Robert Koremans: Zentiva se už stává globálním hráčem

Praha se stává jedním z center farmaceutického byznysu ve střední a východní Evropě. Evropský lídr oboru Sanofi-aventis, jenž letos získal českou jedničku Zentivu, tu minulý týden otevřel i své nové obchodní a marketingové centrum pro obě firmy. "Z Prahy pak budeme řídit náš byznys s generiky v rámci celé Evropy," potvrdil v prvním rozhovoru pro média nový prezident Zentivy, Holanďan Robert Koremans, jenž je zároveň šéfem evropské generické divize Sanofi (generika jsou levnější kopie originálních léčiv).

Sanofi, světová farmaceutická čtyřka s ročním obratem v přepočtu bezmála 700 miliard korun, podle něj počítá i s dalšími akvizicemi směrem z Prahy na východ. Ze slovníku svého předchůdce v Zentivě Jiřího Michala přitom Koremans převzal i nejfrekventovanější výraz: růst.

HN: Máte v oboru už dvacetiletou zkušenost. Co vás v Zentivě při prvním kontaktu překvapilo?

Překvapení byla dvě, ale jen příjemná. Jednak tu manažeři dobře vědí, co mají dělat, a jednak jsem našel velice příjemné a otevřené prostředí. Myslím doslova - takové otevřené a prosvětlené budovy, ať jde o výrobní prostory nebo kanceláře, nejsou zdaleka všude. A možná nejlépe podtrhují i atmosféru otevřenosti, která ve firmě vládne, jak jsem poznal vzápětí. Pro mě je navíc i fascinující žít trvale v Praze, ačkoliv jsem tu předtím už byl.

HN: Chystáte přesto ve firmě změny?

Každá firma se musí vyvíjet a Zentivu by změny čekaly, i kdybych sem nepřišel zrovna já. Ale netýká se to nejbližší doby, zatím si dělám jen obrázek. Chceme hlavně udržet dosavadní růst - Zentiva už dnes působí na trhu, kde žije 450 milionů lidí, a má pro další rozvoj jedinečné postavení.

Učím se od "otce zakladatele"

HN: Zentivu v podstatě vybudoval Jiří Michal, který ještě zůstal šéfem představenstva. Jak spolu vycházíte?

Formálně je to jednoduché - zodpovídám se mu jako šéfovi představenstva, konzultuji s ním všechna důležitá rozhodnutí. A protože budu i jeho nástupcem, učím se od něj. Byl "otcem zakladatelem" Zentivy. Byl u všeho, co se v ní událo, jeho zkušenosti jsou neocenitelné.

HN: Stal jste se od září, při nástupu do Zentivy, zároveň i viceprezidentem Sanofi. Máte na starost celý její generický byznys v Evropě. Jakou strategii firma Sanofi razí?

Generika jsou jednou z klíčových částí strategie celé společnosti, vedle výroby vakcín, veterinárních léčiv nebo inovací ve vývoji a výzkumu. Vytváříme přitom regionální platformy - generika pro Evropu jsou jiná než pro Afriku nebo Jižní Ameriku. Přitom však pro ně společně využíváme odborné a vývojové kapacity. Díky posledním akvizicím společností Zentiva, Medley a Kendrick se už Sanofi stala jedničkou ve střední a východní Evropě, respektive v Latinské Americe. Cílem společnosti je během příštích let celosvětově zdvojnásobit, nebo dokonce ztrojnásobit podíl na trhu.

HN: Co přineslo spojení se Sanofi konkrétně Zentivě?

Zentiva se stala hráčem s globálními ambicemi, finanční zdroje Sanofi jí umožní využít dalších příležitostí k růstu.

Prostor pro Zentivu je na východě

HN: Zentiva se svými výrobními závody i na Slovensku, v Rumunsku a Turecku, je páteří evropského generického byznysu Sanofi. Přibudou k ní další podniky?

Praha je základnou pro celou naši generickou divizi. Zentiva se přitom soustředí na východní oblast, až po Minsk a po jih Turecka. V západní Evropě máme zase společnost Winthrop. Obě firmy teď mohou využít synergie - Winthrop s výrobky pronikne na východ, Zentiva na západ. Určitě teď využijeme i synergií obou firem ve vývoji nebo v marketingu.

HN: Změní se kvůli Winthropu i portfolio Zentivy?

Abychom mohli Zentivu koupit, museli jsme už podle bruselských pravidel hospodářské soutěže některé výrobky z našeho programu vyřadit. Nebylo jich naštěstí moc - pro Zentivu to znamená asi tři procenta výpadku v prodejích. Pro nejbližší dobu už portfolio zůstane, změna přijde až během několika let. Strategicky ale nechystáme změny třeba směrem k vakcinám nebo biotechnologickým přípravkům. Naší základnou budou léky proti bolesti, srdečním chorobám, poruchám nervového systému, zažívání nebo chorobám dýchacích cest.

HN: A nové akvizice? Viceprezident Sanofi Hanspeter Spek nedávno uvedl, že Sanofi se chystá se Zentivou využít "dodatečných příležitostí" k růstu na trhu generik. Znamená to, že trh je z větší části už obsazen?

Trh ve střední a východní Evropě ještě zdaleka není nasycen. Sanofi a Zentiva dohromady už na východních trzích mají největší podíl ze všech firem, loni tu byl desetiprocentní růst. Ale stále můžeme naše prodeje na těchto trzích zdvojnásobit. Akvizice chystáme a nemusí přitom jít jen o firmy. Mohou to být i akvizice portfolia nebo technologií.

Jeden ze tří léků na trhu je náš

HN: Proběhnou některé akvizice pod hlavičkou Zentivy, i když už ji vlastní Sanofi?

To nevylučuji, ale bude záležet na konkrétních podmínkách obchodu. V Česku je Zentiva pořád známější než Sanofi, jinde to může být naopak. Pokud bychom ovšem kupovali další generickou firmu, bylo by logické, aby spadala pod Zentivu.

HN: V Pobaltí, v Rusku Zentiva roste, ale v Česku už zisky spíš klesají nebo stagnují. Změní se to?

Pořád tu zaznamenáváme růst. Vezmeme-li dohromady Sanofi a Zentivu, pak každý ze tří farmaceutických výrobků na trhu je náš, u samotné Zentivy pak každý čtvrtý. Důvod nižšího růstu je v tom, že tu byly sníženy úhrady za léky ze zdravotního pojištění. Nicméně v objemu prodeje rosteme. K lepšímu zisku potřebujeme spravedlivou cenovou politiku. Státu přinášíme daně, zaměstnáváme v Česku kolem 1500 lidí, investujeme do vývoje. A přesto se nám úhrady k cenám léků snižují často víc než jiným farmaceutickým firmám. Výše úhrady přitom významně ovlivňuje prodej - čím je vyšší, tím méně za něj lidé musí doplácet.

HN: Kde naopak rostete nejrychleji?

V Bulharsku, na Ukrajině, v Rusku, Pobaltí. Například v Rusku je to ročně až o padesát procent. Je to ale dáno i tím, že jsme tam vstoupili později, a tak jsou pochopitelně i nárůsty zatím rychlejší než na tradičním trhu v Česku.

HN: Jak si nyní vedete v Turecku, kde Zentiva udělala poslední akvizici vstupem do výrobní firmy?

Před rokem to bylo slabší, nově jsme zaváděli řadu léků, teď je růst rychlejší. Je to však obtížné v tom, že také turecké orgány snižují úhrady k cenám. Vidíme ale velký prostor, lidé tam nejsou optimálně léčeni, takže plánujeme další investice do dalšího růstu.

HN: V minulosti měla Zentiva potíže v Rumunsku, jak tam vypadá dnes?

V roce 2005 v Rumunsku Zentiva převzala společnost Sidcomed, která měla poměrně dost zastaralých výrobků. Navíc Rumunsko bylo velice zasaženo finanční krizí. Teď už ale zase rosteme jako konkurence - ale musíme na tom dál hodně pracovat.

