Co změnil nejdivočejší týden na Wall Streetu

Americký Wall Street a s ním celý vyspělý svět má za sebou nejdivočejší týden za posledních osmdesát let. Desítky miliard dolarů ztrát, největší bankrot firemní historie, prudké pády burz, zestátnění největší pojišťovny světa, nečekaná převzetí rivalů a bezprecedentní záchranný plán americké vlády se míhaly před očima takovou rychlosti, že bylo těžké dohlédnout jejich význam. Každá z těch událostí přitom sama o sobě promění světové finance a ekonomiku.

Už týdenní odstup nabízí v tak rychlé době cennou retrospektivu, která dovolí pochopit souvislosti, až se zprávy z finanční krize začnou znovu nazadržitelně valit. Jak šest největších událostí ovlivní ekonomiku?

Pád Lehman Brothers

Čtyřka investičního bankovnictví skončila v největším firemním krachu historie. To samo o sobě nebylo průlomem. Lehman Brothers se ale stala prvním finančním domem, který americká vláda a centrální banka ponechaly svému osudu. Přitom byla dost velká, vlivná a ve světě provázaná obchody se stovkami bank a fondů, aby politici neměli odvahu krach dopustit. Přesto zbankrotovala. To byl důležitý signál pro ostatní velké investiční banky v problémech: Nespoléhejte se, že vás zachráníme, pomozte si samy.

Šéfové bleskově pochopili. Merrill Lynch se ještě týž den vzdává své nezávislosti a spojuje se s Bank of America.

Největší britskou hypoteční banku HBOS přebírá Lloyds. Je zřejmé, že vláda a centrální banka si budou pečlivě ad hoc vybírat, komu pomohou.

Nestačí být velký. Zachráněn bude jen ten, kdo je tak důležitý, že by jeho pád krizi výrazně prohloubil.

Zestátnění AIG - už víme, kdo pojistil casino

To vidíme už druhý den, kdy americká vláda dává záchranný úvěr 85 miliard dolarů největší světové pojišťovně American International Group (AIG) a přebírá za to téměř osmdesát procent jejich akcií.

AIG je zestátněna, přinejmenším dočasně. Je to jeden ze zlomů krize. Až dosud se totiž do problémů dostávaly buď hypoteční banky (jako Fannie Mae, Freddie Mac, Northern Rock nebo HBOS), které lidem přímo na domy půjčily, nebo investiční banky (Bear Stearns, Lehman Brothers, Merrill Lynch), masivně obchodující s cennými papíry, do nichž byly hypotéky přimíchány.

Proč ale najednou pojišťovna, u níž mají miliony lidí po celém světě životní a cestovní pojistky? To byla ale jen část jejího podnikání. Když se jedna vlivná banka za druhou dostávala do problémů, všichni pátrali, kdo jejich riskantní obchody pojistil. Bylo to další tápání v řetězci, kam až se podřadné hypotéky chudších Američanů dostaly.

Teď už víme, že mnoho z nich pojistila právě AIG.

Provázání s běžnými pojistkami tady bylo tak silné, že si americká vláda nemohla dovolit nechat AIG padnout.

V té chvíli by byly miliony lidí před pobočkami po celém světě. Ukázalo se navíc, že pojišťovny na rozdíl od bank nepodléhaly příliš důkladnému dohledu. Po AIG se teď všichni budou dívat s obavami i na ně.

Konec éry investičních bank a čínských zdí

Investiční banky pochopily, že jde do tuhého a začaly vyjednávat s velkými univerzální bankami o spojení. Lehman Brother se nepodařilo přesvědčit britskou Barclays, aby jí pomohla i bez státních záruk. Merril Lynch stihla přesvědčit Bank of America.

Z pětice velkých investiční bank zůstávají už jen Goldman Sachs a Morgan Stanley. Ty včera požádaly, aby se staly běžnými univerzálními bankami.

Fed souhlasil a od té chvíle podléhají jeho regulaci stejně jako všichni ostatní bankéři.

Otázka je, jak dlouho si poradí bez partnerů typu silné Bank of America. Morgan už začal vyjednávat s bankou Wachovia. Podíl v Morganu navíc kupuje japonská Mitsubishi Bank.

Časy, kdy komerční a investiční bankovnictví dělily čínské zdi, končí. Rozdělení bylo jedním z poučení Velké krize 30. let. Glass-Steagal Act z roku 1933, který ho zaručoval, byl zrušen až v roce 1999. I poté však bylo na Wall Streetu propojení "malého" a "velkého" bankovnictví považováno za nepřirozené. Až do minulého týdne.

Strach z recese, levnější suroviny a obavy Kremlu

Spolu s pilíři Wall Streetu začaly prudce klesat i ceny surovin, především ropy.

Strach z recese se najednou stal nejsilnějším argumentem. Většina zemí si oddechla, že v těžkých časech útlumu může alespoň počítat s nižší inflací.

Znervózněl naopak Kreml, jehož moc padá s cenou ropy. Investoři se začali z Moskvy stahovat. Vladimir Putin a Dmitrij Medveděv si oddychli, až když George Bush představil plán na odkup "jedovatých úvěrů".

Investory přesvědčil, že tím odvrátil bezprostřední nebezpečí vyhrocení krize, a ropa opět vystoupala nad 100 dolarů.

Bushův záchranný plán za 700 miliard nebo biliony

Týdenní panika opadla až po pátečním zveřejnění Bushova plánu. Prezident navrhl Kongresu založit speciální instituci, jež odlehčí finačním domům od špatných úvěrů za 700 miliard dolarů. Na rozdíl od AIG nepůjde o zestátnění. Bankéři dostanou pomoc, aniž by se museli vzdát vlastnických práv. Skeptici však trefně upozorňují, že účet za záchranu bude výrazně vyšší - až ke dvěma bilionům dolarů.

Amerika míří k volbám a demokraté už teď žádají, aby stát pomohl nejen hříšným finančníkům, kteří přehnali risk, ale všem, kdo nezvládají platit svou hypotéku.