HN: O jaké absolventy - z hlediska oboru a stupně vzdělání - mají zaměstnavatelé největší zájem?
Především o absolventy technických oborů. Konkrétně strojírenských, stavebních a elektrotechnických. V případě strojařů nehraje roli stupeň vzdělání. Strojírenské podniky nabízejí práci dělníkům, jako jsou obráběči, nástrojaři, ale i středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaným technikům a technologům. Podobně je tomu i v oblasti elektrotechniky. Ve stavebnictví je ale zájem především o dělnické profese, to jest o zedníky. O absolventy je zájem také v gastronomii či obchodu.

HN: Tedy všude tam, kde se v současnosti nedostává pracovní síly?
Prakticky ano. Problémem je ale spíše malý zájem o práci v těchto profesích než absolutní nedostatek pracovní síly. Absolventy odrazuje náročnost práce spojená s poměrně nízkým ohodnocením, případně provoz na směny.

HN: Myslíte, že zájem o absolventy ve vámi zmíněných oborech přetrvá i v budoucnu?
Sami zaměstnavatelé očekávají, že velký zájem bude i nadále především o absolventy z oborů elektrotechnických, včetně IT, strojírenských, ale také ekonomických. Za perspektivní je rovněž považováno stavebnictví, lékařství či obchod.

HN: Co zaměstnavatelé od absolventů očekávají?
Předesílám, že požadavky zaměstnavatelů jsou přímo úměrné dosaženému vzdělání absolventa. Tedy nejvyšší požadavky jsou kladeny na vysokoškolsky vzdělané pracovníky, nejnižší na ty s výučním listem. Velkou roli přitom zaměstnavatelé přisuzují znalostem, které nejsou vázány na konkrétní profesi.

HN: Kterým například?
Od všech absolventů shodně očekávají ochotu učit se a dále se rozvíjet. Schopnost nést zodpovědnost, rozhodovat se, řešit prakti-cké problémy. Za důležité pokládají také komunikační schopnosti v tom nejširším smyslu, tedy i schopnost sebeprezentace, umění jednat s lidmi.

HN: Jak školy podle zaměstnavatelů připravují studenty na praktický život?
Zaměstnavatelé jim především vytýkají výuku odtrženou od praxe. Doporučují proto školám rozšířit a zkvalitnit praktickou přípravu studentů a zajistit kvalifikované vyučující, kteří mají kontakty s praxí a aktuálními znalostmi oboru. Řada firem se proto snaží se školami spolupracovat, nejčastěji formou praxe studentů, brigád, exkurzí, sponzoringu, přednášek.

HN: Změnil se v posledních letech postoj zaměstnavatelů k absolventům?
Určitě ano, jsou jim více nakloněni. Firmy si čím dál víc uvědomují, že mladí lidé pro ně mohou být přínosem.

HN: Proč?
Jejich nespornou výhodou je, že nejsou dotčeni předchozími praco-vními návyky jako jejich zkušenější a starší kolegové. Jsou také otevřenější požadavkům, novým poznatkům. Ochotněji se učí novým věcem. Ve většině případů lépe než starší generace ovládají cizí jazyk či výpočetní techniku. Zaměstnavatelé obecně vyzdvihují důležitou devizu mladých lidí, a tou je přizpůsobivost.

HN: Nehraje v zájmu firem o absolventy i možnost nabídnout jim nižší mzdu než zkušeným pracovníkům?
Samozřejmě, i to je jeden z důvodů, proč firmy preferují mladé lidi bez praxe. Z našeho šetření ale nevyplývá, že by právě tohle bylo tou hlavní motivací.


HN: Říkáte, že zájem o absolventy roste, nicméně - jaký je stav? Převažují firmy, které absolventy preferují, nebo naopak ty, které je odmítají?
Například z letošního Šetření potřeb zaměstnavatelů v sektoru služeb vyplynulo, že více než sedmdesát procent z tří set devatenácti organizací absolventy přijímá, ale neupřednostňuje. Přímo je preferuje pouze dvanáct procent zaměstnavatelů. Zbytek k nim zaujímá odmítavý postoj.

HN: Můžete blíže specifikovat firmy, které jsou k nim přátelštější?
Platí, že čím větší firma, tím je procento absolventů z nově přijímaných zaměstnanců nižší. Výjimkou jsou firmy kolem pěti tisíc zaměstnanců, kde jsou absolventi přijímáni často. Malé firmy do pěti zaměstnanců naopak dávají přednost "hotovému" pracovníkovi.

HN: Jsou na pracovním trhu upřednostňováni absolventi s praxí?
Praxe může znamenat lepší výchozí pozici, klíčovou roli ale vždy hraje celkový dojem. Zatímco pro některé zaměstnavatele je praxe nezbytná, druzí jí nepřikládají žádnou váhu. Shodně ovšem považují jakoukoliv předchozí aktivitu absolventa za důkaz jeho samostatnosti a vstřícnosti k práci.

HN: Když absolvent v něčem nevyhovuje - přistoupí zaměstnavatel k jeho rekvalifikaci?
Spíše než o rekvalifikaci bych v tomto případě hovořila o poskytování odborné praxe či dalším vzdělávání. Velké firmy často připravují pro absolventy speciální adaptační či tréninkové programy. Tyto aktivity jsou dány především snahou vychovat si nové pracovníky podle vlastních představ. V případě, kdy zaměstnavatelé u absolventů vyžadují menší předchozí praxi, ochota je vzdělávat bývá menší. Rekvalifikace by pro ně nebyla ani efektivní. A efektivnost je jedním z kritérií při příjímání nové pracovní síly.

HN: Co nejčastěji bývá důvodem k upřednostnění jiných zájemců o práci před absolventy?
Hlavními problémy jsou delší čas na zapracování i absence pracovní zkušenosti. S posledně jmenovaným souvisejí nereálné představy absolventů zejména o pracovním prostředí a možnostech finančního ohodnocení. Postrádají pracovní morálku, často navíc přeceňují své schopnosti. To vše může vést k vyhýbání se absolventům a upřednostňování zkušených pracovníků ze strany zaměstnavatele.

HN: Co byste absolventům při hledání práce doporučila?
Aby pracovní příležitosti vyhledávali sami. V žádném případě nestačí přihlásit se na úřad práce a čekat. Firmy totiž při hledání nových pracovních sil nejčastěji vybírají právě mezi těmi, kteří se hlásí přímo. Přednost dávají také absolventům, s nimiž již dříve spolupracovali například v rámci praxe.
Autorka je spolupracovnicí redakce


Pavla Kalousková (28 let) pracuje v oddělení Analýz a potřeb trhu práce Národního ústavu odborného vzdělávání v Praze. Zde také vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické a poté Veřejnou a sociální politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nyní vede dílčí šetření projektu Vzdělávání - Informace - Poradenství - VIP Kariéra o potřebách zaměstnavatelů.
Zaměstnavatelé školám vytýkají především výuku odtrženou od praxe. Doporučují jim proto zkvalitnit praktickou přípravu studentů a zajistit kvalifikované vyučující, kteří mají kontakty s praxí a aktuálními znalostmi oboru.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace