Kavkazské subtropy - Pestrá krajina gruzínské Adžárie

 
Bez davů a kilometrů slunečníků - černomořské pobřeží blízko západogruzínského letoviska Batumi
Snímek: Marek Svoboda

Gruzie zatím není evropským turistům příliš známá, ale s výrazným prozápadním kurzem, který v posledních letech nabrala, to zřejmě bude jen otázkou času. Ambice prezidenta Michaila Saakašviliho jsou v tomto ohledu velké; na ulicích Tbilisi lze kromě záplavy modrožlutých evropských vlajek narazit i na billboardy, které oznamují, že vstup do EU je prioritou gruzínské zahraniční politiky.
Všude kolem je však stále patrné rozmáchlé a rezavé dědictví Sovětského svazu a na skutečné turistické zázemí si bude nutno ještě chvíli počkat. Ale pro cestovatele s batohem, ochotné podstoupit občas trochu nepohodlí, nastal ten správný čas na výlet do Gruzie právě teď. A mimochodem, je pravděpodobné, že velká část batůžkářů, které potkáte, budou Češi.

Na hranicích s Tureckem
Adžarskou autonomní republiku naleznete coby součást Gruzie v jihozápadním cípu země na hranicích s Tureckem. Po rozpadu Sovětského svazu prošla během devadesátých let peripetiemi vlády Aslana Abašidzeho. Ten sice dokázal nastartovat relativně úspěšné ekonomické programy a pevnou rukou udržet region v klidu i v momentech, kdy ve zbytku země panoval chaos, přesto byl po krizi v roce 2004 donucen k exilu. Napjatou situaci způsobila stejnou měrou snaha Tbilisi obnovit kontrolu nad oblastí i protesty adžarské veřejnosti proti Abašidzeho vládě, zejména proti jejímu údajnému napojení na organizovaný zločin a snahu směrovat regionální výnosy do vlastní kapsy. Adžárie je dnes jedinou autonomní oblastí, která zůstává plně součástí Gruzie. Dalšími jsou Abcházie a Jižní Osetie, tam je ovšem reálný vliv centrální vlády velmi malý a oba regiony se snaží za tiché podpory Ruska osamostatnit.
Pro návštěvníka Adžárie budou pravděpodobně daleko podstatnější jiné informace. Zdejší kraj patří k nejteplejším místům okolo Černého moře. Na stokilometrovém pásu od pobřeží se tu pestře a dramaticky proměňuje krajina i vegetace od horské až po subtropickou. A cestou k moři budete projíždět malebnými čajovými a citrusovými plantážemi.

Moře, palmy a tabák
Hlavním a největším městem Adžárie je Batumi. Rozkládá se na místě bývalé řecké osady asi dvacet kilometrů od Turecka. Je tady veliký námořní přístav a končí zde transkavkazská železnice i ropovod z Baku, ale na čistotě okolní vody se to kupodivu nijak zvlášť neprojevuje. Je čirá a světle modrá. Možná i proto často jezdí do Batumi na dovolenou i sami Gruzínci. Stojí tu nové akvárium, na které jsou rezidenti patřičně hrdí, a opodál také ruská vojenská základna, na niž jsou pyšní o něco méně. Poslední ruští vojáci by odtud měli odjet v příštím roce.
Díky různým historickým vlivům tvoří společnost pestrá směsice kultur. V Batumi se věřící modlí v pravoslavných kostelech, mešitách i synagogách. Promenáda a nejužší centrum jsou moderně a nákladně zrekonstruované ve středomořském stylu. Spatříte zde vysázené palmy, plážové bary nebo velkolepý památník Argonautů, kteří podle řeckých pověstí pluli pro zlaté rouno do starověké Kolchidy, ležící na dnešním pobřeží Gruzie.
Ulice a uličky mimo centrum Batumi jsou o poznání chudší, občas jen z uježděného štěrku, ale kypí životem. Kromě už zmíněných melounů se tu u stánků prodává z velkých pytlů na váhu i cigaretový tabák a samozřejmě všudypřítomné gruzínské chačapuri (teplý koláč se sýrem, v adžarské variantě vylepšený vejcem navrch).

Monumentální zahrada
Rozhodně stojí za to navštívit botanickou zahradu, ležící devět kilometrů severně od města. Založil ji koncem devatenáctého století ruský botanik Andrej Krasnov, jehož hrob lze najít v jednom ze zákoutí. Zahrada je rozdělena na devět regionálních sekcí (od himálajské až po mexickou) a prohlídka se vine ve stínu stromů několikakilometrovou cestičkou po svazích nad pobřežím. I tady jsou patrné zašlé staré časy, například v podobě rezavé sedačkové lanovky, o to zvláštněji však celá zahrada působí. Je rozlehlá, tichá a monumentální. Místy si připadáte skoro jako v pražské Stromovce, připočtete-li ovšem obří eukalypty, bambusy a plody kiwi nad hlavou. Podle některých pramenů je batumská zahrada rozsahem botanické sbírky druhá největší na světě hned po kalifornské.
Vydejte se také několik kilometrů pod Batumi do městečka Gonio, u kterého stojí velmi zachovalá římská pevnost z počátku našeho letopočtu. Uprostřed čtvercových obvodových hradeb býval hipodrom, amfiteátr a lázně, dnes tady bují hustý a místy neproniknutelný sad. K turecké hranici je to coby kamenem dohodil a na nepočetných obchodech se už objevují nápisy v turečtině. Podél hráškově zeleného paneláku přímo naproti pevnosti se dá dojít na krásnou a vylidněnou pláž. Zajedete-li naopak kus do vnitrozemí do okresu Khulo, ocitnete se pro změnu v odlehlé hornaté oblasti, která je ideální na treky.
V Adžárii na poměrně malé rozloze naleznete neobvyklý koktejl, v němž se mísí vlivy starých kultur, s odstupem času docela zajímavé stigma Sovětského svazu i život typický pro středomořské subtropy.

Marek svoboda

Jak se tam dostat
Ceny zpátečních letenek do Tbilisi v současnosti začínají na 16 tisíc Kč včetně poplatků. Odtud jezdí do Batumi jeden ranní a jeden večerní vlak i větší počet autobusů a mikrobusů (maršrutek). Cesta z Tbilisi po silnici trvá okolo šesti hodin. Romantickou alternativou pro odolné může být dálkový autobus z Istanbulu, který stojí okolo 40 dolarů a do Batumi dorazí za necelých čtyřiadvacet hodin.

Kde se ubytovat
* Ubytovat se můžete například v luxusním hotelu Mercury. Za noc ve standardním pokoji zaplatíte od 80 lari (asi 940 korun).
Chavchavazde 10/12, tel.: +995 222 314 01, www.hotelmercurybm.ge  
Levnější variantou jsou četné menší hotely, ubytovny nebo ubytování v soukromí:
* Oscar, Gorgasali 6
* Revazi, Chavchavadze 50
* Iliko, Gamsachurdia 42