Doktorské studium je charakterizováno tím, že se jedná o studium v těsném kontaktu s prováděním vědecké práce resp. jiné podobné kreativní práce. Mimochodem, je to věc, o které se nyní např. velmi intenzivně jedná na úrovni Evropské univerzitní asociace ve smyslu definice právě toho, co je to doktorské studium. Vlastně to souvisí i s charakteristikou toho, co je to přesně "univerzita" , přičemž jednou z charakteristik je, že je to vysoká škola, kde probíhá doktorské vzdělávání, právě jakožto podíl mladých adeptů na aktivním prodávání vědy a výzkumu. U doktorského studia nejde zdaleka v té míře, jak jsme na to zvyklí v těch klasičtějších modelech, o nějaké "biflování" z učebnic, i když samozřejmě jisté penzum dalších učebnicových témat je přitom také třeba zvládnout, ale daleko více jde o zanoření se do nějakého konkrétního vědeckého problému, o zvládnutí kontextu a implikací v nějaké konkrétní disciplíně. Z tohoto hlediska si myslím, že ideální model je skutečně doktorand, který pracuje na špičkovém pracovišti, kde je řada lidí, kteří se věnují přímo tomu jeho vlastnímu oboru ale kde má blízko k lidem (zase pokud možno špičkovým), kteří se zabývají i tématy blízkými, ale třeba i ne až tak blízkými, protože důležitou součástí doktorského vzdělávání je právě i schopnost kontextu a dávání věcí do souvislostí a jakési rozkoukání se po co nejširším poli různých metodologií, přístupů k řešení problémů apod. A v tomto smyslu si myslím, že existuje doktorské studium i na řadě pracovišť naší univerzity. Samozřejmě jakési etalony tohoto přístupu jsou ty nejznámější světové univerzity - Harvard, Oxford apod.

* Jaké podmínky pro své studium a výzkum mají doktorandi na UK?

Hovoříme-li o materiálních podmínkách či o prostředí, v němž naši doktorandi studují, pak je třeba konstatovat, že tato problematika je na univerzitě poměrně heterogenní, bohužel musíme říci, že máme i pracoviště, která potřebují více prostoru, což zejména v některých humanitních oborech je docela problém. Co se přístrojového vybavení týče, myslím si, že se situace velmi zlepšila. Velmi tady pomáhá i spolupráce s Akademií věd, díky jejíž vstřícnosti máme přístup k těm dražším, výjimečnějším zařízením, která třeba my nemáme a oni ano - dlužno říci, že univerzita poskytuje recipročně to samé. U některých oborů může být trochu problém přístup ke knihovním službám.

Samozřejmě stojí za to zmínit - a týká se to i jedné z dalších otázek - finanční záležitosti - i v tomto ohledu jsou podmínky různorodé - samozřejmě je tu jakési minimální stipendium na základě státní dotace, které my vlastně poněkud navyšujeme z rozpočtu univerzity, protože pro začínající mladé lidi je to dost málo peněz. Velmi se také snažíme podporovat doktorandy v účasti na grantových projektech, což opět může poměrně zajímavým způsobem navýšit jejich vlastní příjem. Naše univerzitní grantová agentura nyní nově od tohoto roku rozjíždí velmi výrazné navýšení osobních peněz pro doktorandy, kteří se účastní grantových projektů. Podporujeme také, aby doktorandi měli nějaký částečný malý úvazek při výuce pregraduálních studentů, přičemž tím, že učí, se také sami zdokonalují a zároveň to zase trochu pomáhá navýšit jejich příjem.

* Exitují nějaká čísla, kvóty pro počet doktorandů, stanovené pro danou VŠ či obecně v rámci vysokého školství v ČR? A máme vůbec dostatek přiměřeně kvalitních učitelských kapacit, které se mohou doktorandům věnovat?

Kvóty existují a neexistují. Univerzita Karlova v zásadě může přijmout tolik doktorandů, kolik chce, nicméně vzhledem k tomu, že za doktorandy v uvozovkách "platí školné stát", tak každý rok probíhá jakýsi "dohadovací proces" s ministerstvem školství na téma, kolik studentů my si myslíme, že bychom byli schopni vzdělat, a ministerstvo, kolik si myslí, že by bylo schopno a ochotno zaplatit. Takže ten finální počet je výsledkem takovéhoto vyjednávání, nicméně v posledních letech s tímto nebyly žádné výraznější problémy, v podstatě se daří financovat zhruba tolik studentů, kolik jsme schopni v doktorském studiu vzdělávat. U nás na UK v průměru vychází zhruba jeden doktorský student na jednoho akademického pracovníka, což odpovídá tomu, že v tom doktorském studiu jde především o individuální studium, kde péče školitele opravdu nemůže být "davová". V této souvislosti se domnívám, že máme ještě kapacitu na to počet doktorských studentů navýšit, protože v zásadě může připadat na jednoho školitele více než jeden doktorand. Tento průměr ovšem samozřejmě neznamená, že by jeden každý akademický pracovník měl právě jednoho doktoranda.

