Za sebou má více než dvě stě článků ve vědeckých časopisech a na osmdesát vědeckých konferencí, zkušenosti z pedagogické práce profesora na Univerzitě Paříž-jih a organizační práci ředitele výzkumu v CNRS Orsay (obdoba našich ústavů AV ČR). Nyní 64letého profesora Gérarda Jamelota proslavil však jeho objev principu rentgenového laseru, na jehož zdokonalení pracuje celý život. Má výraznou zásluhu na spolupráci s českou laserovou laboratoří PALS Akademie věd ČR.
* Jste vynálezcem rentgenového laseru. Můžete říci, jak jste na něj přišel a jak se vám podařilo přetvořit základní výzkum na aplikovaný výzkum?
Upřímně řečeno, zatím jsme ve stadiu přechodu ze základního výzkumu na aplikovaný výzkum. To, co jsme po dobu skoro padesáti let dělali, byl daleko více základní výzkum, to značí, snažili jsme se pochopit fungování laseru a jakým způsobem můžeme snížit vlnovou délku, to jest z infračerveného záření sestoupit do vlnových délek rentgenového záření.
Dnes jsme to perfektně zvládli a můžeme začít měnit objem a intenzitu energie rentgenového záření. Už téměř 15 let se však snažíme přemýšlet o možných aplikacích a dělali jsme v tomto směru pokusy. Zatím na laserech s velkou energií a velkou sílou třeba tady v PALS (laserová laboratoř - pozn. red.), které mají schopnost jen tří střel za hodinu.
Pro vytvoření aplikací potřebujeme velké množství střel, abychom mohli zpracovat statistické výsledky a na jejich základě dělat komplexní studie. Spokojujeme se tedy s tím, že na existujících zařízeních pouze demonstrujeme možnosti. Abychom mohli přejít do stadia podstatně aplikovanějšího výzkumu, potřebujeme lasery, které budou mít možnost většího a opakovaného počtu střel. Na podobném zařízení se pracuje jak u vás, tak jinde ve světě. V krátké době budeme mít k dispozici nástroje, které nám umožní vytvářet skutečné vědecké aplikace. Ty budou zajímat nejen oblast vědeckou, ale už i technologickou.
* Jedním z rysů základního výzkumu je skutečnost, že se neví, k čemu výsledky budou moci sloužit. Jste už ve stadiu, kdy to víte?
Myslím si, že za méně než tři nebo čtyři roky budeme už v technologickém stadiu, to značí, že budeme mít rentgenové lasery, které bude možno konfrontovat s ekonomickou rentabilitou. U nás v Palaisau jsme instalovali laser, jehož hodnota jsou čtyři miliony eur. Němci mají laser o velkém výkonu, který stál jenom jeden milion eur.
Z toho plyne, pokud to budou výsledky ospravedlňovat, budeme moci stavět podobné lasery, které budou ekonomické. Na základě dnešních experimentů již víme, že řadu problémů optických nebo elektrických technologií nebo v doméně více vědecké v biologii budeme na těchto laserech moci řešit. Do čtyř let budeme mít v těchto oblastech zcela jistě zajímavé výsledky.
* Jak zatím financujete vaše výzkumy?
Ze všech možných zdrojů. V době hvězdných válek prezidenta Reagana jsme dostávali peníze z NATO. Peníze nám dávají i francouzští vojáci, přispěli nám na naše zařízení. Potom jsme dostávali peníze i od CNRS (ekvivalent naší Akademie věd - pozn. red.) a od univerzity. Hodně jsme také pracovali v zahraničí, v Německu, v Japonsku a u vás, v PALS. A v současné době instalujeme jeden rentgenový laser vedle Polytechniky v Palaisau a ten je financován společně státem, regionem a departementem. Jak vidíte, naše finanční zdroje jsou různé.
* Je podpora, kterou získáváte od administrativy, ať už státní nebo regionální, dostatečná? U nás chce vláda podporovat hlavně aplikovaný výzkum, ve Francii chtěli nespokojení mladí badatelé z CNRS dokonce vstoupit do stávky.
