Jaká jsou rizika neplatného skončení pracovního poměru?

Dotaz

V naší firmě působil zaměstnanec, který se neosvědčil. Jeho pracovní výsledky neodpovídaly očekáváním, dotyčný pracovník hrubě zanedbával pracovní povinnosti a nevěnoval se projektům, které řídil. Poté půjčil služební vůz synovi, který jej naboural. Se zaměstnancem jsme okamžitě rozvázali pracovní poměr. Nyní nám dotyčný sdělil, že nás bude žalovat. Jak jsme měli správně postupovat a co nám nyní hrozí?

Odpověď

Pracovní poměr je možné jednostranně ze strany zaměstnavatele ukončit pouze z důvodů a za podmínek stanovených v Zákoníku práce. Právě tímto principem je vyjádřena ochrana zaměstnance jako slabšího účastníka pracovněprávního vztahu. Vedle výpovědi pracovního poměru může zaměstnavatel v krajním případě s dotyčným zaměstnancem ukončit pracovní poměr jeho okamžitým zrušením. Zaměstnavatel však může podle Zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance, jen pokud zaměstnanec porušil své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. Posouzení toho, zda jde v konkrétním případě o porušení pracovních povinností zaměstnance v intenzitě zvlášť hrubého porušení, je nutno provést případ od případu. Podle soudní judikatury je tímto porušením zpravidla neomluvená několikadenní nepřítomnost v zaměstnání, fyzické napadení jiného zaměstnance, požívání alkoholických nápojů apod. V praxi je možné za takové jednání považovat i jednorázové opomenutí důležité povinnosti zaměstnancem, pokud v důsledku toho vznikla zaměstnavateli těžká ekonomická újma, nebo zneužití poskytnuté zaměstnanecké výhody nad rámec jejího účelu, tedy i v tomto případě citované zapůjčení služebního vozu neoprávněné osobě. Okolnosti, jež vedou k úsudku, že zaměstnanec své povinnosti porušil zvlášť hrubým způsobem, je třeba pečlivě zhodnotit a odůvodnit jimi okamžité zrušení pracovního poměru. Je však nutno mít na zřeteli, že konečné slovo v otázce posouzení intenzity porušení povinností zaměstnance bude mít vždy soud. Okamžité zrušení musí být učiněno v písemné formě. Je třeba, aby v něm zaměstnavatel popsal, v čem konkrétně porušení povinností zaměstnance spatřuje, zejména uvedením místa a času, kdy k vytýkanému jednání došlo, případně jaký zájem zaměstnavatele byl jednáním dotčen. Okamžité zrušení je třeba vždy zaměstnanci doručit do vlastních rukou. Pokud zaměstnanec se skončením pracovního poměru nesouhlasí a obrátí se na soud, je povinen tak učinit do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo okamžité zrušení doručeno. Další nároky zaměstnance z případného neplatného rozvázání pracovního poměru jsou závislé na tom, zda se zaměstnanec bude u zaměstnavatele dožadovat, aby jej nadále zaměstnával.

Pokud zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na dalším přidělování práce podle pracovní smlouvy, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání do doby, kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Pokud však zaměstnanec včas neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a nebude sjednáno nic jiného, uplatní se zákonná domněnka, že pracovní poměr zaměstnance skončil dohodou ke dni, ke kterému měl pracovní poměr okamžitým zrušením skončit. V tomto případě dává zákon zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to za dobu výpovědní doby.

JUDr. Patricie Švarcová, advokátka
Mgr. Eva Cigánková, advokátní koncipientka

Kdo vám radí

Advokátní kancelář Havel & Holásek se sídlem v Praze, Ostravě a Bratislavě a se svými 55 právníky, 15 studenty právnické fakulty a celkem 100 spolupracovníky patří mezi největší české právní firmy. V současné době obsluhuje okolo 500 klientů, z toho více než 20 firem patřících do Czech Top 100, a poskytuje komplexní právní služby vysoké profesionální úrovně ve všech oblastech souvisejících s podnikatelskou činností; právní poradenství v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení včetně souvisejících účetních a daňových aspektů.