Část tunelu Blanka se staví načerno

Horkým bramborem v rukách úředníků pražského magistrátu se stal tunel Blanka. Již před čtvrt rokem mělo totiž město zastavit stavbu sporné části tunelu, spojující Letnou s Trojou, protože jí Městský soud v Praze zrušil stavební povolení. Magistrát ale tvrdí, že o ničem neví. A staví dál.

Jenže to, že je verdikt městského soudu od 22. května pravomocný, visí nejen na stránkách ministerstva spravedlnosti, ale potvrzuje to i mluvčí Nejvyššího správního soudu Michal Lovritš. "Není v platnosti žádné stavební povolení pro daný úsek," říká.

Zrušení stavebního povolení dosáhli obyvatelé pražských čtvrtí Troja a Holešovičky, kteří založili sdružení Za naši budoucnost. Vadilo jim, že se úřady nedostatečně zabývaly tím, nakolik desetitisíce aut, které k nim tunel přivede, zhorší životní prostředí. A soud, na který se obrátili, jim dal za pravdu a zrušil stavební povolení na část tunelu.

Zastavit vše, či jen část?

Podle oslovených právníků město staví načerno. "Tu část, na které přišli o stavební povolení, měli okamžitě zastavit," říká advokát Pavel Drumev, který se specializuje na stavební právo. A jeho kolega Radek Motzke z Ekologického právního servisu soudí, že by magistrát měl zastavit dokonce celou stavbu. "Ta stavba funguje jen jako celek. Pokud stavíte něco a nevíte, jestli to nebudete muset kvůli jedné sporné části celé změnit, tak je to plýtvání veřejnými penězi," říká.

Jenže magistrát se k tomu nechystá. Údajně o tom, že soud zrušil stavební povolení, vůbec neví. A tak nemá důvod, proč by stavbu zastavil. "Nikdo nám nic neřekl," říká jeho mluvčí Jiří Wolf. Případ zkomplikovalo to, že do něj vstoupilo ministerstvo pro místní rozvoj. Když se totiž sdružení proti vydání stavebního povolení magistrátem odvolalo, tak platnost jeho vydání potvrdilo. A následný spor před soudem tak běžel mezi sdružením a ministerstvem.

Ministerstvo připouští, že magistrátu o zrušeném povolení neřeklo. "Nemáme povinnost informovat magistrát. Ten má sám sledovat soudní řízení," říká mluvčí úřadu Martin Ayrer. "Měli je jednoznačně informovat," říká advokát Václav Sládek. Jenže advokát sdružení Za naši budoucnost Zdeněk Kuneš tvrdí, že magistrát o tom, že soud zrušil stavební povolení, věděl.

"Několikrát jsme jim to psali," říká Kuneš. "Nic takového nedorazilo," odpověděl prostředictvím SMS ředitel odboru městského investora Jiří Toman, který má stavbu tunelu na starosti. Kopie jednoho z takových dopisů, směřovaných právě Tomanovi, však mají HN k dispozici.

Podle Drumeva by mělo sdružení podat podnět stavebnímu odboru magistrátu, který povolení vydal. Ten by pak mohl obhlédnout stavbu, a pokud se staví bez povolení, může dát až milionovou pokutu. Jenže to má háček: magistrát by tak pokutoval sám sebe.

Podle Kuneše už sdružení takové kroky podniklo. "Už jsme i upozornili stavební dohled, ale všichni dělají mrtvého brouka," stěžuje si zástupce sdružení Kuneš, podle něhož je taktika magistrátu jednoznačná: prostavět co se dá, a pak dodatečně stavbu povolit.

Průběh výstavby tunelu Blanka

duben 1993

- začíná se připravovat stavba městského okruhu v úseku Malovanka - Troja, jednou z variant je i tunel Blanka

září 1999

- zastupitelstvo Prahy schvaluje územní plán s tunelem Blanka

- náklady na jeho výstavbu odhaduje na 8 miliard korun

listopad 2006

- pražský magistrát vypisuje zakázku na výstavbu tunelu

- vítězem se stává konsorcium firem v čele s Metrostavem s cenou 21,2 miliardy korun

- město oznamuje, že tunel zprovozní v listopadu 2011

duben a červenec 2008

- dvakrát se propadá tunel ve Stromovce

- ražba tunelu čtyři měsíce stojí

srpen 2009

- magistrát i stavební firmy tvrdí, že tunel i přes propady půdy bude hotov včas

- HN však zjišťují, že se již mění harmonogramy na termín dokončení červen 2012

- právníci potvrzují, že část tunelu Blanka se staví již tři měsíce bez stavebního povolení

SPORNÝ ÚSEK
Betonárna u ulice V Holešovičkách, kam má tunel přivést desetitisíce nových aut. foto: HN - Zuzana šmajlerová, vizualizace metrostav