O tom, že získal Nobelovu cenu za chemii, se před jedenácti lety dozvěděl anglický chemik Harold Kroto úplně náhodou. A to když právě surfoval po internetu.
"Raději jsem hned vypadl na oběd, abych se posilnil před náporem gratulantů," komentoval to s úsměvem britský vědec, který byl v roce 1996 za své objevy povýšen do šlechtického stavu.
Ani včera humorem nešetřil. Na mezinárodní konferenci Věda a budoucnost Evropy, kterou v Praze spolu s Vysokou školou ekonomickou pořádal projekt Česká hlava, byl hlavní hvězdou.
"Jazyku vědy málokdo rozumí. Hlavně ne politici a byznysmeni. I to je úskalí vědy. Neumí se více prosadit do širšího povědomí veřejnosti, protože jazyk vědy je velmi složitý," vysvětloval Kroto důvod, proč je věda takřka neviditelná.
Větší problém je ale podle osmašedesátiletého vědce v nedostatku peněz a výchově mladých výzkumníků. "Zájem o vědu a bádání bychom měli probouzet už v malých dětech. Jejich učitelé i ony samy si mohou už dnes brouzdat na internetu a stahovat si zajímavé učební materiály. Internet a encyklopedie wikipedia, to je podle mě budoucnost vědy."
Anglický nositel Nobelovy ceny se narodil ve Wisbechu, Cambridgeshire. Vystudoval Bolton School. Doktorát získal v roce 1964 na univerzitě v Sheffieldu. V roce 1996 obdržel spolu s Robertem Curlem a Richardem Smalleyem z Riceovy univerzity v Houstonu Nobelovu cenu za chemii za objev nové formy uhlíku - C60 buckminsterfullerenu, tzv. fulleren. Ten má schopnost vychytávat volné radikály, což v minulých letech vedlo k vývoji léčiv proti Alzheimerově a Parkinsonově chorobě.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