HN: Jiří Michal jednou v mírné nadsázce řekl, že ekonomická krize se netýká výrobců zbraní - a také léků. Jaký dopad má recese na Zentivu?

Také jsme museli na krizi reagovat, jako všechny firmy. Ale je férové říci, že na farmaceutický průmysl skutečně dopadá méně než na jiné podnikání.

HN: Zentiva odešla z burzy - budete vůbec ještě zveřejňovat samostatně její výsledky?

Ano, ale bude to jinak, než když byla na burze.

HN: Jak?

To záleží i na Sanofi. Zveřejníme i výsledky samotné Zentivy, jenže kvůli přesunům výrobků mezi firmami bude obtížné je srovnat s minulým rokem.

HN: Jak se letos vyvíjí obrat, zisk?

V prvním pololetí jsme zaznamenali tržní růst asi deset procent. Víc zatím říci nemůžeme, ale jsme zdravá firma.

HN: Sanofi je také největším světovým výrobcem vakcín. Promítne se to nějak do aktivit Zentivy - mohla by například distribuovat vakcínu proti prasečí chřipce?

To bohužel ne, zůstáváme u našich kvalitních a cenově dostupných generik.

HN: Na jak dlouho svoji misi v Zentivě plánujete? Ptám se i proto, že o Praze mluvíte s velkým obdivem.

Je mi sedmačtyřicet. Takže tady můžu zůstat třeba dvacet let, než v sedmašedesáti půjdu do důchodu... Ale vážně, chtěl bych tu opravdu zůstat řadu let. Praha se mi líbí nejen osobně, ale pokládám ji i za výbornou základnu pro naši společnost.

44 miliard korun

zaplatila společnost Sanofi - aventis za českou jedničku Zentivu.

Zentiva

Česká farmaceutická jednička

Zentiva vznikla v roce 2003 spojením českých Léčiv a slovenské Slovakofarmy. Díky předchozí silné pozici Léčiv se i Zentiva stala jasnou domácí jedničkou. V hodnotě prodaných léků má podíl na trhu 8 %, v počtu prodaných balení léků 23 %. Hlavní expanzi firma ale zaměřuje dál na východ. Koupila výrobní podniky v Rumunsku a Turecku. Významnými trhy jsou pro ni i Rusko, Ukrajina, Pobaltí.

První IPO na burze

Jako první domácí firma šla Zentiva v roce 2004 na pražskou burzu upsat primární emisi akcií (IPO). Parket opustila letos, po spojení se Sanofi.

Zisk "jenom" miliarda

Loni Zentiva vydělala 948 milionů korun - analytici však nebyli spokojeni, byl to i kvůli propadu českého trhu meziroční pokles skoro o třetinu. Tržby dosáhly 18,4 miliardy korun.

Sanofi-aventis

Světová čtyřka - zatím

Sanofi-aventis je největší evropskou farmaceutickou firmou, v celosvětovém měřítku jí zatím patří čtvrtá příčka. Neustále však roste. Prodává jednak dražší, takzvaná originální nová léčiva, ale v poslední době se zaměřuje stále více i na generika - levnější kopie originálů, jimž vypršela patentová ochrana. I proto koupila generickou firmu Zentiva.

Prasečí chřipka jako byznys

Ekonomická krize na výrobce léků příliš nedopadá. Naopak další potenciální pohromy, například prasečí chřipka, dávají Sanofi příležitost k byznysu. Společnost je totiž i světovou jedničkou ve výrobě vakcín.

Sto tisíc zaměstnanců

Sanofi-aventis zaměstnává na sto tisíc lidí, působí ve 110 zemích na pěti kontinentech. Loňský obrat přesáhl 27,5 miliardy eur, čistý zisk byl více než 7 miliard eur.

Robert Koremans (47)

Lékařský diplom má z Erasmus university v Rotterdamu. Manažerskou kariéru zahájil v Sanofi v roce 1988. Poté působil ve firmách Serono, Gruenenthal a Cryo-Save. Od 1. září 2009 je prezidentem Zentivy a viceprezidentem Sanofi.