Penzijní fondy zajišťují komerční důchodové připojištění, což je kromě státního systému nejrozšířenější možnost spoření na stáří. Dosahují samy o sobě zhodnocení kolem čtyř procent. To se za první čtvrtletí letošního roku povedlo penzijnímu fondu Allianz PF (4,3 procenta), ING PF (4,0), PF České pojišťovny (4,4), PF České spořitelny (3,9). Penzijní fond Axa vydělal dokonce 6,4 procenta.
Dnes je v České republice deset penzijních fondů. Mají nespornou výhodu. Ke vkládanému příspěvku podle jeho výše přispívá stát, a to maximálně 150 korunami měsíčně, obvykle k 500korunovému či vyššímu příspěvku klienta. Od státu je tak možné získat navíc až 1800 korun ročně.
Pokud jste mladí a rozhodnete se pro penzijní připojištění, vyplatí se vám spořit zpočátku spíše malé částky. Procentuálně totiž nejvíce dostanete od státu, pokud platíte na penzijní připojištění nejmenší možnou částku. To je sto korun měsíčně, k nimž od státu dostanete celých padesát procent navrch - tedy padesát korun. Při úložce 500 korun měsíčně je celkové zhodnocení zhruba 34 procent.
Daňový odpočet
Částku přesahující těchto 500 korun měsíčně je možné odečíst od daňového základu, a to do maximální výše 12 tisíc korun ročně.
Ideální daňové úspory lze tedy dosáhnout při měsíčním příspěvku ve výši 1500 korun. Pokud například berete 30 tisíc korun měsíčně hrubého, za 20 let placení penzijního příspěvku ušetříte 60 tisíc korun na daních. Platí to pro současné daňové zákony, které se samozřejmě mohou změnit.
Přilepšovat vašemu spoření na stáří může být tedy výhodné i pro zaměstnavatele, který si taktéž může výši příspěvku do určité míry odečíst ze svého daňového základu.
To je pro něj v některých situacích výhodnější, než vám zvyšovat o stejnou částku mzdu.
Penzijní připojištění však má i své nevýhody. Musíte "patřit" jen jednomu penzijnímu fondu, není možné, abyste příspěvky zasílali do více z nich.
Platit příspěvky lze pouze na základě jedné smlouvy a ostatní fondy si pohlídají, zda máte opravdu jednu. Dalším minusem je, že výhodnost státních příspěvků s rostoucí výší měsíční platby klesá.
V systému penzijního připojištění není oddělen majetek akcionářů a klientů. Ti nemají přehled, co se vlastně s jejich vklady děje, což by ale měla změnit chystaná penzijní reforma.
O výplatu lze požádat dřív
Nárok na výplatu penze získáte, až vám bude šedesát let. Peníze si ale můžete vybrat kdykoli předtím. S jednou podmínkou: můžete tak učinit nejdříve po uplynutí dvanácti měsíců, za které máte zaplaceny příspěvky.
Nárok na státní podporu a s ní spojené zhodnocení za celou dobu však propadá. Penzijní fond musí příspěvky státu vrátit, takže vám zbude to, co jste do něj vložili. I tak je však penzijní spoření výhodnější než termínovaný vklad v bance.
Po patnácti letech spoření je navíc možné požádat o takzvanou výsluhovou penzi, díky které dostanete zpět až padesát procent z aktuálního stavu účtu. Tak nepřijdete ani o státní příspěvky.
Životní pojištění
Další formou spoření na důchod je kapitálové či investiční životní pojištění. Na rozdíl od běžného rizikového pojištění, které se vztahuje na úraz či případ smrti, obsahují tato pojištění i kapitálovou neboli rezervotvornou složku.
Protože se vztahují jak na případ smrti, tak dožití určitého věku, jsou dražší a zhodnocení je relativně nízké. Pojišťovna garantuje výnos ve výši technické úrokové sazby, která je v současné době na 2,4 procenta. V případě investičního pojištění si sami vybíráte, do jakých aktiv budou vaše vložené prostředky směřovat. Investiční životní pojištění se tak hodí pro mladší a ne tak konzervativní klienty. Životní pojištění však není typický spořicí produkt, i když je určeno na dlouhou dobu. Kapitálové nebo investiční životní pojištění se vyplatí, především pokud chcete mít kromě výhledu na uspořené peníze pojištěná i rizika smrti či vážného úrazu.
Podobně jako u penzijního připojištění je možné i platby životního pojištění odečítat z daňového základu a někteří zaměstnavatelé svým lidem na životní pojištění přispívají. Například za loňský rok zaregistrovala Česká pojišťovna platby od 4618 zaměstnavatelů, kteří svým pracovníkům na životní pojištění doplácejí.
Průměrná výše příspěvku je přitom 5200 korun ročně. K životnímu pojištění však nepřispívá stát, což samotný výnos snižuje.
Jste mladí? Zkuste akcie
Kromě penzijního připojištění a životního pojištění je možné ke spoření využívat dalších komerčních produktů, které se mohou vyplatit více.
Například pomocí akcií, dluhopisů, akciových fondů či jiných cenných papírů je možné vydělat mnohonásobně více než s pojištěním. Tyto investiční produkty jsou však spojené s větším rizikem.
Čím je ale investice dlouhodobější, tím vyšší je pravděpodobnost vysokého výnosu. Akcie totiž dlouhodobě rostou. Jsou tedy výhodné především pro mladší investory.
Stát už není tak štědrý
Pokud šetříte na důchod, vyplatí se využít všech možností spoření se státním příspěvkem. Kromě penzijního připojištění stát podporuje stavební spoření, a to částkou maximálně tří tisíc korun.
Na státní podporu se však nelze příliš spoléhat. Pokud chcete využít finančních produktů, na které stát přispívá, neměli byste si je vybírat pouze podle toho. Stát totiž může kdykoliv svou podporu zrušit nebo snížit, tak jak se to stalo v případě stavebního spoření. Z původních čtyř tisíc pět seti korun stát snížil podporu na tři tisíce. 
