Kabinet Mirka Topolánka chystá výraznou proměnu univerzit a financování vědy. Pomocí jasných kritérií, jako jsou počty citací ve světově uznávaných časopisech nebo patenty, chce začít výrazně rozlišovat podle výsledků. A peníze dávat už jen těm, kdo je budou moci prokázat. Dnes stát platí i řadu těch, za nimiž ani po dlouhých letech není nic vidět.
Akademici budou zároveň výrazně motivováni, aby se učili spolupracovat se soukromými firmami. Právě to, že byznys a univerzity jsou dnes dva oddělené vesmíry, je jednou z velkých slabin Česka. "Jsou to dva kulturou a mentalitou naprosto odlišné světy," řekl včera na konferenci Věda a budoucnost Evropy generální ředitel Siemensu Pavel Kafka.
Až přijdou správní rady
Právě tímto směrem míří vládní plán. "Školy by už v budoucnu neměli řídit rektoři volení akademickými senáty, kde sedí zaměstnanci fakult a studenti, ale správní rady. Na zákonu se teď začíná pracovat, pokud projde, mohly by se školy podle nich začít řídit od roku 2010," říká Petr Matějů, ředitel analytického odboru ministerstva školství. "Jsme si vědomi, že to narazí za výrazný odpor studentů i řady akademiků."
Prorektor Českého vysokého učení technického Miroslav Vlček je přesvědčen, že tento model je jediná možnost, jak dostat do lehce zatuchlého a rovnostářského prostředí univerzit konkurenci a zvýšit jejich úroveň.
Právě tímto stylem jsou řízeny americké univerzity, které jsou nejlepší na světě. Ve správních radách, které by měly velmi silné slovo ve financování školy, by zasedali kromě uznávaných vědců i byznysmeni nebo zástupci měst. Matějů zatím neřekl, kdo by správní rady volil.
Akademickým senátům, které dnes školy ovládají, by tak zůstalo rozhodující slovo jen v čistě vědeckých záležitostech. "Školy by se tak výrazně více musely otevřít. Zvýšilo by to kvalitu i konkurenci. Byly by výrazně pružněji řízeny. Pro firmy by to byly mnohem zajímavější partneři," říká personální ředitel Škody Auto Martin Jahn.
Univerzity totiž dnes připomínají firmy, které neřídí vlastníci, ale zaměstnanci a studenti. A to nepřináší výsledky. Od tohoto modelu postupně ustupuje většina evropských zemí a přibližuje se americkému modelu.
Jak nalákat byznysmeny
Kromě reformy univerzit chystá kabinet i větší podporu aplikovaného výzkumu.
Vedle Grantové agentury, z níž se platí projekty především pro základní výzkum, vznikne i Technologická agentura. "Musíme to udělat ve velmi krátké době," říká premiér Mirek Topolánek. Akademiky si vzal osobně pod patronát a sám předsedá Radě vlády pro vědu a výzkum.
Nová Technologická agentura by měla nabízet granty právě pro aplikovaný výzkum a inovace, které mohou být velmi atraktivní pro firmy. Manažeři agentury by zároveň měli pomáhat s akademiky a byznysmeny. Měla by tedy být CzechInvestem ve vědě. Původně se dokonce měla začíst "stavět" přímo na CzechInvestu.
Čeští akademici si s byznysmeny rozumějí nejméně z Evropy. Jen jedno procento z peněz na výzkum na univerzitách je od soukromých firem. Ve Finsku, které dokáže nejlépe uspět v ostré mezinárodní konkurenci, je to 5,8 procenta. V Helsinkách přitom vláda na podpoře vědy rozhodně nešetří. Dává na ni nejvíce z celé Evropy. V Německu dostávají vědci na univerzitách dokonce 12,6 procenta svého rozpočtu od průmyslníků.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