* Doktorand a finance - kapitola sama pro sebe. Existuje jednotný systém financování doktorského studia, nebo se to liší škola od školy? Kdo stanoví a na základě jakých kritérií, kolik dostává doktorand a kolik škola, školitel? A vůbec, je peněz dostatek?

Už jsem to zmínil. V rozpočtu MŠMT pro vysoké školy je určitá částka, vypočtená jednak na základě toho, kolik doktorských studentů v jakém (a jak finančně náročném) programu vysoká škola vzdělává a dále je tam částka na stipendia pro doktorské studenty. Nicméně podle VŠ zákona univerzity mají autonomii v tom rozhodnout se samy, jak s takto získanými prostředky nadále naložit. My v zásadě děláme to, že doktorské studium poněkud dotujeme z jiných prostředků, z jiných zdrojů, stejně jako ta doktorská stipendia.

O rozdělení peněz mezi doktorskými programy a o tom, kolik dostává konkrétní doktorand, rozhoduje na návrh rektora Akademický senát univerzity. Odhaduje se, že české vysoké školy dostávají něco mezi třetinou a sedminou toho, co dostávají obdobně kvalitní vysoké školy na západ od nás.

* Představme si situaci, kdy doktorand pro téma, které si zvolil, nanajde na mateřské VŠ fundovaného školitele. Může hledat jinde, třeba i v zahraničí? Jak mu při tom pomáhá jeho alma mater?

V zásadě vysoká škola zaručuje kvalitu vzdělání, čili dost dobře možné to není, doktorand by se musel ucházet o doktorské studium na škole, která je schopná toto zajistit. Univerzita Karlova v rámci smluv s různými partnery je schopná zajistit školitele z institucí, kde může garantovat kvalitu vzdělání, konkrétně teď mám teď na mysli pracoviště Akademie věd, ale i v těchto případech musí být někdo na našem vlastním pracovišti, kdo je schopen kvalifikovaně monitorovat, že postup doktorského studia je v pořádku.

* Spolupracuje univerzita v rámci doktorského studia s firmami a institucemi, budoucími zaměstnavateli studentů a doktorandů? Existují požadavky z praxe, jež doktorandi řeší?

Ano, spolupráce s externími subjekty a budoucími zaměstnavateli je důležitá část doktorského studia,. Je třeba si uvědomit, že doktorské studium je primárně vědecká příprava. Čili do značné míry připravujeme budoucí pracovníky vědeckých institucí, tzn. jednak vysokých škol, jednak ústavů Akademie věd a dalších vědeckých institucí, ale řekněme i firemního výzkumu apod. S Akademií věd spolupracujeme - jak už jsem zmínil - velmi úzce, stejně tak těsně spolupracujeme již tradičně s nemocnicemi, které jsou také velkým a významným "odběratelem" našich doktorandů a spolupracujeme i se zaměstnavateli např. v řadě humanitních oborů - konkrétně jsou to třeba právní firmy v případě studentů Právnické fakulty, překladatelské společnosti v případě studia jazyků apod., takže tato spolupráce je poměrně bohatá a často velmi intenzivní a také při ní v řadě případů vznikají výsledky s možným dopadem do už konkrétní komerční praxe. K tomu účelu v současné době zřizujeme specializované pracoviště univerzity Centrum pro přenos poznatků a technologií UK (http://cppt.cuni.cz ), jehož náplní je kvalifikovaně pomáhat s takovými praktickými konkrétními aspekty případné komercializace výsledků. (boč)

Několik důležitých údajů o doktorském studiu na UK


V letošním akademickém roce máme něco přes 7000 doktorských studentů, na 500 ročně jich dokončí studium, počet doktorských studentů za poslední léta stejně tak jako počet absolventů pozvolna roste, těch nynějších přes 500 ve srovnání s necelými 300 v akademickém roce 2001/2002 - tzn. nárůst absolventů je 40 %.

Máme také vlastní - poměrně detailní - hodnocení doktorského studia - je docela potěšitelné, že 85 % absolventů doktorského studia hodnotí své studium kladně - tedy buď spíše kladně, nebo rozhodně kladně a dalších 10 % je nerozhodných a pouhých 5 % ho hodnotí spíše záporně, což můžeme považovat za dobrý výsledek.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace