Ministerstvo dopravy už má jasno, které silnice, železnice i stavby na řekách se rozeběhnou do roku 2015. Z dokumentu, který v nejbližší době má schválit vláda, vyplývá, že všechny dopravní stavby dohromady přijdou na téměř 802 miliard korun.
A suma to nemusí být konečná. V aktuální verzi materiálu plánu dopravních staveb chybí některé hlavní tahy: třeba R35 z Hradce Králové do Olomouce jako hlavní alternativa k brněnské dálnici D1. Chybí třeba i zmínka o větší části rychlostní silnice z Brna do Svitav.
Zhruba 150 miliard by mělo jít z fondů Evropské unie. To ale až ve chvíli, kdy se ministerstvo dopravy s Bruselem dohodne na konečné podobě "dopravního" programu. Jeho první návrh totiž přišel do Prahy s připomínkami zpět.
Podle čeho se tady staví?
Jenže problémy bude mít zřejmě i nový materiál, který podrobně ve více než šesti stech položkách rozepisuje jednotlivé dopravní stavby. Problémem je postoj Strany zelených.
"Vadí nám tam několik věcí, tou první je poměr rozdělení peněz na silnice a železnici a vodní dopravu," říká poslankyně Strany zelených Věra Jakubková. Z balíku 802 miliard korun totiž půjde většina - 564 miliard na silnice a dálnice. Zbylých 230 miliard pak na stavbu železnic a 7,3 miliardy na jezy a plavební komory.
Hlavním problémem, na který neupozorňují jen zelení, ale i někteří dopravní odborníci a především Nejvyšší kontrolní úřad, je to, že stát vůbec nemá plán priorit, co je skutečně potřeba stavět.
Tento plán přitom není banalitou. Pokud by existoval, v Česku by se mohly ušetřit miliardy korun na stavbách krátkých úseků silnic, které buď aktuálně není potřeba stavět, anebo se prodražují právě tím, že se staví jen po částech.
"Nedůsledně se tu provádějí analýzy výnosů a nákladů dopravních staveb, nebo se nerespektují jejich výsledky a potom se tu staví z veřejných peněz stavby, u nichž je společenská efektivnost nulová nebo nízká," říká prezident NKÚ František Dohnal. Typickým příkladem je podle NKÚ chystaná přestavba nádraží v Brně nebo stavba rychlostní silnice R52 z Brna přes Pohořelice do Rakouska.
"Takových silnic je v tom ministerském dokumentu mnohem více. Jsou tam již vyčleněné peníze na dálnice, u nichž se vůbec neposuzovaly různé varianty. Jde třeba o dálnici D3 na jih Čech," říká Jakubková s tím, že tento požadavek na zpracování analýzy o užitečnosti silničních staveb je i ve vládním prohlášení.
Podle náměstka ministra dopravy Jiřího Hodače (ODS) však na takové analýzy nyní není čas a dělat se tak nebudou. "Jen změna územního plánu a celého řízení zabere pět let. Pak by hrozilo, že nedosáhneme na peníze z EU. Navíc naprostá většina tras dálnic a silnic je daná mezistátními dohodami a ty splnit musíme," namítá Hodač. Odmítavý postoj zelených podle mluvčí strany Evy Rolečkové ale tyto argumenty nezmění.
Silnice pro průmysl
V některých případech ani není divu. Argumenty, kterými ministerstvo zdůvodňuje nutnost vydat miliardy na některé stavby, jsou pozoruhodné. Třeba postavení rychlostní silnice R4 z Příbrami k Písku za 10,4 miliardy korun hájí tato věta: "Intenzita dopravy mírně poklesne po dokončení paralelní dálnice D3. Stavba bude mít pozitivní vliv na snížení nehodovosti, byť se nejedná o úsek s nadprůměrnou nehodovostí."
Cena za stavby bude přitom zřejmě ve finále vyšší. Pro ilustraci: právě na tomto úseku silnice R4 se už nyní staví velká křižovatka u Nové Hospody, jejíž cena se v průběhu stavby stačila zvýšit o 200 milionů na 1,4 miliardy. Na jiné dálnici - teplické D8 - NKÚ upozornil na miliardové prodražení.
Na druhé straně, i přes to, že stále chybí analýza o účelnosti staveb jednotlivých silnic, tento materiál reaguje na trend, kdy je potřeba dovést silnice k průmyslovým zónám. Jde o silnice k zóně v Nošovicích, Kolíně, žateckému Trianglu nebo zóně v Kvasinách. 
Otesánek české dopravy
