Podpořit soukromé podnikání v Uzbekistánu má za cíl společný projekt tamní obchodně-průmyslové komory a rozvojového programu OSN (UNDP). Jeho součástí je vytváření odvětvových a regionálních exportních asociací. Zjišťovat české zkušenosti přijela proto v dubnu do Prahy delegace zástupců zmíněného projektu a uzbečtí podnikatelé. Magazín Exportér se na projekt a možnosti spolupráce s českými firmami zeptal vedoucího delegace Khusena Shukurova (Project Economist).

Jakou roli v projektu hraje Obchodně-průmyslová komora Republiky Uzbekistán? Můžete přiblížit projekt Business Forum of Uzbekistan a jakou inspiraci jste získali v České republice?

Projekt podpory soukromého sektoru v Uzbekistánu byl zahájen v září 2006 díky spolupráci naší obchodně-průmyslové komory a OSN. Důležité jsou pro nás budování podnikatelských struktur i podpora vývozu cestou vytváření exportních asociací. Vzhledem k vašim zkušenostem jsme si pro získání informací vybrali právě Českou republiku.

Po řadě setkání se zástupci Agrární a Hospodářské komory, Svazem družstev, Svazem průmyslu a dopravy i exportních aliancí jsme obdrželi cenné informace a osobní kontakty. Skutečně se potvrdilo, že systém vytváření seskupení exportérů u vás funguje a že je zde řada úspěšných vývozních aliancí. V Taškentu proto začneme s vytvářením těchto asociací exportérů, a to podle regionálního i odvětvového principu.

Tak mohou firmy vystupovat jednotně i jako právní osoba a dosáhnou při vývozu lepšího efektu. Podnikatelé mohou lépe prosazovat své zájmy a vystupovat společně vůči vládě a navrhovat jí opatření pro zlepšení podmínek podnikání.

Budeme vytvářet i strukturu informačních center v regionech. Půjde o pět desítek center, kde budeme firmám poskytovat stejně kvalitní informace. Služby budou bezplatné.

Plánujete další mise do ČR?

Chystáme druhou cestu našich podnikatelů. Půjde o tréninkový program přípravy vstupu uzbeckých firem na trhy zemí Evropské unie. Musíme se naučit, jak exportovat na unijní trh, jaké jsou požadavky z hlediska certifikací, kvality zboží. Jde o to, jak nastavit náš byznys, aby odpovídal požadavkům EU.

Mohou cesty uzbeckých podnikatelů do ČR podpořit obchodní vztahy? Jaké vidíte možnosti spolupráce firem a asociací?

Musím říci, že mnozí čeští podnikatelé nemají představu o ekonomice Uzbekistánu a o podnikatelských příležitostech. O to důležitější jsou společná setkání.

Na podporu podnikání byla v ČR založena Česko-uzbecká komora, která ovšem za rok své existence neprokázala hmatatelný přínos pro firmy obou zemí. Jako předpoklad rozvoje vzájemných vztahů vidíme nastavení funkčních struktur právě této komory. Navrhl jsem například, aby tato komora aktivně podpořila a organizovala účast vašich vystavovatelů na veletrzích v Uzbekistánu. Jsou na nich vidět čínská, ruská, nizozemská zařízení, jen české strojírenské výrobky nikoliv.

Jak jsem zmínil, podnikatelé z obou zemí nemají povědomí o příležitostech a nejsou o nich dostatečně informováni. Proto by komora měla být zdrojem informací pro české podnikatele. K tomu budou využity i webové stránky. V každém případě by se právě komora mohla stát platformou pro byznys, jak pro uzbecký, tak i český.

Jaká je podle vás image českých výrobků v Uzbekistánu, byť jste řekl, že na veletrzích se prezentují spíše jiné země?

Musím uznat, že české strojírenství a zařízení jsou v Uzbekistánu stále ještě známé. To je jistě pro vaše podnikatele výhoda, která se dá využít při dodávkách zpracovatelského zařízení.

Můžete říci, jaká opatření přijal Uzbekistán v souvislosti s globální recesí a kde vidíte příležitosti pro české podnikatele?

Uzbecká vláda přijala balík opatření zejména na podporu rozvoje venkova. Prezident Islám Karimov označil dokonce rok 2009 za rok rozvoje venkova. Právě jeho podpora a podpora zemědělství by mohly dát impulz celé ekonomice, neboť dvě třetiny obyvatelstva žijí na vesnici. A přes 40 procent HDP je tvořeno zemědělstvím.

Navíc v Uzbekistánu probíhá velká agrární reforma. Jestliže dosud existovaly sovchozy a kolchozy, nyní se otevřela možnost farmářství a pachtu zemědělské půdy na 49 let. Soukromý farmář je tak nezávislý na státu a může pěstovat bavlnu, pšenici, kukuřici, ječmen či ovoce. Právě ovocnářství, například vinařství, je u nás velmi rozvinuté.

Cílem vlády je přejít od pěstování a prodeje zemědělských produktů k jejich zpracování a exportu do zemí SNS, asijských zemí i EU. Proto je snaha dovážet potravinářská strojírenská zařízení. Pokud tedy importujete do Uzbekistánu strojírenské zařízení na zpracování zemědělské produkce, která by měla být poté exportována, zařízení nepodléhá clu a poplatkům.

Uvedl jste, že půda patří státu. Jak je to se zajištěním garancí pro zahraniční investory?

Zemědělská půda patří státu a s pozemky se nespekuluje, jak se to praktikuje v jiných zemích. Může se využívat její pronájem. Vloni bylo však přijato rozhodnutí, že pokud postavíte výrobní podnik, může investor za určitých podmínek tyto pozemky vykoupit. Půdu tedy není možné přeprodávat, možný je výkup v případě investice. Za jakých podmínek je možné obdržet a vykoupit státní pozemky - jasně definuje privatizační program na léta 2006-2010.

V jakých odvětvích se angažují cizí firmy?

Zejména v ropném a plynárenském průmyslu, chemickém průmyslu, metalurgii a v neposlední řadě ve strojírenství či ve službách. Dovolím si říci, že dosud dopady globální krize na ekonomiku Uzbekistánu nebyly dramatické. Důvodem je převážná orientace na zemědělství. To může být signálem i pro vaše investory.

 

Informace o Business Forum of Uzbekistan jsou k dispozici na adrese: www.bfu.uz.

Na adrese www.chamber.uz lze najít publikaci Cost of doing business in Uzbekistan (v květnu by měla být publikována aktuální verze). Publikace uvádí veškeré náklady na podnikání v Uzbekistánu od příletu do Taškentu přes dopravu, registraci, nájem, platby, certifikace.