše schopnosti - mozek se nakonec "osvobodí" od zbytku těla a bude moci působit přímo na okolní svět.

Cesta do záhuby?

Třiadvacetiletý Erik Ramsey po automobilové havárii ochrnul od pasu dolů. Nemůže bez pomoci ani mluvit nebo jíst. V rámci experimentální léčby napojili jeho mozek na počítač a snaží se mu vrátit řeč.
Když Erik pomyslí na nějaký zvuk, computer si "přečte" aktivitu v jeho mozku a změní ji ve skutečný zvuk. Zatím jejich škála není velká, ale během několika let by prý Erik mohl vokálně komunikovat na podstatně vyšší úrovni.
Američtí vědci letos implantovali do mozku jiného ochrnutého muže první senzor, který umožňuje ovládat předměty pouhými myšlenkami. Podobné pokusy nabízejí naději, ale mohly by také vést do pekel, varuje profesor Hugo De Garis, tvůrce jedné z nejsložitějších nervových sítí - počítačů, které rozvíjejí vlastní inteligenci. Za několik let by podle něj mohla s přehledem převálcovat tu naši.
De Garis cítí rozpor mezi tím, co dělá a čeho se obává - "umělé intelekty" by mohly být tak výkonné, že nám budou připadat jako Bůh. Ale nemusely by být stejně milosrdné. "Jak se na nás budou dívat? Jako na podřadný druh?" ptá se profesor. "Mohly by pak s námi zacházet jako s komáry, se škůdci, a prostě nás vyhladit."

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace