Jeho láska k fyzice začala na gymnáziu, skončit by mohla třeba i Nobelovou cenou.

Mladý fyzik Martin Schnabl jako vůbec první Čech získal ve finských Helsinkách prestižní cenu Euryi (European Young Investigators Awards). A právě ta otevírá mladým badatelům cestu mezi nejlepší "mozky světa".

"Ceny si velmi vážím, znamená pro mě mnoho. Navíc jsem rád, že budu moct peníze z mezinárodní soutěže investovat právě do české vědy," říká nadaný čtyřiatřicetiletý Schnabl, který se svým projektem o vesmíru a částicích minulý týden uspěl mezi 474 mladými vědci.

Prestižní cenu dostane jen dvacítka z nich. Peníze, v přepočtu přes dvacet milionů korun, pak musí mladí badatelé použít na výzkum v evropské instituci, kterou si sami zvolí.

Mozky hledá v Indii


Martin Schnabl si pro svoje další bádání teoretické fyziky a teorie vzniku vesmíru vybral na dalších pět let právě Česko a Fyzikální ústav AV ČR. Z princetonského Institute for Advanced Study, kde je nyní na stáži, se tak příští rok v červenci stěhuje s rodinou zpět do Prahy.

"Chceme se zde usadit, máme to zde se ženou rádi. Navíc mám dva malé syny, tři a šest let, kteří tu budou vyrůstat. Do Ameriky se ale budu občas vracet za kolegy," vysvětluje pražský rodák. Nyní ho tak čeká nelehký úkol: sestavit špičkový vědecký tým, se kterým bude v příštích pěti letech v Česku spolupracovat.

"Kolegy teprve sháním. Přemýšlím o dvou lidech, kteří mají za sebou doktorandské studium, a k tomu asi o dvou doktorandech. Zvát budu i zahraniční hosty. Bude ale těžké je do Česka na výzkum získat," myslí si Schnabl. I přesto, že mladý fyzik získal na svůj projekt dvacet milionů korun, nebude z nich schopen zaplatit špičkové vědce. "Zahraniční vědce k práci do Česka musíte přeplatit. Budu tak kapacity hledat například i v Indii."

Cena Euryi má i další cíl - přilákat špičkové evropské vědce zpět na starý kontinent. "Cílem je, aby zde přispěli k rozvoji vědy a nezůstávali pouze v USA, odkud se zpět vrací pouze polovina vědců, kteří zakotví v Americe na postdoktorálním studiu," říká Josef Syka, předseda Grantové agentury ČR, která Schnabla za Česko na cenu nominovala.

Pomoc české vědě


Schnabl si pro svůj další výzkum zvolil Prahu právě i proto, že chce pomoci české vědě.

"Hodně mladých lidí odchází do zahraničí a není zde takové materiální zázemí pro výzkum jako v USA. Chtěl bych to alespoň částečně změnit a mladým lidem ukázat, že špičkovou vědu lze dělat i v Česku," podotýká fyzik.

Sám na zahraničních univerzitách pobýval téměř deset let. Po získání doktorátu v italském Terstu bádal na prestižní americké Massachusetts Institute of Technology v Bostonu. Nyní spolupracuje i s Evropským střediskem pro jaderný výzkum v Ženevě.

"Abyste byl dobrým vědcem, musíte vyjet do zahraničí, kde se vám věnují vědecké špičky a nositelé Nobelových cen. Jinak nemáte šanci uspět na mezinárodní úrovni."

Absolventa pražského "matfyzu" začala fyzika bavit už na gymnáziu. "Přivedl mě k ní stejně jako k matematice otec, bývalý učitel fyziky a tělocviku." Ten syna zasvětil i do své další vášně: horolezectví. "Je to můj koníček, při kterém relaxuju. Žádným Everestem vás jako primátor Bém ale neoslním. Nejvíce se mi zatím povedlo zdolat vrcholy v Yosemitech."

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace