Vědce musíte přeplatit, říká špičkový fyzik

Martin Schnabl je prvním Čechem, který získal prestižní cenu European Young Investigators Awards. Se svým projektem o vesmíru a částicích uspěl mezi 474 mladými vědci. V Česku patří mezi vůbec nejnadanější vědce. "Nepůjdu do zahraničí, budu pokračovat ve výzkumu doma," říká čtyřiatřicetiletý fyzik Schnabl.

HN: Dostal jste díky ceně téměř třicet milionů korun na výzkum. Ten chcete dělat v příštích pěti letech ve Fyzikálním ústavu v Česku. Proč právě tam?

Je to velmi kvalitní pracoviště, proto jsem se rozhodl zůstat tady. Je sice pravdou, že v zahraničí máte lepší plat či technické zázemí pro vědu - a pokud chcete jako mladý vědec něco dokázat, měl byste v zahraničí působit. Já jsem ale v Česku pro výzkum dostal dobré podmínky.

HN: Čím se budete ve výzkumu zabývat? Máte již okolo sebe nějaký vědecký tým?

Bude to teoretická fyzika a také teorie vzniku vesmíru. Zajímá mě matematický popis fyziky, teorie relativity. Kolegy vědce do týmu teprve sháním. Přemýšlím o dvou lidech, kteří mají za sebou doktorandské studium, a k tomu asi o dvou doktorandech. Bude ale těžké je do Česka na výzkum získat.

HN: Proč to bude těžké?

Zdá se, že téměř třicet milionů korun je dostatek peněz na zaplacení kvalitních vědců, jenže zahraniční lidi musíte přeplatit. Budu hledat například i v Indii.

HN: Nyní působíte v Institutu pro pokročilá studia u Princetonské univerzity v USA. Kdy se budete vracet do Česka?

Příští rok v červenci. Už se těším, více budu také s rodinou. Mám dvě malé děti a poslední rok jsem byl bez nich. Možná nakonec v Česku zůstanu natrvalo, ještě uvidím. Rozhodně ale budu pracovat ve vědě, možná i učit.

HN: Kdy vás fyzika "chytila" natolik, že jste se jí chtěl intenzivně věnovat?

Asi v posledním ročníku na gymnáziu. Na matematicko-fyzikální fakultě v Praze jsem pak studoval fyziku. Její výzkum je tak dobrodružný, jako horolezectví, kterému se dlouho věnuji. Je totiž mnoho způsobů, jak vylézt na vrchol, ale vždycky hledáte tu nejlepší cestu. Podobně jako ve výzkumu.

HN: Do zahraničí jste z Česka odešel záhy po vysoké škole. Kde jste studoval?

Nejprve jsem studoval tři roky v Terstu, pak následovala stáž na Massachusetts Institute of Technology v USA. To bylo příjemné období. Diskutujete se stejně zapálenými lidmi, kteří se věnují vědě opravdu do hloubky. To si myslím, že v českých podmínkách chybí. Rychle jsem zapadl i mezi kolegy vědce na Princetonu. Tam sedíte u oběda s lidmi, kteří získali Nobelovu cenu, a jejich názory vás obohacují. Navíc do budoucna si vytváříte dobré kontakty.