Dvacet kroků, jak změnit Česko k lepšímu

71% lidí považuje za největší problém Česka korupci

46% lidí si myslí, že se Česko ubírá špatným směrem

45% lidí si myslí, že se mají lépe než za komunismu (39 % hůře)  

1. Vyměnit politiky

Osmaosmdesát procent lidí je nespokojeno s českou politikou a z toho pramení celková nálada ve společnosti. Jen za to, co předvedli letos, by si vetšina českých politiku zasloužila doživotní zákaz činnosti. Jak ale zmenit ceskou politiku, prolezlou korupcí, soustředenou jen na sebe a nemající žádnou vizi? Nevolit ty, kteří nás do tohoto stavu přivedli - třeba i celé strany. Vyjádřit občanskou nespokojenost hlasitěji - treba i demonstracemi. A dostat do politiky skutečnou elitu spolecnosti, třeba i za cenu, že politici budou podstatně lépe placeni než dnes. Je to naivní? Ne, nutné.

2. Vykořenit korupci

Česko je až 52. v mezinárodním žebříčku vnímání korupce, je to mor ceského byznysu a politiky, bere lidem motivaci. Jedním z kroku, jak s ní bojovat, je maximální otevrenost - všechny verejné zakázky by mely být zverejneny na internetu. Príklad ze Semil: díky otevrenosti místní rozpocet šetrí na verejných zakázkách až 25 procent. Politici musí být povinni zverejnovat majetková priznání na internetu a ta jsou verejne prístupná.

3. Dát vládě silnější mandát

Od roku 1996 provází každou vládu nestabilita a žádná vláda není schopna prosadit jasný program. Cesko musí zmenit volební zákon tak, aby produkoval silnejší vetšinu v parlamentu. Vetšinové prvky by mely být výrazne posíleny, funkcnejšímu parlamentu by pomohl lichý pocet poslancu ci bonus pro víteze. Politikum by to zároven umožnilo pracovat na déledobejších vizích a strategiích pro zemi.

4. Zlepšit vzdělání

Modla uplynulých let, mít co nejvíce vysokoškoláku, musí být vystrídána snahou o co nejvyšší kvalitu vzdelání. K tomu pomuže zavedení školného, které zvýší motivaci i možnost zaplatit nejlepší profesory. Ve svetovém žebrícku univerzit figuruje nejlepší ceská škola - Karlova univerzita - až na 229. míste, CVUT na 394. Pritom Holandsko má v první stovce dve univerzity, Švédsko též, Dánsko zastupuje na 51. míste univerzita Kodan. Lépe než my jsou na tom z menších státu Finsko, Norsko, Recko, Belgie i Rakousko.

5. Poslat víc studentů do ciziny

Cesku nejvíc prospeje, když mladá generace získá vetší možnost studovat a pracovat v zahranicí. Ve srovnání napríklad s Polskem máme velký handicap v poctu lidí, kterí studují ci pracují venku - u nás jen tri procenta vysokoškoláku studují v zahranicí. Stát by mel financovat možnosti úplného ci cástecného studia v zahranicí a podporit výuku jazyku.

6. Vyjasnit si dlouhodobou vizi

Kupte si přímotopy, bude levná elektřina, radil stál lidem v 90. letech. Když zdražila, vrhly se obce za podpory státu na budování plynových přípojek. Teď zase velké peníze míří na tepelná čerpadla či peletkové kotle. Tak je to v Česku skoro se vším. Budou jaderné elektrárny a kde? Padnou uhelné limity? Kde budou dálnice a kde stačí rychlostní silnice? Kolik je třeba univerzit? Kolik vysokých škol? Jak bude organizován vědecký výzkum? Jak bude fungovat zdravotnictví? Co důchody? Politické strany žijí ve čtyřletkovém cyklu. Chybí vize rozvoje republiky. Úkol pro nepolitický orgán podobný ekonomickému NERVu.

