Platové "nůžky" v Česku se zvolna rozevírají
Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy se v Česku v posledních letech nepatrně zvýšil, přesto patří mezi nejvyspělejšími zeměmi světa k nejmenším. Nejnižší mzdové rozdíly jsou ve Skandinávii. Vyplývá to ze statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za rok 2006, kterou zveřejnil odborný měsíčník Lobby. Analytici přisuzují menší rozdíly ve mzdách v Česku přetrvávajícímu vlivu čtyřiceti let socialismu i vlád vedených ČSSD.
Míru nerovnosti v příjmech udává tzv. Gini koeficient, který OECD pro Česko za loňský rok vyčíslila na hodnotu 26, zatímco před dvěma lety na 25. Čím je koeficient vyšší, tím jsou rozdíly v příjmech občanů větší. Nižší číslo než Česko vykázalo ze zemí organizace jen Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Rakousko. Průměrná hodnota tohoto ukazatele představovala 31.
Největší rozdíly v platech existují na Novém Zélandu, ve Španělsku, Velké Británii a Japonsku.
Nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími českými platy se budou patrně i nadále postupně rozevírat a částečně tomu napomůže i zamýšlená daňová reforma počítající s rovnou daní, která omezí progresi ve zdanění platů, míní analytik Patria Finance David Marek.
Česká společnost je značně rovnostářská a osmiletá vláda socialistů ji v tomto rysu dále podporovala, tvrdí analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Experti se shodují, že pro optimální vývoj země není žádoucí ani příliš vysoká, ale ani příliš nízká nerovnost příjmů. Ta bývá spojena s jejich vysokým mezním zdaněním, což je i případ Česka.
Nejvyšší příjmy v Evropě mají podle Petra Goly z Lobby hlavně úspěšní podnikatelé, manažeři, finanční analytici, IT odborníci, lékaři či piloti. Ze zaměstnaneckého poměru mají největší naděje na největší mzdové ohodnocení počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví.
