Jedním z mála míst, kde se v časech úsporných balíčků nebude šetřit, ale naopak přidávat, je věda. Investice do znalostí porostou rychleji než ekonomika. Navzdory tomu však Česko zůstane mezi zeměmi, které z veřejných financí investují do nových nápadů méně než evropský průměr. Kabinet Mirka Topolánka dnes jedná o rozpočet na vědu pro roky 2008 až 2010.
Podle návrhu, který už schválila Rada vlády pro vědu a výzkum, se stát chystá příští rok investovat do nových objevů 23 miliard korun. To je o necelou miliardu více než letos. V roce 2009 stoupne vědecký rozpočet na 24,8 miliardy a v roce 2010 na 26,8 miliardy.
"Věda a výzkum je spolu se sociálními výdaji, obranou a vzděláním jedinou kapitolou, kde se budou výdaje zvyšovat," říká ministr financí Miroslav Kalousek. Kabinet chce vyjít vědcům vstříc i tím, že jim odpustí DPH z evropských projektů. Česko je jedinou zemí, která po badatelích odvody z těchto projektů žádá. Oni je přitom z peněz, které dostanou z Bruselu, nemohou platit.
Právě tato úleva má otevřít cestu k evropským penězům, které mají vylepšit celkové skóre znalostních investic. Česko loni investovalo do vědy z veřejných financí 0,52 procenta HDP. Pro srovnání: průměr pětadvaceti zemí Evropské unie, před vstupem Bulharska a Rumunska, dosahuje 0,65 procenta. Výrazně ho zvyšují především skandinávské země, které na vysokých investicích do znalostí postavily svou prosperitu.
Česko nezaostává za evropským průměrem jen ve veřejných, ale i v soukromých investicích do znalostí. Firmy investují do nových objevů částku na úrovni 0,92 procenta HDP. Pro srovnání: finské 2,46, dánské 1,67, francouzské 1,32 a lotyšské 1,34 procenta HDP.
Přestože na průměr unie zatím Česko nemá, stále si drží pozici jedničky střední Evropy. Slováci, Maďaři, Poláci, ale i Slovinci na objevech šetří ještě více.
Za peníze, které stát i podnikatelé do vědy dávají, však získávají výrazně slabší výsledky než jinde v Evropě. Lépe na tom jsou i Maďaři. Česko se může v přepočtu na tisíc obyvatel pochlubit 1,59 citacemi ve světově uznávaných vědeckých časopisech. Maďarsko 1,77. To dokazuje, že Budapešť umí vědecké peníze lépe využít. Už vůbec se pak nemůžeme srovnávat s vědecky nejvyspělejšími zeměmi světa. Dánové mají 9,77 citací, Finové 8,31. Peníze na vědu se nedaří dobře využívat i proto, že se rozdělují na 22 místech a pro jejich využití neplatí jasná a náročná pravidla. Proto už roky na své bádání dostávají peníze i vědci bez výsledků.

Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




