Vědci se radují z nového nálezu, který podle nich může vést k průlomu v pohledu na vývoj člověka a jeho předků.

Archeologové v Keni objevili spodní čelist, která patří novému, doposud neznámému druhu lidoopa - příbuznému posledního společného předka gorily, šimpanze a člověka.

"Získali jsme zvláštní kus do mozaiky, která vysvětluje vývoj člověka," řekl stanici BBC Fred Spoor, anatom z londýnské University College.

Fosílie stará deset milionů let, úplná čelist s jedenácti zuby, byla objevena v sopečných usazeninách v regionu Nakali na severu Keni, označovaném tradičně za "kolébku lidstva".

Korejští a japonští vědci tvrdí, že může být klíčová při studiu evoluce člověka. Pozůstatků z této doby, základní pro vývoj primátů, se totiž zatím našlo extrémně málo.

Kdo žil v Africe?


Genetické studie odhalily, že lidé a lidoopi se začali vyvíjet odděleně před osmi miliony let.

Paleontologové se ale marně snažili v Africe najít fosílii našich společných předků, starou aspoň deset milionů let, která by vývojovou linii spojovala.

Místo toho získali mnoho pozůstatků z této doby na jiných místech - v Evropě, Blízkém východě a v Asii. A tvrdili, že tyto jsou v mnohém podobné současným africkým lidoopům. To přivedlo vědce ke spekulacím, že společný předek lidoopů a člověka opustil v minulosti Afriku, vyvinul se v několik různých druhů a jeden z nich se později vrátil do Afriky. Právě ten mohl být legendárním "chybějícím článkem" mezi člověkem a jeho nejbližšími příbuznými mezi primáty, který se doposud nenašel.

Nový nález, s nímž nyní přišli vědci v Keni, však tuto teorii popírá. Tvrdí, že náš společný předek vůbec Afriku opustit nemusel. "Máme teď dobrý důvod tvrdit, že to není pravda. Myslím si, že je pravděpodobnější, že společný předek se vyvinul právě z primátů, kteří trvale žili v Africe," řekl stanici BBC vedoucí vědeckého týmu Jutaka Kunimacu z univerzity v japonském Kjótu.

Důkazů, že Afrika byla ve středním až pozdním miocénu (před sedmi až dvanácti miliony let) domovem našich lidoopích předků, se našlo už několik.

"Díky tomuto objevu můžeme klidně říct, že se blížíme k bodu, kdy dokážeme identifikovat takzvaný chybějící článek," řekl na tiskové konferenci keňský paleontolog Frederick Manthi.

Pojídač ořechů


Nový druh byl pojmenován Nakalipithecus nakayamai. Podle spodní čelisti a zubů vědci identifikovali, že údajný lidský předek se živil ořechy, semeny a ovocem. To je ale zatím téměř jediné, co o něm experti mohou říci.

Jeho celkový zjev zatím nedokážou identifikovat. "Doufáme, že najdeme další části těla. Plánujeme vrátit se do stejné obasti v Keni příští rok," řekl Kunimacu.

V poslední době jde už o druhý extrémně vzácný nález tohoto druhu v Africe. V srpnu se podařilo egyptsko-japonskému týmu nalézt v Etiopii deset milionů let staré zuby do té doby neznámého druhu lidoopa.

Zda bude znamenat keňský nakalipithecus skutečný přelom, se ale teprve ukáže. "Na zásadní závěry je brzy. Ale je to skvělý nález," řekl stanici Fox News Todd Disotell, antropolog z Newyorské univerzity. (luc)

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace