Co vás 20 let po listopadu nejvíc štve a co by se s tím mělo dělat?

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu

Nejvíce mne mrzí celkový stav duchovní a mravní úrovně společnosti, který nemá daleko k její úplné devastaci. Zcela postrádám vzájemnou úctu, toleranci a respekt, které byly vytlačeny záští, konfrontačním duchem a závistí. Tím se vytvořil prostor pro klientelismus a korupci na všech úrovních. Východiska z této situace nevidím a obávám se, že pozitivní změnu může přinést až zásadní generační výměna.

Helena Třeštíková, dokumentaristka

Štve mne nedůvěra, kterou cítím v politiku. Ráda bych věřila, že lidé, které jsme si zvolili, aby nás zastupovali, tak činí pro dobro a prospěch celku. A to jde hrozně těžko, když oni sami (až na skromné výjimky mezi nimi) tak okatě a téměř neskrývaně usilují jen o dobro a prospěch vlastní. A co s tím dělat? Nepředstírat, že jsme si toho nevšimli, a všemi způsoby, které jako občané máme, reagovat. To ale vůbec není snadný úkol.

Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu ČR, šéf VW v Rusku

V poslední době mi nejvíce vadí to, jaký obraz si vytváříme v Evropské unii. Česká republika s malou a otevřenou ekonomikou uprostřed Evropy bude vždy velmi závislá na exportu a zahraničních investicích. Politici by měli tento aspekt upřednostnit před lokálními šarvátkami a zájmy. Naše národní zájmy si totiž nejlépe ochráníme pouze tehdy, když budeme mít v Evropě pevnou a respektovanou pozici.

Jiřina Šiklová, socioložka

Mě nejvíc štve, že za posledních dvacet let politické strany nedokázaly zformulovat své programy a že s občany jednají jako s naivními tvory, kteří se nechají vodit za nos. K moci se dostala garnitura, která vyrůstala v době normalizace, kdy se - v nadsázce rečeno - už nepopravovalo a všechno šlo koupit. Mladá generace se proti těmto zvráceným lidem bude muset vyhranit, a také už tak dělá, protože ve stávajících politických stranách nenachází uplatnění.

Otakar Motejl, veřejný ochránce práv

Principiálně odmítám jakékoli naříkání na to, jaké je to teď. Moc dobře si pamatuju, jaké to bylo dřív, a na nic si dnes nestěžuju. Když chci okurky, nemusím na ně stát frontu a dostanu je. Když chci toaletní papír, nemusím stát frontu a dostanu ho. Do Francie mohu jet, kamkoli mohu jet - kdy chci a bez problémů.

Jiří Černý, hudební kritik a publicista

Nejvíc mě štve korupčnictví v politických stranách. Děsí mě, že za dvacet let se to lidem nezprotivilo tak, aby tyto partaje, které jsou tím prolezlé, přestali volit. Sebevětší skandál není tak velký, aby ohrozil volební výsledek. Teprve prohra ve volbách by politické strany donutila korupci vymýtit, ale obávám se, že to v dohledné době není reálné. Doufejme, že tam ještě nejsme a že tam nedospějeme.

Milan Knížák, ředitel Národní galerie

Trapné je přeceňování tzv. sametové revoluce, když bylo už před listopadem 1989 jasné, že ke změně režimu musí dojít. To, že stále existuje komunistická strana, považuji za velkou ostudu národa, a hlavně těch, kdo před dvaceti lety nadšeně cinkali klíči. Řešení věcných problémů se maximálně zpolitizovalo, ztratilo racionalitu. Za nejhorší považuji výrok předsedy Ústavního soudu, že při posuzování Lisabonské smlouvy byly brány v úvahu
i politické aspekty.

Tereza Maxová, modelka a ředitelka nadace

Ačkoli jsem velká patriotka a spoustu chyb vztahujících se k mé rodné zemi si nepřipouštím, přesto se skutečně těžko vyrovnávám se stavem politické kultury, respektive nekultury. A co s tím dělat? Více se angažovat se, nebát se mít svůj názor a nenechat se semlít.

Petr Dvořák, generální ředitel TV Nova

V osobní rovině mě štvou kila navíc, která jsem před 20 lety neměl. Jinak mě štve lhostejnost vůči nepra-vostem, arogance a pocit nepostižitelnosti, ať už v poli-tice nebo v byznysu. Hodně mě také štve trvající závist vůči úspěšným. Co s tím? V osobní rovině si najít čas i na pohyb, v profesní a společenské zřejmě počkat na nějakou příští generaci, která bude chtít věci změnit a která se od úspěšných bude chtít učit. Nevím, jestli se toho ještě dočkám já, nebo až moje děti.

Ludvík Vaculík, spisovatel

Zakázal bych reklamu. Reklama je vizuálním vyjádřením drzé všemoci peněz. Reklama je nečistota trhu, protože nutí lidi kupovat něco, co vůbec nepotřebují. Když něco potřebuju, zajdu si to koupit do Bílé labuti.

