Hrozba bodů a ztráty řidičského průkazu v novém silničním zákoně, který měl snížit počet mrtvých na českých silnicích, přestává na řidiče fungovat.

V lednu a v únoru zemřelo na silnicích 123 lidí, kdežto loni "jen" 121. Počet mrtvých za letošní první dva měsíce roku se přitom může ještě zvýšit, protože dostupné statistiky zatím nezahrnují oběti, které na následky nehod zemřely později v nemocnicích.

Loni v červenci, kdy začal zákon platit, se přitom zdálo, že se situace výrazně zlepší. Pokud by pokračoval pokles obětí nehod jako ve druhé polovině roku 2006, zemřelo by letos v lednu a v únoru na silnici o 24 lidí méně.

"Zhoršující se trend jde i na vrub policii, kterou v poslední době není téměř vidět," říká bývalý dopravní policista Stanislav Huml. Podíl má na tom podle dopravních expertů i diskuse o zmírnění zákona.

Ačkoli ze statistik vyplývá, že 49 procent smrtelných nehod jde na konto nepřiměřené rychlosti, chce ministerstvo dopravy už v létě povolit na některých úsecích dálnic ještě vyšší rychlost. Místo nynějších 130 by se jezdilo až 160 kilometrů za hodinu. "Zvýšení rychlosti o kilometr zvyšuje pravděpodobnost vážného následku nehody nebo úmrtí o pět procent," tvrdí Jaroslav Heinrich z Centra dopravního výzkumu.

Změna maximální rychlosti je však spojena i s řadou dalších problémů a také investic. Na kolik by celkem přišly, zatím nikdo z ministerstva dopravy nespočítal.

Co by se změnilo?

1. Protože by se stošedesátkou jezdilo jen v některých úsecích, musely by se dálnice vybavit digitálním značením, kamerami a čidly, podle nichž by se na tabulích měnila aktuální rychlost v daném úseku. Podle rakouských zkušeností jen na desetikilometrovém úseku stojí takové úpravy přes 100 milionů korun.

2. Dálnice v Česku jsou stavěny na rychlost 120 km/h. "Po zkušenostech ze zahraničí bude možná potřeba na některých místech rozšířit dálnici o stoupací nebo připojovací pruhy," říká Heinrich.

3. Zvýšení rychlosti by s sebou neslo zvýšení hluku. Přitom právě teď hygienici pracují na takzvané hlukové mapě, podle které se mají na vybraných místech stavět protihlukové zábrany. Ty by pak bylo třeba posílit. Už nyní jde o investici v řádech desítek miliard korun.

4. Podle rakouských odborníků by zvýšení rychlosti přineslo i o 30 procent více emisí oxidu uhličitého. "V případě jemného prachu dokonce o 40 procent. To je dnes jeden z největších problémů, v jehož důsledku v EU umírají předčasně stovky tisíc lidí a vznikají ekonomické ztráty v řádech desítek miliard eur," říká ekolog Miroslav Šuta.

(pse)
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace