Rusko protestuje proti radaru USA v Česku
Záměr USA postavit v Česku a Polsku základny protiraketového systému vyvolal protesty Ruska - ruští armádní generálové varovali, že radar v Česku by mohl sledovat ruské rakety i námořní flotilu.
České ministerstvo zahraničí ale tvrdí, že Rusko nemá k obavám důvod. "Protiraketový systém je čistě obranný a není zaměřen proti Rusku," prohlásil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Oslovení Česka ze strany USA není pro Rusko překvapením. O systému protiraketové obrany mělo už dříve informace jak bilaterálně ze strany Spojených států, tak prostřednictvím Rady NATO - Rusko," dodal ministr.
Podle americké strany konečné rozhodnutí ještě nepadlo a neexistuje časový harmonogram jednání.
Ve středu bude o žádosti USA jednat mimořádně bezpečnostní rada státu. Zúčastní se jí i prezident Václav Klaus. K otázkám spojeným s případnou výstavbou základny se Klaus podle Hradu nebude do té doby vyjadřovat. Úmysl Američanů postavit na českém území část svého protiraketového štítu nekomentoval prezident ani v minulosti. S premiérem Mirkem Topolánkem, vicepremiérem Alexandrem Vondrou a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem bude mít Klaus příležitost mluvit už dnes, kdy na Hrad svolal schůzku k zahraniční politice státu.
Topolánkův kabinet počítá s tím, že dohodu s USA o výstavbě radaru by musely schválit obě komory parlamentu a ratifikovat prezident. Referendum v této otázce nepodporuje.
K lidovému hlasování se naopak kloní ČSSD. Řada sociálnědemokratických politiků je spíš proti základně.
Například místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) žádá analýzu, zda je hrozba nepřátelských raket opravdu tak velká, jak tvrdí zastánci základny. "Víme dobře, že právě Spojené státy jsou zemí, která se v poslední době dopustila vážných chyb právě při takovém odhadu, například v Iráku, ale také jinde," řekl ČTK. Pro referendum jsou například i předseda sněmovny Miloslav Vlček a šéf klubu ČSSD Michal Hašek.
Pokud bude Česko souhlasit, mohla by základna začít fungovat v roce 2011. Obsluhovat by ji mělo nejvýše 200 lidí - civilistů i vojáků. Radar je součástí plánu USA na obranu před útoky raket, jež mohou nést jaderné zbraně.
