Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetl jako první?Jede vláček kolejáček, kolik vozů má, leporelo s těmihle verši a ilustracemi Kamila Lhotáka mohlo být mezi těmi úplně prvními. Snad Hrubínova knížka To je jízda, to je let! (1950) nebo Hiršalova Šťastně dojeď, dlouhý vláčku! (1954). Od Hiršala a Grögerové jsem pak měl rád O podivné záhadě na poštovním úřadě (1962), ale to už jsem víc četl mayovky, vernovky a setonovky, které jsem našel v knihovně po mém otci.
Co jste četl naposledy?
Moje četba je hodně daná potřebami televizní literární revue Třistatřicettři, kterou už osmý rok připravuji s Janem Schmidem pro ČT 2. Proto jsem teď například četl Kosatíkovu knihu "Ústně více", novou hru Pavla Landovského Protentokrát zbohatnem či Kuběnovu Paměť Básníka. V metru a v chůzi Čajové minimum J. H. Kocmana, v Národním filmovém archívu, kde rediguji odborně zaměřenou Knihovnu Iluminace, celkem asi čtyřikrát při korekturách práci Gillese Deleuze Film 2. Obraz-čas a rukopis monografie Jana Svobody o filmaři Janu Kučerovi. Doma v posteli Šabachův Občanský průkaz, po letech znovu Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí a různé encyklopedie, např. Tötebergův Lexikon světového filmu.
Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Dříve jsem si jich kupoval desítky až stovky ročně, dnes ke mně asi stejný počet knih přichází od autorů i nakladatelů. Ačkoli už je nemám kam dávat a pomalu nás vytlačují z bytu, stejně si nějakou občas koupím.
Jakou knihu jste si koupil naposledy?
Já sám možná Novodobý český hermetismus Milana Nakonečného, jinak mi knihy často kupuje moje paní, zrovna včera Moje růžová dobrá jitra Václava Větvičky.
Jakému typu četby dáváte přednost?
Čím dál víc upřednostňuji nefiktivní žánry: memoáry, deníky, biografie, historické analýzy. I v poezii.
Četl jste nějakou knihu víc než jednou. Proč?
Tajuplný ostrov Julese Verna, protože spojuje inženýrskou praktičnost s gentlemanskou etikou. To je v dnešní době dávno zapomenutý a vysmívaný ideál.
Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Knihy jsou pamětí lidského rodu a produktem toho lepšího v jeho dějinách. Nečíst znamená vracet se do říše zvířat, bohužel s hnusnými civilizačními návyky, které zvířata postrádají.
A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Karel Matěj Čapek Chod: Antonín Vondrejc; Franz Kafka: Proces; Milan Kundera: Žert. A dále Škvorecký, Hrabal, Hemingway, Solženicyn, Dahl, Halas, Kolář, Auster aj. aj. aj.
Jan Lukeš (*1950)
Literární a filmový kritik a historik, publicista a editor. Studoval na FF UK češtinu a dějepis, od roku 1975 pracoval dvanáct let jako čistič oken. Pak výzkumný pracovník Čs. filmového ústavu, redaktor Lidových novin, dnes redaktor Národního filmového archívu. Napsal knihy Prozaická skutečnost, Orgie střídmosti, Stalinské spirituály, Hry doopravdy a Srdcerváč, editoval např. Deník Pavla Juráčka (Magnesia Litera 2004 za nakladatelský čin).
