Nejtěžší testy z jazyků jsou na VŠE v Praze

Téměř polovina z ekonomických vysokých škol nebo fakult při přijímačkách zjišťuje, jak dobře ovládá uchazeč cizí jazyk. Kdo si tedy podává přihlášky na několik škol, zkoušce z jazyka se zřejmě nevyhne.

Univerzity ověřují znalosti formou testu. Jak náročný bude, závisí na oboru a škole, o kterou má uchazeč zájem. Za nejtěžší jsou považovány testy na Vysoké škole ekonomické v Praze, zejména na Fakultě mezinárodních vztahů, kde jsou zájemci zkoušeni hned ze dvou jazyků.

Z jaké řeči může uchazeč přijímací zkoušky skládat? Na všech vysokých školách lze zpravidla volit z frekventovaných jazyků, jako jsou angličtina, němčina či francouzština. Se španělštinou nebo ruštinou ale zájemce nemusí uspět. Podrobnější informace jsou k dispozici na webech jednotlivých ekonomických fakult.

Přijímací zkoušku lze jen na několika školách nahradit mezinárodním certifikátem. U angličtiny, němčiny a francouzštiny to umožňuje například Západočeská univerzita Plzeň. O uznání certifikátu je třeba předem písemně požádat. Uspěje jen ten, kdo ve zkoušce dosáhl určené bodové hranice.

Učte se odborné termíny

Testy se zaměřují hlavně na znalost gramatických jevů. Často se ovšem v zadání objevuje i odborný text, vybraný třeba ze zahraničního ekonomického tisku. Cílem je ověřit, zda uchazeč o studium dokáže rozumět textu a zvládá základní ekonomickou terminologii.

Sama zkouška obvykle trvá od 30 do 90 minut. Zpravidla při ní není možné používat slovníky. Než se uchazeč o studium do vyplňování testů pustí, měl by pozorně vyslechnout informace od dohlížejících pedagogů a pečlivě si přečíst i pokyny uvedené na testu. Špatně pochopené zadání už nejednou pohřbilo všechny naděje na přijetí.

Loňské testy jsou na webu

Správné vyplnění testů je ale jen jedním z faktorů, které jsou pro úspěšné složení přijímací zkoušky z cizího jazyka potřeba. Základem je samozřejmě dobrá příprava. Ta by měla zahrnovat vyplňování testů, které škola při přijímacím řízení používá.

Úlohy z minulých let bývají k dispozici na webových stránkách jednotlivých škol. Od toho letošního se s největší pravděpodobností zásadně lišit nebudou. Prozradí, v čem je třeba při přípravě přidat, a co naopak budoucí student zvládá dostatečně.

Své znalosti může uchazeč o studium rozvíjet v přípravných jazykových kurzech, které nabízejí vysoké školy, ale i jiné vzdělávací instituce. Ty by měly mít akreditaci Ministerstva školství.

Výuka v kurzech má jednu velkou výhodu. Nabízí rychlou odpověď na otázky, nad kterými by si student jinak dlouho a často i marně lámal hlavu. Samostudium ale zcela nenahradí. Ideální jsou pro něj speciální publikace z odborných nakladatelství nebo přímo z vysokých škol.

Zpracováno ve spolupráci s Institutem vzdělávání Sokrates

Školy, které vyžadují test z cizího jazyka

Západočeská univerzita Plzeň, Ekonomická fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta
Univerzita Pardubice, Ekonomicko-správní fakulta
Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Provozně ekonomická fakulta
Technická univerzita Liberec, Hospodářská fakulta
Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu
Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Sociálně ekonomická fakulta
Vysoké učení technické Brno, Podnikatelská fakulta
Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Fakulta informatiky a statistiky, Fakulta mezinárodních vztahů, Podnikohospodářská fakulta
Vysoká škola ekonomická Jindřichův Hradec, Fakulta managementu
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně-ekonomická fakulta
Univerzita obrany Brno, Fakulta ekonomiky a managementu
Zdroj: SOKRATES