Struktura trhu s elektrickou energií v České republice

Zatím je i přes tuto snahu EK stále národně a regionálně rozdělen. V cestě skutečnému sjednocení stojí především technická omezení - tzv. "úzká přeshraniční hrdla" - v přenosových sítích, jimiž jsou propojeny jednotlivé národní elektrizační soustavy. V Evropě proto de facto existuje několik regionálních trhů s elektřinou.

Cílem evropské integrace trhu s elektřinou je, aby si klient mohl vybírat mezi všemi poskytovateli elektřiny v celé Evropě, a to na základě běžných tržních principů. Mezi charakteristické znaky liberalizovaného trhu s elektřinou patří i narůstající obchodní výměna mezi jednotlivými státy EU. To se už částečně na národních úrovních děje, neboť některé členské státy EU mají plně liberalizovaný trh s elektřinou. Avšak z důvodu potlačeného toku elektrické energie mezi evropskými státy způsobeného technickými překážkami je fungování trhu z velké části omezeno, což mj. vede k tomu, že jsou ceny v Evropě dosti rozdílné. Účelem liberalizace trhu v EU má být zvýšení konkurence a tlak na snížení cen. Zatím ceny elektřiny neklesají, a to by mohlo být interpretováno a vnímáno jako důsledek liberalizace. S tím však liberalizace nemá nic společného - skutečným důvodem zdražení elektřiny je růst nákladů, za kterým stojí růst cen fosilních paliv a zavedení emisních povolenek.

V ČR je fungování trhu s elektřinou (plynem a teplem) legislativně vymezeno základním právním předpisem, a to zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tímto zákonem se do českého práva transponují i nové směrnice Evropského parlamentu a Rady zabývající se trhem s elektřinou a plynem.

Trh s elektřinou v ČR je od 1. ledna 2006 plně otevřen a od tohoto data je umožněno všem účastníkům včetně domácností změnit svého dodavatele elektrické energie. Podle údajů operátora trhu s elektřinou provedli od roku 2002, kdy bylo zahájeno otevírání trhu s elektřinou v ČR, změnu dodavatele odběratelé ve více než 80 000 odběrných a předacích míst.

Obchodování s elektřinou v ČR probíhá prostřednictvím: dvoustranného obchodování, organizovaného krátkodobého trhu (OKT), blokového trhu (BT), denního spotového trhu (DT), vnitrodenního trhu (VDT), burzovního obchodování (fyzická dodávka nebo finanční deriváty). Součástí činností Operátora trhu s elektřinou (OTE) je i obchod s regulační energií a zúčtování odchylek. Obchodníci s elektrickou energií jsou: výrobci elektrické energie (výrobce nemusí být držitelem licence na obchod), obchodní společnosti zabývající se obchodováním na velkoobchodním trhu a dodávkou konečným spotřebitelům a v neposlední řadě pak některé bankovní instituce a specializovaní komoditní obchodníci. Většina obchodníků obchoduje s elektřinou i mezinárodně a realizuje své obchody v podobě dvou základních typů transakcí: transakce založené na fyzické dodávce elektřiny a spekulativní transakce, které však také mohou být (na rozdíl od finančních instrumentů) fyzicky realizovány.

Z těchto základních typů transakcí se dále odvozuje řada jejich kombinací. Elektřina je obtížně skladovatelná komodita a v každém okamžiku musí platit, že okamžitá výroba je rovna okamžité spotřebě. Proto obchodování s elektrickou energií probíhá formou obchodování se závazky - v budoucnu vyrobit, dodat či odebrat určité množství elektrické energie v předem definovaném diagramu dodávky/odběru. Pokud není tento závazek dodržen, vzniklý rozdíl mezi smluvní hodnotou a skutečnou hodnotou dodávky/odběru je finančně vypořádán prostřednictvím systému zúčtování odchylek operátorem trhu s elektřinou.

Významný objem elektřiny je zobchodován na základě bilaterálních kontraktů, za cenových podmínek veřejnosti nedostupných. Jejich základem jsou standardizované dvoustranné smlouvy, které jsou uzavírány kontinuálně podle potřeb obchodníků, často prostřednictvím brokerských platforem či telefonicky.

Při burzovním obchodování a obchodování na krátkodobém organizovaném trhu jsou oproti bilaterálnímu obchodování ceny a objemy zobchodované energie známy, a tím se napomáhá transparentnosti trhu. Veškeré obchody se realizují oproti centrální protistraně a účastníci obchodování mají vůči této centrální protistraně jednu smlouvu, na jejímž základě probíhají veškeré transakce. Obchody jsou uzavírány elektronicky a vůči ostatním obchodníkům anonymně.

Organizátor burzovních obchodů (v ČR jsou to Energetická burza Praha [PXE] a Českomoravská komoditní burza Kladno [ČMKBK]) umožňuje, aby účastníci využili obchodní platformy určené pro kontinuální obchodování s elektrickou energií a obchodovali s elektrickou energií v podobě dlouhodobých (až několikaletých) termínových komoditních futures kontraktů s dodáním (tzv. power futures), tedy se závazkem k budoucímu dodání/zaplacení určitého objemu elektřiny v daném období za sjednanou cenu a ve zvoleném výkonovém profilu (v denním průběhu dodávky). Obchodování s finančními deriváty napomáhá ke zvýšení likvidity trhu s elektřinou a zlepšení možnosti zajištění proti pohybu cen pro účastníky obchodování. Na druhé straně přináší i rizika. Samotné deriváty jsou pouze finančním nástrojem, jehož vazba na samotný fyzický produkt (dodávku) může být volnější, než vazba na dění na kapitálovém trhu. Možnost spekulativních obchodů a využití pákových nástrojů pak může přinést značné výkyvy v cenách derivátů, které se přes cenové indexy přenášejí i do produktových obchodů s fyzickou dodávkou elektřiny. Aby se zabránilo negativním vlivům, je nezbytné trh s deriváty monitorovat a finanční regulátor ho musí účinně regulovat.

Krátkodobý trh v ČR organizovaný společností Operátor trhu s elektřinou, a. s., je tvořen blokovým, denním a vnitrodenním trhem. Předmětem obchodování na blokovém trhu jsou denní krátkodobé kontrakty v podobě denních bloků elektřiny. Na denním spotovém trhu je možné nabízet nebo poptávat elektřinu pro každou z 24 hodin následujícího obchodního dne. Výsledkem jsou obchody na pevně stanovené množství elektřiny a cenu pro každou obchodní hodinu obchodního dne. Cena je pro každou hodinu stanovena jako marginální. Na vnitrodenním trhu je možné anonymně nabízet nebo poptávat elektřinu i na právě běžící den až 2 hodiny před realizací obchodu. Je třeba poznamenat, že v ČR se obchoduje na spotovém trhu okolo 1 až 1,5 % konečné spotřeby a pro samotné zajištění dodávek elektřiny je jeho význam okrajový. Ani na nejvyspělejším spotovém trhu v kontinentální Evropě (EEX) nepřesahuje objem obchodů zhruba 6 až 8 % konečné spotřeby.

Ceny elektrické energie jsou obecně založeny na vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Nabídka je definována existencí výrobních kapacit, jejich technickým stavem, přenosovými kapacitami, vývojem cen paliv, emisních povolenek a počasím. Existence stávajících a budoucích výrobních kapacit ovlivňuje zejména ceny dlouhodobějších kontraktů, zatímco aktuální technický stav (připravenost k výrobě a přenosu), hydrologická situace (výroba ve vodních elektrárnách) a vítr (vliv větrné energie) ovlivňují ceny na spotovém trhu. Ceny paliv a emisních povolenek ovlivňují ceny elektřiny celkově, jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu.

Poptávka je determinována úrovní hospodářského rozvoje země a obecně platí, že v dlouhodobém horizontu se očekává její růst. Z pohledu krátkodobého je poptávka ovlivněna zejména klimatickými vlivy. Historicky bylo nejvyšší sezonní spotřeby dosahováno v zimním období, v posledních letech však narůstá spotřeba vlivem klimatizací také v letních měsících.

Ceny na organizovaném krátkodobém trhu jsou podstatně volatilnější (nestálejší) oproti cenám termínovaných kontraktů právě kvůli změnám počasí a nepredikovatelným možným technickým problémům ve výrobních kapacitách.

Ceny elektrické energie v ČR jsou výrazně ovlivňovány cenami v okolních státech. Pokud by neexistovala omezení v propojení jednotlivých přenosových soustav, evropské ceny by se rychle sbližovaly. Vzhledem k existujícím omezením v přenosových soustavách se však ceny v jednotlivých státech liší, státy importující elektřinu mají ceny elektřiny vyšší, státy s přebytkem výrobních kapacit (a za předpokladu vhodné palivové struktury) mají ceny nižší. Ceny elektrické energie jsou v posledních letech ovlivňovány zejména třemi faktory, a to rostoucími náklady na palivo (uhlí a zemní plyn), nedostatkem elektrické energie a růstem cen emisních povolenek. Cena emisních povolenek se promítá do cen elektřiny podobně jako palivo.

Ze zprávy nezávislé energetické komise