Boj SkyEurope o přežití má nejisté vyhlídky

Byl to takový slovenský sen. Mladý, tehdy sedmadvacetiletý Rakušan si s pomocí peněz evropských institucí založí leteckou společnost, která má zpřístupnit nebe i hůře situovaným Slovákům.

Od prvního letu v roce 2002 následoval prudký růst. Nové linky, nová letadla. Vše ve stylu nízkonákladové dopravy za nízké ceny. Z Christiana Mandla se stává skoro národní hrdina. Média ho oslavují a Slováci jsou hrdí na to, že SkyEurope je slovenská firma.

K Bratislavě záhy přibývají základny v Budapešti, Krakově a Varšavě. V roce 2006 vzniká i centrum v Praze. To už se poprvé ukazuje, že prudký růst něco stojí.

První pád přišel v roce 2006

Během roku 2006 se dluhy společnosti zdvojnásobily z padesáti na sto milionů eur. Je to také poslední rok, kdy bylo vlastní jmění společnosti kladné. Akcie se proto v roce 2006 volným pádem řítily dolů a v červenci se prodávaly za čtvrtinu toho, co stály v dubnu.

Vedení tehdy přišlo se záchranným plánem. Zabralo to. Tedy alespoň na čas. Tak jako akcie krátce předtím padaly, zase rostly. Jejich cena se opět téměř zečtyřnásobila na více než šest eur za akcii (čtyřicetkrát více než dnešní cena).

To už je ale zapomenutý vrchol, SkyEurope prodělaly za rok 2006 padesát sedm milionů eur a investoři začali ztrácet trpělivost. A co víc, zakladatelé Christian Mandl a Alain Skowronek z firmy v květnu 2007 začali vystupovat a většinu svých akcií stačili prodat ještě za cenu nad čtyři eura. Inkasovali tak miliony.

Do firmy záhy nastoupil nový britský investor a současné vedení. V následujících měsících zmizely základny v Polsku a Maďarsku a firma se nově soustředila pouze na slovenský, český a rakouský trh.

Faktem je, že se firmě podařilo výrazně snížit ztrátu, dluhy společnosti ale dál rychle rostly. Ještě stále by se ale nemuselo dít nic zásadního a SkyEurope to mohla "ustát", a kdyby se nové strategie držela, mohla by se dostat do zisku a postupně umořovat své dluhy.

Krize klepe na dveře

Zadluženou firmu ale zaskočila finanční krize. SkyEurope se svými výkazy plnými ztrát a dluhů nebyla pro stále opatrnější banky tím správným klientem. To vše v době, kdy si do bank pro peníze začaly chodit i do té doby ziskové letecké společnosti. Velké řadě z nich totiž kvůli poklesu počtu cestujících začala docházet hotovost potřebná k zajištění vlastního provozu.

V roce 2008 si letecké společnosti od bank celkem půjčily 5,5 miliardy dolarů. Další čtyři miliardy získaly zpětným leasingem svých letadel.

Pokles počtu cestujících ale vedl i k přiostření konkurenčního boje a snižování marží, to vše na pozadí rekordních cen ropy.

Pro SkyEurope to navzdory růstu počtu cestujících nemohlo dopadnout jinak, propadla se do rekordní ztráty. Účetní hodnota společnosti se rázem snížila na minus jeden a půl miliardy korun.

Dluh téměř čtyři a půl miliardy korun ale firmě začal lámat vaz až letos. Leasingová společnost firmě pro neplacení splátek zabavila letadla a začaly se ozývat první věřitelé s tím, že se SkyEurope už jim opravdu dochází trpělivost. Firma to ale ještě naposledy ustála. Klienty si udržela a získala zpět důvěru investorů na burze i svého hlavního akcionáře, který jí půjčil 25 milionů eur. Sypal tak ale jen peníze do firmy, která dál prodělávala a černá čísla se čistě hypoteticky rýsovala až v dalších letech.

SkyEurope udržovaly provoz za každou cenu. Létaly za cenu toho, že nebudou platit svým zaměstnancům, za které firma neodváděla ani pojistné. Neplatila ani svým dodavatelům, a jak se včera ukázalo, ani letištím. SkyEurope zkrátka létaly všemu navzdory a každý let firmu dostával jen do hlubších dluhů.

Vize z krize

Vedení SkyEurope vidí řešení jednoduše. Chce si nechat jen lukrativní linky, chce jednat s věřiteli o nových podmínkách svých závazků a hlavně chce získat nového investora.

Firma s dluhem pět miliard korun, která doufá, že by mohla již brzy "neprodělávat", hledá nápadníka. Nový investor musí překousnout nejen dluh. SkyEurope ale začíná mít pověst dopravce, kterému běžně zabavují letadla. Zákazníci si tak nákup letenky více rozmýšlejí.

Jestli má SkyEurope přežít, musí zvážit, zda jde správnou cestou. Dnes nabízí prakticky stejné linky jako klasičtí dopravci. I ti ale výrazně snižují náklady, a své letenky tak dokážou nabídnout za stále nižší ceny. SkyEurope, aby přilákaly zákazníky, tak musí jít s cenou ještě níž. Prostor pro marži se tak snižuje, a jak dokazuje hospodaření v posledních letech, tak není vlastně žádný.

V zisku jsou jen nízkonákladoví dopravci, kteří šetří za každou cenu na všem, tedy i na službách, které nabízejí. Cesta SkyEurope za obchodní klientelou se tak ukázala jako slepá ulička.

Jednička mezi low-costy

SkyEurope si stále drží pozici jedničky mezi nízkonákladovkami v Česku, Rakousku a na Slovensku. Od října 2008 do letošního března přepravily 1,25 milionu cestujících, což je ale téměř o čtvrtinu méně než loni.

Nikdy nebyly v zisku

Od zahájení provozu
v roce 2002 jsou stále ve ztrátě. Za poslední fiskální pololetí (od října 2008 do letošního března) vzrostla jejich ztráta téměř o 12 procent na 31,93 milionu eur (854,7 milionu Kč). Provozní výnosy za těchto šest měsíců klesly o 15,7 procenta na 84,81 milionu eur.

Létají se starými stroji

Začátkem letošního roku firma přišla o asi deset strojů a kvůli zajištění letů si musela několik letadel pronajímat (mimo jiné od společností Bulgaria Air, Dubrovnik Airline či Air Slovakia). Od té doby SkyEurope také koupila několik letounů po zkrachovalých flyLAL (Litva, Lotyšsko).

Provozují linky do 50 měst

Centrála SkyEurope je na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě. Základny má firma v Praze, Košicích a Vídni. Z těchto čtyř měst provozuje asi padesátku linek do téměř celé jižní, západní a střední Evropy; létá též do Maroka, Istanbulu, Kodaně či na Kypr.