7. Definovat národní zájmy

Česko musí mít jasnou představu, jak se bude bránit evidentním snahám Ruska o ekonomické ovládnutí klícových energetických odvetví. Cesko si také musí vybudovat konstruktivnejší pozici v rámci Evropské unie. Jasná orientace na vazbu se Spojenými státy by mela být dalším pilířem zahranicní politiky.

8. Omezit vliv státu

Byrokracie v podnikání, v přiznávání daní, v jakékoliv aktivitě v Česku je pořád příliš velká. I proto jsou lidé pasivní. Stát by měl ještě snížit přímé daně, zjednodušit další odvody, zrušit daňové výjimky, zjednodušit pravidla pro podnikání a omezit formální povinnosti, kterými zatěžuje své občany. Daňová kvóta na úrovni 36 procent je v EU pod průměrem, ve srovnání se světem je však vysoká.

9. Zastavit zadlužování

Zatím máme sice šestý nejmenší celkový dluh v EU, zadlužení ale roste raketovou rychlostí a trend je jeden z nejhorších v Evrope. Již ohrožuje chod státu i obcí. Schodek rozpoctu je letos na úrovni 6,6?% HDP. Reformou musí projít predevším sociální a mandatorní výdaje, které (včetne důchodů) pohlcují přes polovinu rozpočtu. Bez reforem nemáme šanci přijmout euro, kvuli zadlužení a neplnení maastrichtských kritérií nevystřídá korunu dřív než v roce 2015.

10. Změnit důchodový systém

Výplaty důchodů jsou největším problémem státních financí – už letos si na ně musel stát vypůjčit 33 miliard korun. Situace se bude zhoršovat, je nutné systém změnit. I kvůli tomu, že ten dnešní je nespravedlivý, rovnostářský a nedokáže zajistit slušnou životní úroveň a dobré postavení seniorů ve společnosti. Na důchody bude nutné spořit víc ze svého a děti mohou například část svých daní posílat přímo rodičům.

11. Lépe využít peníze z Evropské unie

Španelsko a Portugalsko jsou příkladem civilizačního skoku díky penězům z EU, které vlády nasypaly do silnic, rychlé železnice nebo letišt. Jasné dlouhodobé plány výstavby, které Česko postrádá, umožnily čerpat maximum možných příspevku z Bruselu. O něco podobného se nyní snaží Polsko, které spolu se silnicemi staví třeba i sítě optických kabelů. Vytvoří se tím základna, která umožní rozvoj dalších odvětví, byznysu, vědy i vylepší životní standard.

12. Zlepšit podmínky pro vědce

Čeští vědci sice patří v mnoha oborech ke světové špičce, ale ve srovnání se svými zahraničními kolegy mají k dispozici zoufale málo peněz. Politici ani po dvaceti letech nezměnili systém, kdy všichni vedci dostávají stejně prostředků. Průmerní i výjimeční. Byznys nemá mnoho možností, jak spolufinancovat konkrétní výzkum. Příkladem muže být Finsko, které před lety pustilo do vědy soukromé investory, tamní politici finance nasměrovali do užšího výberu vědeckých oborů a výsledkem je Nokia, která dnes táhne celou finskou ekonomiku.

13. Úřady přesunout na web

Jsou země jako treba Estonsko, kde se dá přes internet i volit. V Česku ale podobné snahy zatím končily spíše nezdarem. Když začátkem listopadu spustily úřady projekt datových schránek, zkolabovaly počítace na soudech. Kvalitní systém elektronické komunikace mezi státem a jeho občany výrazne šetrí čas podnikatelu a peníze státu, který nepotrebuje tolik účedníku. Po prvních pokusech vlády Mirka Topolánka to dnes ale vypadá, že státní e-projekty půjdou znovu k ledu. Kvuli krizi politici odložili například zavedení elektronických občanek.

