Císař vědců, umělců a šarlatánů
Neexistuje snad v historii lidstva druhý panovník s takovou vášní pro vědu, jakou byl posedlý Rudolf II. Habsburský, císař římský, král moravský a uherský. Podle titulů jeden z nejmocnějších mužů tehdejšího světa však netoužil po moci. Považoval se víc za vědce a učence a když už musel vládnout - což činil se zjevnou nechutí - tak jen proto, aby zajistil klid, v jakém se daří jeho milovaným múzám.
Astronomové Tycho Brahe, Johannes Kepler, filozof Giordano Bruno, objevitel kyslíku Cornelius Drebbel a mnoho dalších předních vědců, ale také golem s rabbi Loewem, pověstní alchymisté Edward Kelly a John Dee, stejně jako dlouhá řada umělců... Ti všichni jsou nějak spjati s rudolfinskou Prahou. Je těžké si to představit, ale díky Rudolfovi se hlavní město českého království nakrátko stalo něčím na způsob dnešního New Yorku: hodně z toho, co mělo tehdy nějakou intelektuální a uměleckou cenu, Prahou alespoň prošlo.
Zlatý věk byl krátký. Katolíci začínali měřit síly s protestanty, Turci stáli u bran Evropy. Ještě ke všemu mezi bigotně katolickými Habsburky té doby byl Rudolf bílou vranou - už jeho současníci jej podezírali z bezvěrectví. Roku 1608 ho příbuzní donutili vzdát se většiny moci, o poslední zbytky pak přišel abdikací roku 1611. Svou daň si vybralo i dědičné "šílenství", patrně schizofrenie.
Dvacátého ledna uplyne 395 let od smrti jednoho z nejpodivnějších panovníků - nejen Čech. V pozůstalosti císaře, který se zadlužoval, aby měl na vědu a umění, a který prahl po kameni mudrců, našli pozůstalí přes tunu zlata a více než tři tuny stříbra.
(jnk)
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



