Základní pojetí klasické ekonomické teorie je, že lidé jsou schopni vybrat si to, co je pro ně nejlepší. Avšak podle Christophera Hseeho a Reide Hastieho, profesorů behaviorální psychologie a marketingu na University of Chicago Graduate School of Business (Chicago GSB), je tato hypotéza klamná. V nedávné studii nazvané "Rozhodování a zkušenost: proč si nevybíráme to, co nás uspokojuje?" ("Decision and experience: why don't we choose what makes us happy?"), Hsee a Hastie poukazují na to, že když jsou lidé konfrontováni s větší možností voleb, většina se nakonec rozhodne nesprávně. Autoři vysvětlují, že toto je zapříčiněno zaprvé neschopností dělat přesné předpovědi budoucích zážitků a zkušeností, a zadruhé neúspěchem jednat podle těchto předpovědí. To může mít neblahé následky na plánování budoucnosti.
Proč nesprávně předpovídáme budoucnost
Hsee a Hastie podtrhují pět hlavních důvodů (vliv, projekce, rozdíl, paměť a přesvědčení), které mají za následek to, že lidé nejsou schopni správně předvídat budoucí zkušenosti. Tzv. "projection bias" se například vyskytuje z toho důvodu, že duševní rozpoložení v momentě, kdy se pro něco rozhodujeme, nemusí odpovídat duševnímu rozpoložení v momentě, kdy doopravdy onen zážitek prožíváme. Plánování je pak zavádějící v tom, že může mít za následek volby, kterých později litujeme - jako například nákup potravin na prázdný žaludek a z toho vyplývající nadměrné množství zakoupeného jídla.
Pro demonstraci obdobně zkreslujícího efektu tzv. "belief bias" - zavádějícího přesvědčení, popisují autoři situaci, kdy zaměstnanci dostali zadarmo výlet do Paříže, se kterým byli velmi spokojeni. Pokud by dostali výlet na Havaj, také by měli radost. Ale v případě, že dáme zaměstnancům na výběr mezi výletem do Paříže nebo na Havaj, budou celkově méně spokojení z toho důvodu, že se soustředí spíše na zjevné nedostatky té či oné volby ("v Paříži není oceán", zatímco "na Havaji nejsou muzea").
Proč naše vlastní předpovědi selhávají
Autoři poukazují na to, že správně předvídat je nedostačující - musíme také umět jednat v souladu s těmito předpověďmi. Ale většina lidí, spíše než aby volili to, o čem si myslí, že bude mít za následek jejich celkovou spokojenost, má sklon k výběru té varianty, která jim přinese největší možný okamžitý přínos (impulzivita), je v souladu s jejich vlastními pravidly (volba založená na pravidlech), které mohou jednoduše ospravedlnit (laická racionalizace) nebo které jim přinášejí největší uspokojení, jako například peníze (snaha o kompromisní řešení).
Pro ilustraci vlivů laické racionalizace (touha laika po racionalitě) se autoři rozhodli popsat situaci, ve které bylo účastníkům dáno na výběr mezi menší čokoládou ve tvaru srdce a větší ve tvaru švába. Naprostá většina dotazovaných si nakonec vybrala větší čokoládu ve tvaru švába, i když dříve si byli jistí, že si vyberou tu ve tvaru srdce.
Když rozhodnutí selhávají tam, kde člověk hledá štěstí - důsledky plánování
Neschopnost představit si budoucnost a tendence dělat impulzivní rozhodnutí může dotyčného vést k ne až tak optimálním volbám, tj. k volbám, které neposkytují to nejvyšší uspokojení. To může mít neblahé následky v kontextu sociální politiky, jako například ve výběru poskytovatelů zdravotní péče nebo v oblasti penzijních programů, u kterých se předpokládá, že lidé si jsou vědomi svých priorit, a že se rozhodnou ve svém nejlepším zájmu. Studie Hseeho a Hastieho zpochybňuje nejen takováto mínění, ale i důležitá rozhodnutí učiněná na základě těchto mínění.
Zmiňovaná studie je v plném znění k dispozici na následujících stránkách:
http://faculty.chicagogsb.edu/christopher.hsee/vita/Papers/DecisionAndExperience.pdf
Agentura Noir sur Blanc.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



