HN: Na výzkum dlouhodobě chybějí finance. Jak reagují špičkoví odborníci? Neodcházejí houfně do zahraničí?
To určitě ne. Dříve se jednalo možná o desítky lidí. Ti odcházeli spíše proto, že si chtěli vyzkoušet práci v cizině. Podílet se na něčem, co dříve nemohli dělat. Také lidé ze starší generace si chtěli doplnit vzdělání a získat zahraniční praxi. A samozřejmě svou roli hrála i finanční motivace.
HN: Jaké trendy můžeme pozorovat dnes?
Odborníci odcházejí do ciziny obvykle na dobu určitou. Pak se vracejí a své zkušenosti využívají u nás. Češi se jen neradi stěhují. Navíc to už ani není potřeba, protože nejsme izolování od Evropy. Nastoupily moderní komunikační technologie, které výměnu informací velice usnadňují. Odborník, který chce pracovat na zajímavém projektu, nemusí už odejít natrvalo například do Paříže nebo Londýna. Může klidně stejně efektivně pracovat doma.
HN: Zlepšila se situace natolik, že kvalitní odborníci dnes najdou lákavé příležitosti i v Česku?
Ano, situace se obrátila. Firmy se dnes stahují do Česka. Zahraničních investic v oblastech s vysokou přidanou hodnotou stále přibývá. Vede je k tomu poměrně velké množství kvalifikované pracovní síly. V některých případech je zde výzkum ještě stále levnější. Někdy je tu i jednodušší administrativa, která provází výzkumné procesy.
HN: Vznikají i u nás výjimečné původní projekty?
V Česku vzniká řada původních projektů v oblasti farmaceutického výzkumu či informačních technologií. Jsou tak zajímavé, že mohou bez problémů konkurovat zahraničním nabídkám. A právě proto mají v těchto odvětvích odborníci nejvyšší platy.
HN: V jaké výši se pohybují?
V oblasti informačních technologií IT se nástupní plat absolventa, který již prošel alespoň minimální praxí v průběhu studia, pohybuje mezi 28 až 30 tisíci korunami. Po dvou letech může dosáhnout až na 50 tisíc korun. Samozřejmě záleží na tom, o jaké konkrétní specializaci hovoříme a jak je na trhu frekventovaná. I zde samozřejmě platí, čím větší poptávka, tím vyšší plat. Zkušení odborníci v IT, kteří vládnou alespoň jedním cizím jazykem, nejlépe angličtinou, se dostávají na plat kolem 120 až 150 tisíc korun. To jsou již částky srovnatelné s Evropou.
HN: Jak je na tom farmacie?
Ve farmacii jsou platy řadových vědeckých pracovníků v laboratořích hodně nízké. Začínají na 17 až 18 tisících korun a ani ti zkušenější se nemají kam posunout. To se týká preklinického či základního výzkumu.
HN: Jak jsou na tom s příjmy odborníci v klinickém výzkumu?
V klinickém výzkumu se na juniorské pozice nastupuje přibližně za 25 tisíc korun. Po dvou letech může plat dosáhnout zhruba na 45 tisíc korun. Na seniorských pozicích, které vyžadují již značné zkušenosti v oboru, se mohou vyšplhat i k částce kolem 80 tisíc korun. Na české poměry jde tedy jistě o nadstandardní příjmy.
HN: Kdy dojde k vyrovnání platů s kolegy z vyspělých zemí?
S Evropou, kde se platy zkušených lidí pohybují přibližně na dvojnásobku, se zatím nemůžeme poměřovat. Je ale otázkou pár let, než dojde ke srovnání, podobně jako tomu bylo u IT. Firmy k tomu donutí trh, protože špičkových odborníků je v celé Evropě nedostatek. Zároveň však přestaneme být atraktivní zemí pro základní výzkum v laboratořích. Společnosti se přesunou do zemí, kde je levnější pracovní síla. Tedy například do Rumunska nebo ještě dále na východ.
HN: Přicházejí zahraniční odborníci za prací také k nám?
Ano, ta doba již nastala, hlavně v oblasti IT. Do Česka přicházejí pracovat odborníci především z balkánských zemí, tedy Rumunska, Bulharska, či zemí bývalé Jugoslávie. Dále pak z mnoha států bývalého Sovětského svazu, například z Ukrajiny, ale rovněž i z Moldavska. Farmacie je zatím zajímavá hlavně pro kapacity ze Slovenska. Doba příchodu lidí z východu ještě určitě nastane.
HN: Z Ruska ne? Vždyť jde o velkou zemi, kde vždy bylo mnoho významných vědců?
Tam je situace úplně jiná. Bylo by velice drahé tyto pracovníky přestěhovat jinam. Do Ruska směřuje velké množství finančních zdrojů a tamní odborníci jsou schopni získat velice dobře ohodnocenou práci u zahraničních firem. Mnohdy není pro specialisty z ekonomického pohledu výhodné stěhovat se do střední či západní Evropy. Naopak, mnoho špiček z těchto lokalit odchází za zajímavými příležitostmi právě do Ruska.
HN: Pro koho v Česku může být ruský pracovní trh nejzajímavější?
Pro vedoucí pracovníky. Ruský trh díky své velikosti a rozmanitosti umožňuje našim manažerům poměrně snadný a rychlý profesní růst. Probíhá mnohem rychleji, než by to bylo možné v našich podmínkách.
HN: Do jakých dalších zemí čeští odborníci míří?
Pokud jde o farmacii, jsou to anglicky mluvící země, především Velká Británie. Z oblasti IT to bývá nejčastěji Německo u těch, kteří chtějí získat zahraniční zkušenost, ale zároveň být blízko domova. Za dlouhodobými projekty míří hlavně do Spojených států amerických. Většinou jde o mladší generaci. Celkově jich ale není mnoho. Češi nejsou ochotni dělat podřadnou práci. Rozhodují-li se tedy pro praxi mimo republiku, určujícím faktorem je především obsah a náplň práce a potom finance, které už musí stát skutečně za to.
HN: A co ostatní oblasti, třeba technické?
I zde samozřejmě výzkum a vývoj probíhá. Nerada bych hovořila za práci uskutečňující se na akademické půdě, protože zde samozřejmě nedochází k výraznému využití agenturních služeb našeho typu, a tudíž je z mé strany těžké vznášet objektivní soudy.
HN: A komerční sféra?
Pokud mohu hovořit za výzkumná a vývojová pracoviště v komerční sféře, rozhodně je patrný nárůst zajímavých projektů i zde a s tím související zvýšení poptávky po kvalifikovaných specialistech. Jedná se především o tradiční odvětví, kde má Česko dobré jméno, například automobilový průmysl či lehké strojírenství.
HN: Odborníci nedostatkem pracovních příležitostí netrpí?
Určitě ne. Trend se vyvíjí v opačném směru. Je to dáno vysokou poptávkou, ale zároveň nedostatečným propojením vzdělávací sféry s praxí. Vysoké školy nejsou schopny zvýšit množství absolventů v požadovaných oborech, a to především z finančních důvodů.
Autor je spolupracovníkem redakce
Dagmar Krátká (36 let) řídí společnost Talents Technology zaměřenou na nábor specialistů pro technologicky náročné segmenty trhu, především IT, telekomunikace, farmacii a biotechnologie. V oblasti lidských zdrojů působila jako konzultantka se zaměřením na informační technologie. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