14. Prezidenta volit přímo

Přímá volba prezidenta, ale i starostů nebo hejtmanů, by přinesla jasnejší mandát a zamezila zákulisním machinacím politických stran. Milan Jančík, kterého odsunuly preferenční hlasy na hranici volitelnosti, by nikdy nebyl starostou Prahy 5. Přímo volení prezidenti - třeba v Polsku a na Slovensku - mají silnejší mandát, i když ústavní pravomoci jsou srovnatelné s těmi, které má prezident ceský. Zejména v Polsku prezident po roce 1989 tradične funguje jako protiváha vládě a často předkládá alternativní politická řešení problému.

15. Dostat lobbing pod kontrolu

Podnikatelsko-lobbistické skupiny mely v minulém roce přístup k citlivým informacím o veřejných soutežích a státních dotacích a využívaly nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu až po klasickou korupci. To říká zpráva tajné zpravodajské služby BIS za rok 2008. V Česku se zájmovým skupinám mimořádne daří přes politiky prosazovat své zájmy. A politikům to prochází. V Česku totiž tragicky chybí jinde naprosto bežná pravidla pro lobbing. Poslanci mnohokrát, naposledy v říjnu, odmítli zákon, který by je nutil přiznávat, s jakými lobbisty a o čem jednali.

16. Ukončit policejní čistky

Každoročne varuje BIS pred bujením korupce, narustající hospodářskou kriminalitou, neprůhlednými státními zakázkami či prorůstáním organizovaného zločinu do státní správy. Příslušné policejní útvary jsou ale dlouhodobe decimovány, například finanční policii slavně zakládal Stanislav Gross a po dvou a pul letech ji zrušil Ivan Langer. Přitom zapracování detektiva specializovaného na ekonomické delikty trvá nejméně pět let. Úspešnost policie je tak stále nižší, u hospodářské kriminality letos spadla na 43 %.

17. Usnadnit policii boj s korupcí

Policie v boji s korupcí i hospodářskou kriminalitou jednoznacne prohrává. I proto, že se politici dosud nerozhoupali k tomu, dát jí do rukou účinnější nástroje. Dva konkrétní návrhy přinesl NERV - whistleblowing (ochrana oznamovatelů korupčních praktik) a zavedení institutu agenta provokatéra pro případy podezření z korupce. Pomoci by mělo zrušení tzv. akcií na doručitele, zavedení trestní odpovednosti právnických osob a tzv. černá listina firem, které v minulosti pri veřejných zakázkách podváděly.

18. Odpolitizovat státní správu

Politické strany mají neúměrný a často i zhoubný vliv na to, kdo bude na nejvyšších místech úřednické hierarchie. V praxi po volbách přichází personální "noc dlouhých nožu", a to na úrovni státu, krajů i měst. Česko je jedinou zemí EU, ve které neplatí služební zákon, který vymezuje práva a povinnosti úředníku. Skončit by mělo i trafikaření v polostátních podnicích, jehož výsledkem jsou neprůhledné tendry, předražené dálnice nebo ČSA na pokraji krachu.

19. Odpolitizovat televizi

České veřejnoprávní vysílání stále více a více svírá stranická kuratela. Například na Českou televizi „dohlíží“ exposlankyně KSČM, exporadce Jiřího Paroubka či exmluvčí Prahy 5, ovládané ODS. O šéfovi veřejnoprávního média pak nerozhoduje předložená vize či ekonomičnost projektu, nýbrž schopnost zalíbit se v partajních ústřednách. Již několikrát neprošel návrh, aby radní byli voleni i senátory, případně jejich část jmenoval prezident. Řešením do budoucna by byl přímý vliv například církví, odborů či velkých občanských sdružení.

20. Postavit Kaplického knihovnu

Chobotnice od architekta Jana Kaplického je nejlepším symbolem české uzavřenosti a malosti posledních let. Projekt vyhrál mezinárodní architektonickou soutež, nestaví se ale po zásahu politiků, kterým se "nelíbí". Hlavní roli v tom hraje politická ješitnost a fakt, že se tak velký projekt odvažuje někdo vybrat bez účasti místní podnikatelsko-politické mafie.