Chci říci jednu zásadní věc. Nelze mít aplikovaný výzkum a vývoj, neexistuje-li základní výzkum. Všichni politici, kteří zanedbávají základní výzkum a chtějí mít hlavně praktické výsledky, nikdy neuspěli a neuspějí. Linku mezi základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a vývojem je třeba udržovat. Říkají to všichni, ale budu to opakovat i já, poněvadž je třeba to opakovat neustále, aby to dobře pochopili i lidé, kteří o tom rozhodují.
Co se týče soukromé podpory, záleží to na zemi a jejich zvyklostech. Ve Francii soukromá podpora základního i aplikovaného výzkumu je omezená. Je to pouze několik velkých nadnárodních společností, které do podobného výzkumu dávají peníze. Podpora francouzského státu je tedy naprosto nutná. Co se týče spolufinancování z různých zdrojů, problém je i v tom, že už první, kdo má dát peníze, chce vědět, zda je zajištěno i další financování. Zajistit spolufinancování je ve Francii dost těžké.
V poslední době stát navíc snižuje příspěvky, hlavně pro CNRS. Prakticky tak nemá možnost přijímat mladé badatele do trvalého pracovního poměru. Mladí postdoktorandi dostávají smlouvy na jeden až dva roky s platem, který je minimální mzda životního minima. To je stresující a nepřispívá to k tomu, aby jejich práce byla efektivní.
* Evropská unie si ve své Lisabonské strategii vytyčila cíl dohnat ve vědě a výzkumu USA. Nějak se nám to nedaří a musíme plány snižovat. Položím vám provokativní otázku: Kdyby jste odešel na některou americkou univerzitu, s penězi Pentagonu a amerických nadací, nebyl byste na tom lépe?
Pracuji na Univerzitě Paříž-jih a zařízení, na němž děláme výzkumy, patří pod Polytechniku (Polytechniku spravuje armáda, i když absolventi odcházejí pracovat i do civilního sektoru - pozn. red.). Když porovnám svou práci, kterou jsem dělal více než 35 let, s prací mých kolegů v USA nebo jinde ve světě, pak musím říci, že sice finanční prostředky byly nižší než jejich, ale byly daleko jistější.
To, co jsem začínal dělat v souběhu s mými americkými kolegy, jsem mohl dokončit, mé výsledky jsou zde a oni často museli výzkum opustit a začít něco jiného, poněvadž na to třeba nedostali grant. Ztratila se tak práce celých skupin, ztratily se zkušenosti. Nemyslím si, že to, jak se financuje věda v USA, bychom měli skutečně v Evropě kopírovat.
V čem je přínos francouzského vědce Gérarda Jamelota
Profesor Gérard Jamelot je jednou z nejvýznamnějších postav v Evropě v oboru vývoje rentgenových laserů. Ve své doktorské práci v roce 1970 objevil speciální techniku, díky níž bylo možné rentgenové lasery vytvořit. Na rozdíl od normálního laseru může ladit způsob jeho pronikání hmotou, může snímat povrch nebo v objemu hmotu. Pomocí tohoto laseru lze teoreticky vytvořit hologram živé buňky, hologram DNA, v laboratoři vzor kolabujících hvězd, což má ohromný význam pro astrofyziku, nebo třeba měřit v laboratoři jednu z největších záhad současnosti, tzv. standardní sluneční model, tj. jak se energie z vnitřku Slunce dostává na povrch.
Gérard Jamelot v 80. a 90. letech v Anglii postavil první použitelný rentgenový laser. Akademie věd ČR mu udělila čestnou medaili Ernsta Macha, neboť významně pomohl při vývoji rentgenového laseru v Praze, ve středisku PALS, který je nejsilnějším rentgenovým laserem na světě. Bez jeho pomoci by rozhodně středisko PALS nemělo světový význam, jaký dneska má.
Bedřich Rus, vedoucí oddělení rentgenového laseru Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



