Králové tisícimetrových pohoří - Kudy a jak na tisícovky Čech, Moravy a Slezska

 
Snímek: MICHAL HOLUB - WWW.TISICOVKY.CZ (VYHLÍDKA NA PLEŠNÉ JEZERO)

Že jste ještě neslyšeli o Hostýnsko-vsetínské hornatině nebo Ještědsko-kozákovském hřbetu? A Králickému Sněžníku, Rychlebským horám a Hrubému Jeseníku říkáte prostě jenom Jeseníky? Některé názvy znějí opravdu krkolomně, ale skutečně jde o oficiální jména pohoří, obdobně jako například Šumava či Krušné hory. Není proto správné je slučovat či zaměňovat. Dopouštěli bychom se totiž podobné chyby, jako kdybychom o Orlických horách prohlásili, že jsou součástí Krkonoš.
A tak i horstva s méně frekventovanými názvy patří mezi šestnáctku vyvolených, která se v České republice může pochlubit výškou přesahující tisíc metrů nad mořem. Do-hromady bychom v těchto pohořích napočítali bezmála čtyři stovky tisícovek. Do následujícího přehledu jsme vybrali vždy ten vrchol, který dané oblasti svou výškou kraluje.

Krušné hory: Klínovec 1244 m
Nejvýraznější a nejznámější tisícovka Krušných hor. První rozhledna zde byla vybudována už v roce 1817, v současnosti na vrcholu chátrá 24 metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1884. Výhledem z věže se ale potěšit nelze, neboť jak ona, tak okolní budovy někdejšího horského hotelu jsou v havarijním stavu. Před lety se sice začalo s opravami, ale práce se brzy zastavily a dnes se zdá, že rozhledna i vedlejší budovy spějí k samovolnému zřícení.
Hlavní dominantou Klínovce je však 80 metrů vysoká telekomunikační věž, která rovněž není přístupná veřejnosti. Přitom podívaná z vrcholu této do nebe čnící vertikály je neopakovatelná. I tak se ale z Klínovce naskýtají vynikající výhledy, při vhodných podmínkách odtud dohlédnete třeba až na Ještěd nebo Šumavu.
Vrcholu Klínovce dosáhnete nejen pěšky, ale i na kole a autem, neboť sem vede volně přístupná asfaltová silnice. Další možností, jak vystoupat na vrchol, je využití sedačkové lanovky z Jáchymova.

Ještědsko-kozákovský hřbet: Ještěd 1012 m
Dnes už charakteristická silueta Ještědu vypadala v poměrně nedávné minulosti zcela jinak. Typická stavba, spojující v sobě radiokomunikační věž s hotelem a restaurací, vyrostla podle návrhu architekta Hubáčka až v sedmdesátých letech 20. století. Věž vysoká 98 metrů srůstá s vrcholem Ještědu natolik přirozeně, že získala ocenění v mezinárodní architektonické soutěži a roku 1998 byla prohlášena národní kulturní památkou. Předchůdcem dnešní stavební dominanty bylo v minulosti několik chat, které ale vesměs zničily požáry.
Návštěvníci hotelu, kteří se zde ubytují, mohou na vrchol přijet autem, ostatním se ke zdolání Ještědu nabízí kabinová lanovka z Horního Hanychova. Sportovně hodnotnější je však pěší výstup po některé z řady značených turistických tras. Ať už vystoupáte na vrchol jakýmkoli způsobem, čeká vás skvělý kruhový výhled.

Jizerské hory: Smrk 1124 m
Naše nejseverněji položená tisícovka získala své jméno podle mohutného smrku, jenž v minulosti stával na vrcholu. Tento strom také nesl tabule s názvy zemí, které se zde stýkaly (Čechy, Horní Lužice a Dolní Slezsko), a proto se hora dříve nazývala Tabulový smrk.
Ke zdolání Smrku musíte spoléhat pouze na vlastní síly. Okolní obce se snaží tuto situaci změnit a vybudovat lyžařský areál s několika sjezdovkami a lanovkami končícími až na vrcholu.
Smrk se ale v minulých letech jedné zásadní změny přece jen dočkal - v roce 2003 na jeho vrcholu vznikla 20 metrů vysoká rozhledna, z níž je výborný rozhled na velkou část Jizerských hor. Nejde však o první rozhlednu na Smrku, už v roce 1892 tu vyrostla dřevěná vyhlídková věž a turistická chata sloužící až do roku 1946.

