Ivana Petrová si už nevzpomíná, kolik jí bylo, když se rozhodla pro první biologický experiment. Ví však přesně, že pozorovala špačky na zahradě, když nosili mláďatům do budky potravu. Na otcových náramkových hodinkách měřila, jak dlouho to ptačím rodičům trvá, než se vrátí s novým soustem. Už tehdy, při tak triviálním pozorování, prý zjistila, jak důležité jsou zvědavost a trpělivost. Když se o několik let později rozhodla vstoupit do mnohem závažnějšího vědeckého problému, byly zvědavost a trpělivost znovu na prvním místě.
"Pokud chce dneska člověk někam proniknout, kde ještě nikdo nebyl, má to hodně těžké," vysvětluje lapidárně svůj vztah k vědě dnes už studentka prvního ročníku Přírodovědecké fakulty UK Ivana Petrová. "Třeba na jižním nebo severním pólu, na Mount Everestu či u kanibalů na Nové Guinei - už někdo nejednou byl. Ve vědě se ale člověk může dostávat tam, kde ještě nikdo nebyl. Vědec je první člověk, který se třeba o hvězdě, buňce nebo genomu dozví něco nového a neznámého. Takže je to vlastně obrovské dobrodružství. A vědec může tyhle objevy dělat skoro pořád. Pocity z nich jsou k nezaplacení. Pro mnoho kolegů jsou i adrenalinem."
Co se stane, když spermie oplodní vajíčko, se běžně učí ve škole. Ivanu Petrovou ale zajímalo, jak dopadne vajíčko, když ho spermie neoplodní. Odpověď na zvídavou otázku nedostala hned, ale až na České zemědělské univerzitě v Praze - Suchdole, v čase, kdy ještě studovala na gymnáziu.
"Měla jsem štěstí, že jsem poznala docentku Sedmíkovou," říká. "Její tým na katedře veterinárních disciplín se zabýval kromě jiného i touto otázkou. Problém zkoumal na vajíčkách prasete, která jsou velmi podobná těm lidským. Až tam jsem se dověděla, že neoplozená vajíčka umírají, v podstatě spáchají během několika hodin buněčnou sebevraždu. U žen je tohle sebezničení jednou z příčin jejich neplodnosti."
Tři roky, vesměs o sobotách a nedělích, chodila Ivana do vysokoškolských laboratoří. Zpočátku se učila základní techniky, ale už za rok dělala vlastní pokusy a měření.
"Šlo nám především o to, abychom vajíčku rozmluvili sebevraždu," pokračuje. "Z jednoho vědeckého článku jsme vyčetli, že u mořských ježovek nutí vajíčka k sebezničení dva enzymy - bílkoviny, které se objeví v buňkách při velké zátěži nebo ve stresové situaci. A tak jsme začali zkoušet vyřadit je ze hry. Zjistili jsme, že při "vyautování" jednoho z nich jsou donucena všechna vajíčka žít a přestanou myslet na sebevraždu. Před námi jim nikdo na světě tímhle způsobem jejich sebezničující chování nerozmluvil. Náš postup jsme patentovali a v současné době dokončujeme publikaci článku v mezinárodních vědeckých časopisech."
Výsledky biologického výzkumu, do kterého se zapojila i gymnazistka z Říčan u Prahy, jsou vynikajícím základem pro další výzkum řešení lidské neplodnosti. Jeho vážnost podtrhuje fakt, že až pětina dvojic současné lidské civilizace se marně snaží o zplození potomka. Ivaně Petrové připadá úžasné, že může s pomocí biologie a chemie, pro které se rozhodla, porozumět tomuto velmi složitému problému.
Když má mladá laureátka prestižního ocenění plnou hlavu učení anebo potřebuje vydechnout v době zkouškového období, popadne příčnou flétnu a jen tak, pro radost, si začne hrát. Anebo vezme batoh na záda a spolu s rodiči vyrazí na výlet do hor. Pískovce Českosaského Švýcarska má prý nejraději.
Ivana Petrová patří k velkým nadějím české vědy. Sama o sobě však hovoří velmi skromně. "Měřit výkony ve vědě je ošidné a těžko se určuje, kdo je lepší a kdo horší. Znám spoustu chytrých kluků a holek z Biologických nebo Ekologických olympiád, kteří by si cenu, kterou jsem dostala já, taky zasloužili. A je asi spousta takových, co mají smůlu, že nikde blízko nemají vědecký tým, s kterým by mohli spolupracovat. V tom jsme na tom my, z větších měst, asi lépe než kluci a holky z menších měst a vesnic. Teď jim dává šanci projekt Otevřená věda, který spustila Akademie věd. Všem přeji, aby mohli bádat nad tím, co je baví."
Snímky ČTK a archiv Ivany Petrové: Naděje české vědy. Studentka Ivana Petrová převzala loni v listopadu při udílení cen Česká hlava 2006 cenu Naděje.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



