Dobře rozumět mezinárodní situaci a umět cizí řeči? Pro české děti to není tolik důležité, alespoň podle nového výzkumu britských vědců.

Agentura Ipsos MORI v něm zjišťovala, jaký postoj k mezinárodnímu dění mají děti mezi 11 a 16 lety. Z deseti různých zemí skončilo Česko na osmé příčce a předstihlo jen Británii a Spojené státy americké. Na prvních třech místech byly Nigérie, Indie a Brazílie.

Podle Ipsos MORI se děti v těchto zemích nejvíc zajímají o mezinárodní situaci a cítí se její součástí.

Češi jsou vlastenci

Oproti tomu Češi, Britové a Američané vyšli z výzkumu jako největší vlastenci. Pouze v těchto třech státech se děti označily za občany vlastní země více než za občany světa. Také považovaly dění ve své zemi za mnohem důležitější než situaci v jiných zemích.

Výsledky výzkumu také nasvědčují tomu, že české děti ani nemají příliš velký zájem orientovat se v globální situaci.

Vědci se jich ptali například na to, jestli je pro ně velmi důležité znát cizí jazyky, jak vyhledávají informace o dění v zahraničí, nebo jestli si myslí, že by představitelé jejich země měli vytvářet dobré vztahy s ostatními zeměmi.

Podle odborníků nepříliš dobré výsledky českých, britských a amerických školáků poukazují na to, že se děti ve škole o mezinárodní situaci příliš nedozvědí a učitelé jim dostatečně nezdůrazňují, jak důležité je se v ní orientovat.

Jenže třeba v Česku je poměrně problematické do výuky mezinárodní témata zařazovat. Školní osnovy, podle kterých se ve školách dříve vyučovalo, se jim věnovaly pouze okrajově, v rámci dějepisu, občanské výchovy či jiných společenskovědních předmětů. Teď už sice školy mohou učit "podle svého", mají však potíže vše zvládnout časově.

"Všechno, co se má podle osnov a rámcového vzdělávacího programu stihnout, se v rámci několika hodin nedá zvládnout," říká Blanka Pešoutová, která vyučuje základy společenských věd na pražském Gymnáziu Jana Keplera.

"Záleží na každé konkrétní škole, jak moc klade na mezinárodní témata důraz," dodává.

O světě až před maturitou

Mezinárodní situaci se navíc na mnoha školách studenti věnují až těsně před maturitou a přijímačkami na vysoké školy. I to může být jedním z důvodů českého "neúspěchu" ve srovnání Ipsos MORI.

"Například naši studenti se těmto věcem věnují hlavně ve vyšších ročnících v rámci volitelných seminářů," říká Pešoutová.

Vědci se v průzkumu zaměřili především na děti, které mají doma přístup na internet. Předpokládali totiž, že právě tyto děti budou mít větší mezinárodní rozhled než ty, které jsou "off-line".

Výzkum ve všech zemích zajišťovala britská vzdělávací organizace British Council. Účastnily se jej více než čtyři tisíce dětí, které byly vybírány podle různých kritérií, například věku, pohlaví a regionu, ze kterého pocházejí.

Děti v České republice, Brazílii, Číně, Německu, Indii, Španělsku, Británii a USA vyplňovaly dotazníky on-line, zatímco v Nigérii a Saúdské Arábii se vědci ptali dětí přímo. Přesto i tam vyhledávali děti, které mají doma přístup na internet.


Které děti mají nejlepší mezinárodní rozhled?

1. Nigérie 5,15
2. Indie 4,86
3. Brazílie 4,53
4. Saúdská Arábie 3,74
5. Španělsko 3,29
6. Německo 3,24
7. Čína 2,97
8. Česká republika 2,51
9. USA 2,22
10. Velká Británie 2,19
Britští vědci ze společnosti Ipsos MORI se ptali dětí mezi 11 a 16 lety na mezinárodní situaci a jejich vnímání "globálního" světa.
Nejvyšší možný počet bodů byl 7.
Zdroj: Ipsos Mori, British Council

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace