Císař vědců, umělců a šarlatánů

Neexistuje snad v historii lidstva druhý panovník s takovou vášní pro vědu, jakou byl posedlý Rudolf II. Habsburský, císař římský, král moravský a uherský. Podle titulů jeden z nejmocnějších mužů tehdejšího světa však netoužil po moci. Považoval se víc za vědce a učence a když už musel vládnout - což činil se zjevnou nechutí - tak jen proto, aby zajistil klid, v jakém se daří jeho milovaným múzám.

Astronomové Tycho Brahe, Johannes Kepler, filozof Giordano Bruno, objevitel kyslíku Cornelius Drebbel a mnoho dalších předních vědců, ale také golem s rabbi Loewem, pověstní alchymisté Edward Kelly a John Dee, stejně jako dlouhá řada umělců... Ti všichni jsou nějak spjati s rudolfinskou Prahou. Je těžké si to představit, ale díky Rudolfovi se hlavní město českého království nakrátko stalo něčím na způsob dnešního New Yorku: hodně z toho, co mělo tehdy nějakou intelektuální a uměleckou cenu, Prahou alespoň prošlo.

Zlatý věk byl krátký. Katolíci začínali měřit síly s protestanty, Turci stáli u bran Evropy. Ještě ke všemu mezi bigotně katolickými Habsburky té doby byl Rudolf bílou vranou - už jeho současníci jej podezírali z bezvěrectví. Roku 1608 ho příbuzní donutili vzdát se většiny moci, o poslední zbytky pak přišel abdikací roku 1611. Svou daň si vybralo i dědičné "šílenství", patrně schizofrenie.

Dvacátého ledna uplyne 395 let od smrti jednoho z nejpodivnějších panovníků - nejen Čech. V pozůstalosti císaře, který se zadlužoval, aby měl na vědu a umění, a který prahl po kameni mudrců, našli pozůstalí přes tunu zlata a více než tři tuny stříbra.
(jnk)

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace