Šance České republiky a Slovenska, že se jim podaří získat výjimku z Lisabonské smlouvy týkající se Benešových dekretů, se snižují. Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs totiž řekl, že tyto požadavky nepodpoří. A ke schválení výjimky je potřeba souhlas všech členů Evropské unie.
Připojením poznámky, která by Čechy chránila před majetkovými nároky sudetských Němců, přitom svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu podmínil prezident Václav Klaus. Slovenský premiér Robert Fico brzy poté prohlásil, že Slováci požadují stejnou formulaci, jinak Klausův požadavek zablokují.
„Pokud pro sebe ČR vyjedná výjimku a politicky zvýší svou ochranu před jakýmkoliv zpochybňováním Benešových dekretů, Slovensko se stejnými dekrety a jejich oponenty nemůže zůstat pasivní,“ uvedl Fico minulý týden.
Šéf maďarské diplomacie Péter Balázs ale v pondělí řekl, že jeho země nehodlá českým a slovenským požadavkům vyhovět. S odkazem na rozhovor pro server hirszerzo.hu ho cituje slovenská agentura TASR. Podle Balázse chce Václav Klaus přijetí dokumentu za každou cenu blokovat a téma Benešových dekretů si vybral pouze proto, že na něj veřejnost slyší.
"Pokud bychom se tohoto citlivého tématu dotkli, mnohým z nás by se poté dost špatně spalo," varuje Balázs, který zároveň upozornil, že Lisabonská smlouva nemá retroaktivní účinek.
Podle Balásze lze všechny Klausovy obavy uklidnit jednou větou, která by slíbila, že Lisabonská smlouva nemůže žádným způsobem měnit vztahy z minulosti. Zároveň však varuje před novým otevřením ratifikačního procesu.
"Kdyby se začalo znovu, nic by z toho celého nebylo," myslí si Balázs.