Krkonoše: Sněžka 1602 m
Nejvyšší tisícovka České republiky. Nejstarší budovou na vrcholu je polská kaple svatého Vavřince z roku 1681, u níž se každý rok 10. srpna scházejí poutníci a horalé, aby mší uctili horské záchranáře a vůdce. Další polskou stavbou je charakteristická chata s meteorologickou stanicí ve tvaru talíře. Na české straně najdete horní stanici lanovky a budovu nové poštovny, jež vznikla na místě bývalé České boudy.
Určitě nejkrásnější je vystoupat na Sněžku po svých, ale na vrchol se také můžete nechat vyvézt sedačkovou lanovkou, jejíž dolní stanici najdete v Peci pod Sněžkou a mezistanici na Růžové hoře. O osudu lanovky se v posledních letech hodně diskutuje. Svého času se mluvilo o zkrácení trasy, ale zdá se, že i po plánované rekonstrukci bude opět končit až na vrcholu.

Orlické hory: Velká Deštná 1115 m
Dříve se jí říkalo Sedmihradská hora a do osmdesátých let 20. století zde rostl mohutný smrkový les. Proto byl geodetický bod v jihozápadní části vrcholové plošiny opatřen vysokou měřickou věží s dobrým výhledem. Od roku 1992 stála na vrcholu osm metrů vysoká dřevěná rozhledna nazývaná Štefanova vyhlídka, neboť ji vystavěli skauti jako dárek k 60. narozeninám hajnému a členovi Horské služby Štefanu Matějkovi. Tuto rozhlednu však z důvodu bezpečnosti nahradila v roce 2004 rozhledna nová, rovněž dřevěná.
Návštěvu Velké Deštné můžete pojmout jako hodnotný pěší výstup - to když na trasu nastoupíte v některé z níže položených obcí. Značnou část námahy je ale možné si ušetřit, když cestu zahájíte až na parkovišti poblíž Masarykovy chaty na Šerlichu, odkud k Velké Deštné směřuje Jiráskova cesta. Ve vrcholových partiích Orlických hor jsou navíc rozsáhlé úseky cest vyasfaltované, takže lze podniknout i výlet na kole.

Králický Sněžník: Králický Sněžník 1424 m
Jediná tuzemská tisícovka, která dala jméno celému pohoří. Její zdolání nepatří k těm lehčím, ať se vydáte z kterékoli strany, vždy vás čeká dlouhé a vydatné stoupání. Do roku 1973 stávala na polské straně vrcholu 35 metrů vysoká kamenná rozhledna, z níž se však dochovala jen hromada sutin a pamětní deska s vyobrazením stavby. I bez rozhledny se však turistům otevírá nádherný kruhový výhled.
Několik metrů od nejvyššího místa Králického Sněžníku stojí kamenný trojmezník Království českého, Markrabství moravského a Hrabství kladského. Přibližně dvě stě metrů od vrcholu objevíte kamenným domečkem chráněný pramen řeky Moravy.
Nejznámějším symbolem Králického Sněžníku je ovšem kamenná soška slůněte, které shlíží do kraje asi pět set metrů od vrcholu, v místech, kde do sedmdesátých let minulého století stávala oblíbená chata. O původu sošky existuje mnoho verzí, informační tabule na místní naučné stezce jako iniciátora jejího umístění v roce 1932 uvádí německý umělecký spolek Jescher, který měl slona coby svůj symbol.

Hanušovická vrchovina: Jeřáb 1003 m
Na mapě České republiky rozlišující území, které nedosahuje nadmořské výšky tisíc metrů, od oblastí, jež tuto hranici překonávají, lze Hanušovickou vrchovinu snadno přehlédnout. Tak malá je vrcholová plošinka Jeřábu. Výška pohoří se projevuje i v jeho jméně - názvoslovci nepoužili slovo "hory", nýbrž daleko méně dramatické označení "vrchovina".
Jeřáb je výrazný, z dálky dobře viditelný a téměř zcela zalesněný vrchol. Kvůli přírodním kalamitám a následné těžbě dřeva z něj ale krásně vidíte do kraje - zvláště na jihovýchod, směrem na Šumperk, a na severozápad, směrem na Králíky a Králický Sněžník.
Civilizace se k Jeřábu přibližuje na dosah několika kilometrů především ze severu. Žlutá turistická značka, obíhající vrchol po severním úbočí, spojuje významná sídla a poutní místa, jakými jsou Králíky a Mariánský kopec nebo poutní kaple svaté Trojice a Rudolfův pramen.

