Chápejme srbský smutek
Ten, kdo se zajímá alespoň trochu o dějiny, musí cítit se srbským národem. Je to jako kdyby nějaká menšina, která pomalu vnikala za prací do naší země a hojně se množila, když dosáhla velkého počtu, rozhodla se odtrhnout a osamostatnit. A vzít nám třeba Chodsko nebo kus Moravy.
Kosovo je pro Srby srdeční záležitost. Tam se odehrával kus jejich dějin. Něco jako naše Bílá hora. V 11. století byl zlomen odboj Srbů a Bulharů od Řeků, ve 14. století byli poraženi Srbové na Kosově poli tureckými vojsky. Srbové jsou hrdý a statečný lid a vždy ve smutných a tragických chvílích pro náš národ stáli po našem boku.
Květa Jirkovská, Praha
Hornická práce se změnila
Odborový svaz horníků organizuje petici k zákonu o důchodové reformě. Jeho zájmem je snížit věk odchodu horníků do penze. Tímto způsobem řešil problém již režim nadvlády KSČ. Dřívějším odchodem do důchodu chtěli tehdejší vládci zajistit horníkům stejnou dobu důchodcovského života. Praxe však byla diametrálně odlišná. Devastace jejich zdraví byla tak obrovská, že se ani té snížené věkové hranice nedočkali ve svém povolání.
Po listopadu 1989 byla tato metoda totálně odmítnuta jako nelidská. Proto byla v důlním průmyslu prosazována taková opatření, která by zajišťovala trvalé a kvalitní sledování zdravotního stavu dělníků v podzemí. Havíři měli být na jejich podkladech vyřazování z práce v podzemí tak, aby pak v dalších profesích byli schopni pracovat až do věku všeobecného odchodu do důchodu.
Již v letech 1990 a 1991 byly proto navrženy vládám (federální i obou republik) základní principy řešení celého problému, které se měly stát součástí nejen sociální (důchodové) politiky, ale především politiky zaměstnanosti. Byla to především politická moc, která doslova z ideologických důvodů odmítala jakékoliv regulace.
Politici se tak v současnosti absurdně někdy dostávají až do situací, v nichž byla již byrokratická diktatura KSČ. Ani veřejnost pak nevidí jiná řešení, než jaká užívala již zavržená moc.
Stanislav Hošek, první předseda hornických odborů po roce 1989
Redakce uveřejňuje v rubrice Dopisy odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Anonymy nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.
Kontaktní adresy:
telefon: 233 073 041
e-mail: dopisy.hn@economia.cz
pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