Antonín Panenka, mistr Evropy ve fotbale

Mrzí mě, že hodně lidí zapomíná na to, co bylo. Hlavně střední generace minulou dobu hodila za hlavu, což je špatně, protože je potřeba, aby i mladí lidé a děti věděli, co všechno ten systém obnášel, jak špatná ta doba byla. Je třeba to více připomínat, ať už ve škole nebo v médiích. Ten systém měl jen jedinou výhodu: všichni museli pracovat.

Jan Hřebejk, režisér

Nejhorší ze všeho je všudypřítomná korupce. Největší vinu na tom podle mě má Václav Klaus, který všem ukázal cestu, jak k případnému odhalení korupce přistoupit: zatloukat a lhát. Jinak bych podepsal krásnou větu Jiřího Suchého: Kapitalismus je stokrát lepší nežli socialismus, ale mnohem horší, než jsem čekal.

Václav Pačes, biochemik, expředseda Akademie věd

Celkově vnímám vývoj v posledních dvaceti letech jednoznačně pozitivně. Ale asi by ani nebylo normální, kdyby mě něco neštvalo. Je to jednak mimořádně nízká úroveň většiny našich politiků. Ale tím jsme si koneckonců vinni sami. Co je horší, je stav naší justice. Pokud společnost ztratí důvěru v nezávislost justice, kterou bere jako součást jakési politicko-hospodářsko-justiční mafie, tak to povede k naprostému marasmu. Doufejme, že tam ještě nejsme a že tam nedospějeme.

Jaroslav Holík, hokejista, bývalý čs. reprezentant

Štve mě politická situace, jak se politici pořád jenom hádají a bojují o koryta, a nejde jim o lidi. A potom, když přijde někdo jako pan Fischer, tak to najednou jde a lidi mu fandí. Obecně se mi nelíbí, že je všechno orientované na úspěch - třeba když trenér nemá výsledky, tak ho hned vyhodí. Chtělo by to více úcty k lidské práci.

Jan Kraus, herec a moderátor

Štve mě, že demokracie v téhle zemi zdaleka nemá úroveň jako na Západě. Jak se to konkrétně projevuje? To by bylo na dlouho. Každopádně zvednout demokracii v téhle zemi musí taky noviny, to je jejich úkol. Já osobně to čekám hlavně právě od těch Hospodářských.

Jan Železný, olympijský vítěz, člen MOV

Nelíbí se mi, že dost lidí si svobodu a demokracii vysvětluje po svém. myslí si, že mohou dělat vše, co je napadne. A začíná to už u špičkových představitelů státu, kteří jsou pak určitým skupinám podnikatelů vzorem. je potřeba, aby přišla hodina H, v níž budou "padat hlavy" a nežádoucí živly skončí v kriminále. Měli by se o to postarat především mladí lidé, kteří spoustu věcí chápou lépe než střední či starší generace. V tom jsem optimista.

Pavel Kosatík, historik a spisovatel

Nejvíc mi vadí, jak se u nás svět soukromých zájmů roztáhl na úkor zájmů nadosobních. Pořád jenom někdo něco chce (pro sebe) a nic druhým mimo sféru zisku nenabízí. Nejvíc je ta degradace vidět v politice, kde lidé běžně přiznávají, že tam jsou, aby vydělali, a už z žádného jiného důvodu. Co s tím: samozřejmě se na tom nepodílet, pracovat pozitivně, vychovávat děti, nenechat se otrávit a nešířit blbou náladu.

Stanislav Bernard, majitel pivovaru Bernard

Vadí mi korupce a populističtí levicoví politici, kteří nesmyslně vydávají peníze na pastelkovné a jiné zbytečnosti, takže dnes jen na úrocích ze státního dluhu platíme desítky miliard a hrozí nám podobný osud jako Maďarsku nebo Lotyšsku. Lidé nesmí věřit líbivé politice lidí, kteří ze dne na den mění názor jen podle preferencí. Mám ale obavu, že zatím není moc velká šance s tím něco udělat. Prvním krokem je výrazná porážka levice ve volbách. Podle současných průzkumů to ale moc pravděpodobné není.

Jarmila Kratochvílová, mistryně světa v atletice

Hodně lidí je nespokojených, protože jejich porevoluční představy se v mnoha oblastech nenaplnily. Zhoršily se vzájemné vztahy, chybí víc tolerance a vstřícnosti, každý si ohřívá jen tu svoji polívčičku. Okruh přátel, na které se lze spolehnout, se neustále zužuje. Jako trenérka se s tím setkávám i ve sportu, vytrácí se kamarádství, sport se mění v show. Řešení této neutěšené situace je v lidech, každý by měl začít sám u sebe. Příkladem by měli jít čelní představitelé naší republiky.