Rychlebské hory: Smrk 1126 m
Rychlebskohorský Smrk, jmenovec Smrku jizerskohorského, je plochý, převážně smrkovým lesem porostlý vrchol, jehož nejvyšší bod leží přibližně čtyři sta metrů od hranice s Polskem. Z tohoto místa uprostřed vzrostlého lesa není žádný výhled, ale pokud poodejdete severozápadním směrem, spatříte další tisícovky Rychlebských hor.
Vrcholová plošina Smrku je hojně podmáčená a poblíž nejvyššího místa se nachází malé rašeliniště. Nedaleko na hranici s Polskem stojí velký hraniční patník, označující historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Poblíž trojmezí najdete dřevěný turistický přístřešek, představující jediný civilizační komfort, který vám vrcholová část Smrku nabídne. A právě tato odlehlost a nedotčenost nechť je důvodem Smrk navštívit. Přímá cesta sem vede po červené značce od Ramzové.

Hrubý Jeseník: Praděd 1491 m
Vrchol 162 metrů vysokého vysílače na Pradědu je nejvyšším bodem pevně spojeným se zemí v České republice. Stavba z roku 1970 slouží zároveň jako restaurace a vyhlídková plošina. Ta se nachází ve výšce 80 metrů a výhled z ní patří k vůbec u nás.
První rozhledna se na vrcholu Pradědu objevila už v roce 1912. Byla kamenná, měřila 32 metrů a přiléhala k ní restaurace s ubytováním. V průběhu let se několikrát opravovala a v roce 1957 musela být kvůli špatnému stavu uzavřena. O dva roky později se dokonce sama zřítila.
Celá vrcholová oblast hory je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, takže se zde návštěvníci pohybují pouze po značených cestách. Nechcete-li tudíž porušit pravidla ochrany přírody, dostanete se na Praděd pouze po asfaltové silnici. Několik desítek metrů od vrcholu stojí zajímavý hraniční trojmezník z roku 1721, který nese znaky řádu německých rytířů (řádový kříž), vratislavských biskupů (mitra) a velkolosinského panstva (žerotínský lev).

Moravskoslezské Beskydy: Lysá hora 1323 m
Masiv Lysé hory výrazně ční nad své okolí, které převyšuje zhruba o sedm set metrů, a zdolání vrcholu je tak dost náročné. Přesto se jen málokomu poštěstí pobýt na vrcholu zcela osamocen. Lysá hora patří k těm tisícovkám, které lákají turisty k opakovaným výstupům, a to nejen pěším, ale i cyklistickým. Z Papežova sem totiž vede také asfaltová cesta uzavřená pro běžný automobilový provoz, takže je pro cyklistický výjezd jako stvořená.
Nepřehlédnutelnou stavbou na vrcholu Lysé hory je telekomunikační věž vysoká 78 metrů, jež zahájila pravidelný provoz v roce 1980. Na jedné ze zdí vysílače se nachází pomník Petru Bezručovi s úryvkem jeho básně. Na Lysé hoře také spatříte pětimetrový betonový obelisk a pamětní desku uctívající památku členů Klubu českých turistů umučených a padlých za druhé světové války.
Vrchol Lysé patřil už od počátků rozvoje turistiky k vyhledávaným cílům. V roce 1933 zde položili základní kámen chaty KČT, která byla otevřena v červnu roku 1935. V sedmdesátých letech minulého století budovy na Lysé hoře vyhořely, přesto je i dnes na vrcholu několik objektů, kde se lze občerstvit.

Hostýnsko-vsetínská hornatina: Vysoká 1024 m
Nejvyšší místo odlesněného vrcholu označuje geodetický bod, kolem něhož je umístěna ochranná betonová skruž. Poblíž stojí otevřený dřevěný přístřešek a stůl s lavicemi. Návštěvníci se dočkají překrásného kruhového výhledu. Na severu vidí téměř celé Moravskoslezské Beskydy, dobře rozeznají Radhošť s kostelem i Lysou horu s vysílačem. Na východě se dá pozorovat rozhledna Čartak a za ní na obzoru slovenské Tatry. Přímo na jih od Vysoké leží Malý Javorník a na západ shlížíte na Benešky a Soláň.

