Firmám vadí nové platy učňů

Díky novému školskému zákonu by všichni učni mohli nosit ze školy kromě známek plat nejméně 2150 korun. Firmy, u nichž učni pracují, sice povinnost platit žáky kritizují, Ministerstvo školství však argumentuje tím, že když se učí a chodí na praxi, musí i učni dostat mzdu.

Firmy versus ministerstvo

Stát v podstatě nařídil podnikatelům, kteří pouští učně a studenty do svých provozů, aby jim platili víc než doposud, a všem konkrétní minimální částku. Zákon přiznává všem žákům nově třicet procent minimální mzdy, pokud pracují čtyřicet hodin týdně, což je 12,75 koruny na hodinu. Z té podnikatelé nemohou odečíst ani náklady na pracovní oděvy, stravu nebo škody, které by žáci ve firmě způsobili. "Je to nekoncepční právní paskvil," kritizuje to vice-prezident Hospodářské komory ČR Pavel Bartoš, který napsal poslancům a senátorům.

Ministerstvo však zastává názor, že odměna za produktivní činnost není částka poskytovaná žákům "za nic". Je to ohodnocení práce, kterou učni přinášejí firmě, u níž mají praktické vyučování, a je tedy pro firmu výhodná.

Firmám však nevadí, že učně platí. Mnohé jim dávají i více než trojnásobek nově stanovených peněz.Vadí jim fakt, že minimální plat musí dostat všichni žáci bez rozdílu, i když jejich práce ve skutečnosti takový příjem firmě nepřinese.

"Je propastný rozdíl mezi tím, co udělá na praxi učeň třetího a co učeň prvního ročníku," říká Zdeněk Kopka, šéf sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách Unihost, které má na 600 členů.

Karolína Svobodová z tiskového oddělení Ministerstva školství však tvrdí, že kvalita práce učňů se do odměny může a musí promítnout. "Odměnu stanovuje ředitel školy podle rozsahu a kvality práce," říká. Nárok na odměnu stanovenou zákonem mají podle ní jen učni, jimž ředitel jejich školy přizná, že vykonávají na praxi produktivní práci.

"Záleží, jak se produktivní práce určí," dodává Dušan Laboň, zástupce ředitele Středního odborného učiliště, odborného učiliště a učiliště stavebního v Přerově, které navštěvuje 280 učňů. "Například u zedníka musí mistr posoudit, kolik času z šesti hodin, které mu trvalo omítnout zeď, byla produktivní práce a kolik času se jen učil," říká.

Obavy: práce bude méně

Vedení učilišť připouští, že nový zákon bude znamenat náročnější práci mistrů odborných předmětů. Budou muset kontrolovat práci učňů víc než dříve. Také se obávají, že firmy nebudou mít o učně takový zájem.

Doposud školy rozdělovaly peníze z praxe nejen podle toho, jakou práci kdo odvedl na praxi, ale také jak se na praxi choval a jaké měl ve škole známky za teorii. Učitelé připouštějí, že výplaty se u učňů proto mohly lišit ve stovkách i v tisících korun.

"Nedokážu si představit, že bude ředitel obcházet firmy a stanovovat u každého, kolik z praxe bylo produktivní a kolik neproduktivní. Zákon je odtržený od reality," míní podnikatel Kopka.

Stejně jako školský zákon, sklidil kritiku také vládní zákon o zaměstnanosti, který zhoršil podmínky pro zaměstnávání studentů na brigádách. Ti si dnes už při příjmu pět tisíc korun musí platit zdravotní a sociální pojištění a firmy jsou povinny za ně tato pojištění platit, pokud u nich pracují sto hodin ročně.

Před dvěma měsíci i přes odpor vlády poslanci v prvním čtení podpořili návrh ODS, který zvýšil hranici pro zaměstnavatele na sto hodin měsíčně a zvýšil i příjmy, z nichž se platí odvody, na 25 tisíc korun.

Argumenty pro a proti