Javorníky: Malý Javorník 1021 m
Někdy bývá nazýván jen zkráceně Javorník či slovensky Chotárna. Jedná se o jedinou tisícovku české části Javorníků, neboť státní hranice se na jejím vrcholu neobvykle lomí a sestupuje z hlavního hřebene na českou stranu. Ostatní tisícimetrové vrcholy Javorníků, včetně nejvyššího Velkého Javorníku (1071 m), tak zůstávají na slovenském území. Při putování po hřebenovce vypátráte mnoho starých, někdy vyvalených, ale často ještě stojících hraničních kamenů dokládajících historickou trasu hranice, táhnoucí se v obvyklé trase po nejvyšší části hřebene.
Ve vrcholové části Malého Javorníku najdete dřevěný stůl a lavice. Výhledy přímo z temene jsou kvůli zalesnění pouze omezené, krásná rozhledová místa vám ale přichystá výstup na vrchol.

Novohradské hory: Kamenec 1072 m
Jedna z nejodlehlejších a nejtajuplnějších českých tisícovek - nevede na ni žádná značená cesta, pouze nenápadná lesní pěšina. Najít samotný vrchol proto není jednoduché. Nejvyšší místo Kamence dělá čest svému jménu, jelikož se tu nachází celá řada skalisek. Kdo by chtěl vystoupit na skutečně nejvyšší bod, musí při zdolání několikametrové skalky prokázat i jistou dávku horolezeckého umění. Přestože v poslední době dochází v oblasti k poměrně rozsáhlé těžbě dřeva, není kvůli zalesnění z Kamence výhled.
V minulosti byla zdejší krajina podstatně méně zalesněná a volné plochy byly osídlené. I dnes tak uprostřed lesů míjíte zplanělé ovocné stromy u rozvalin starých obytných či hospodářských budov nebo zde najdete třeba rezavějící pozůstatky zemědělských strojů.
Poblíž Kamence v lese spatříte rozvaliny staré pašerácké hospody. O něco dále se zase nachází historické trojmezí Čech, Horního a Dolního Rakouska, označené barokním hraničním sloupem z roku 1661 (viz foto).

Šumavské podhůří: Libín 1093 m
Výrazný, z dálky viditelný vrchol s příkrými severovýchodními svahy nedaleko Prachatic je nejvyšším v pohoří, které jako jediné z tisícimetrových nese v názvu jenom označení "podhůří". Severní svah včetně vrcholu je součástí Přírodní rezervace Libín, která chrání přirozený horský suťový les. Na vrcholu stojí 27 metrů vysoká rozhledna, kterou postavil Šumavský klub turistů. Slavnostní otevření se odehrálo v roce 1883. Roku 1994 proběhla její rekonstrukce, při níž byla věž v rámci oprav natřena na bílo, takže nyní září do dálky. Z rozhledny je velmi pěkný kruhový rozhled na Písecko, Šumavu a někdy i Alpy.
Na vrcholu najdete ještě další budovy: stánek s občerstvením, chatu, kde je možné se ubytovat, a dokonce i tenisový kurt. Na Libín vede asfaltová cesta, ale rozhodně krásnější je výstup po některé z četných turistických stezek, směřujících sem z nejrůznějších stran.

Šumava: Plechý 1378 m
Plechý je v Česku ze šumavských tisícovek nejvyšší, ale skutečně nejvyšší horou celé Šumavy je v Německu ležící Grosser Arber (Velký Javor) s výškou 1457 metrů. Zdolání Plechého představuje vzhledem k převýšení a vzdálenosti od civilizace hodnotný sportovní výkon. Přístupové cesty mají turistické značení, některé trasy jsou však vzhledem k riziku pádu stromů přístupné jen na vlastní nebezpečí, případně mohou být dočasně zcela uzavřeny. Celé území se nachází v první zóně národního parku, vstup mimo značené cesty proto není povolen. Vrcholová skalka s rozpadajícími se žulovými bloky je dnes bohužel bez výhledu.
Skutečným přírodním pokladem je ledovcový kar s Plešným jezerem pod severovýchodními svahy Plechého.

Český les: Čerchov 1042 m
Výstup má svá omezení, vrcholová plošina je totiž kompletně oplocená, neboť se zde nacházejí vojenské objekty. Jedinou civilní stavbou na vrcholu je Kurzova věž, 24 metrů vysoká kamenná rozhledna, kterou armáda v roce 1999 vrátila Klubu českých turistů. Na opravu poničené stavby tehdy posloužila veřejná sbírka, z jejíhož výtěžku se provedly nejnutnější opravy.
Uzavřený vojenský areál (a tím i rozhledna) není přístupný neustále. Zpravidla je vstup možný během letních prázdnin denně, od května do října pak jen o víkendech. Rozhlednu určitě stojí za to navštívit, je odtud krásný kruhový výhled.
Na Čerchov vede asfaltová a místy panelová komunikace. Pro romantičtější turisty je ale určitě vhodnější vydat se k vrcholu z jihovýchodu po historické lesní cestě, jejíž některé úseky tvoří zarůstající kamenné chodníčky a schodiště.

Téma připravil Tomáš Formánek
Foto: Renáta Šašková, Michal Holub

Jak třídit tisícovky
* Které vrcholy patří mezi tisícovky? Tvůrci projektu Tisícovky stanovili definici následovně. Prvním předpokladem pro zařazení vrcholu mezi tisícimetrové je logický předpoklad, že "na všechny strany to musí být z kopce". V ideálním případě to samozřejmě platí, ovšem v České republice existuje mnoho tisícimetrových spočinků či tisícovek, jejichž vrcholová plošina je téměř vodorovná, a to často v ploše mnoha hektarů. Přitom se na této plošině nachází několik často i pojmenovaných vyvýšenin s minimálním převýšením vůči okolí.
* Druhým kritériem je proto "převýšení od sedla nejbližší tisícovky". Pro hlavní tisícime-trové vrcholy byla tato hranice stanovena na 15 metrů. Je to samozřejmě subjektivní limit, pro naše hory se však jeví jako optimální kompromis (10 metrů je málo, při 20 metrech už spousta známých vrcholů odpadne).
* Třetím kritériem je určení minimální vzdálenosti od jiné tisícovky, která byla stanovena na 400 metrů. I toto kritérium je ovšem subjektivní.
* Kromě hlavních tisícovek, kterých v Česku napočítáme 392, stanovili tvůrci projektu i mírnější kritéria (převýšení 5 metrů, vzdálenost 200 metrů) pro "druhořadou" kategorii tisícovek, tak-zvané "vedlejší" tisícovky. Těch máme 170.

Informace
Pro zájemce o hlubší poznání jsou k dispozici internetové stránky projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska (www.tisicovky.cz). Zde najdete množství informací a fotografií o všech tuzemských tisícimetrových vrcholech, náměty na výlety nebo zvukové pořady. Kromě stránek jsou pro všechny příznivce připraveny i knihy a mapy z edice Tisícovky.

Tisícimetrová pohoří České republiky
(pohoří - počet hlavních tisícovek - nejvyšší vrchol - nadmořská výška)
1. Krušné hory 13 Klínovec 1244
2. Ještědsko-kozákovský hřbet 1 Ještěd 1012
3. Jizerské hory 13 Smrk 1124
4. Krkonoše 54 Sněžka 1602
5. Orlické hory 11 Velká Deštná 1115
6. Králický Sněžník 12 Králický Sněžník 1424
7. Hanušovická vrchovina 1 Jeřáb 1003
8. Rychlebské hory 9 Smrk 1126
9. Hrubý Jeseník 56 Praděd 1491
10. Moravskoslezské Beskydy 27 Lysá hora 1323
11. Hostýnsko-vsetínská hornatina 1 Vysoká 1024
12. Javorníky 1 Malý Javorník 1021
13. Novohradské hory 5 Kamenec 1072
14. Šumavské podhůří 6 Libín 1093
15. Šumava 180 Plechý 1378
16. Český les 2 Čerchov 1042

Zajímavost
Určování polohy a nadmořské výšky nejvyššího místa každého z našich tisícimetrových vrcholů probíhalo v rámci projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska na základě detailního mapového rozboru nejpodrobnějších map ČR s vrstevnicovým obrazem krajiny, tedy Základních map v měřítku 1:10 000, a následného doměřování v terénu. Určení výšky a polohy nejvyššího bodu se ukázalo jako důležité, neboť se často lišilo od skutečností uváděných v turistických mapách. V převážné většině jsou rozdíly v turistické a podrobné mapě způsobeny umístěním geodetického bodu. Ten se může nacházet mimo nejvyšší místo, ale jeho kóta je i přesto v turistických mapách uváděna jako výška a poloha vrcholu. Rozdíly výšek se většinou pohybují v rozmezí 1 až 2 m, v extrémních případech i přes 10 m. Poloha vrcholu ale může být zkreslena o desítky až stovky metrů (např. na plochých vrcholech), jelikož osazení geodetického bodu se provádělo se zřetelem na výhled.