O kreativitě a znovuzrození

Právě v tomto trudném roce bývá neobyčejně hojně vzývána mantra schopných manažerů. Znovu a znovu. Zatímco vlády válčí s dopady globálního zpomalení a nabízejí či nenabízejí svá řešení, podnikatelská sféra musí hledět dopředu do období po hospodářské krizi a nastavovat svou Exit Strategy. Vizionáři jsou tudíž žádané zboží. Jinými slovy: Krize volá po kreativitě, a kdo tomuto volání není ochoten naslouchat a není schopen na něj odpovědět, může být odsouzen k nezdaru.

Pokud vůbec rok 2009 zasadil ránu technokratům a těm méně kreativním, i v příštím roce bude jejich agónie pokračovat. Chtělo by se říci: technokratům devadesátých let nastává soumrak, jehož do jisté míry zavinili oni sami.

Přitom na jedné straně také oni odsuzují lačné chování finančních trhů a bankovní sféry. Na druhé straně ale nadále slepě věří tomu, že v dobách kreativity se dopady krize dokážou efektivněji překonávat i tím lépe nastaveným technokratickým přístupem. Mantra kreativních manažerů pro ně často zůstává prázdný list papíru.

A namísto toho, aby plánovali, co v době po krizi, panicky škrtají a krátí vše, co se ještě dá, aby alespoň na chvíli udrželi lepší hospodářské výsledky, které jsou už jen odstínem předešlého období hospodářského rozkvětu. Dnes je to jen zbožné přání těch méně schopných manažerů a ředitelů, kteří ještě přežívají v postmoderních dobách.

Současná doba má i svou druhou stranu. Je vzrušující a překotná. Mění a láme zaběhnuté stereotypy. Svými slovy to shrnuje jeden z manažerů úspěšné tuzemské firmy: "Zbavuje nás návyků a přináší požadavek na selské uvažování, trvalé sebevzdělávání, píli a odvahu měnit".

Zatím ne všude mantra schopných manažerů je "in", někdy jsou dokonce těmi neflexibilními elitami minulých časů "vysmíváni". Pravdu mají v tom, že i ti odvážní mohou tratit a své cíle nenaplnit. Příští rok nebude totiž nikterak jednoduchý a dvojité W či jiný útvar jsou v souvislosti s dopady recese skloňovány stále častěji. Bude plný selekce, nových vítězů a poražených. Někteří odejdou, jiní se objeví. To podstatné ale je, nevzdávat se.

V září roku 2002, o ekonomické krizi nebylo vidu, slechu a tento fenomén se vztahoval spíše k historickým publikacím, uvidělo světlo světa nulté číslo magazínu Exportér (Čína). Představeno bylo na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Kolega Petr Němec byl tehdy dojat, když ho všichni v té chvíli prohlásili za "otce Exportéra". A matkou se stalo vydavatelství Economia a.s.

Nyní, po více jak sedmi letech, už nemá matka chuť. Proto je toto vydání Exportéra poslední. Ale ještě uvidíme, jak to dopadne. Poptávka po relevantních informacích tu stále je. Přesto je třeba vyjádřit vydavatelství Economia a.s. poděkování za její počáteční odvahu pustit se do tohoto projektu a za ta uplynulá léta.

Věřím, že se čtenáři s podobným produktem ještě setkají, ať už se stejným či jiným obsazením redakce. V každém případě bych ráda poděkovala všem těm, kteří se na stránkách Exportéra dělili o své zkušenosti, nabízeli servisní informace a nabízeli své podnikatelské zážitky.

Ráda bych vyslovila poděkování našim inzerentům, s nimiž byly naladěny dobré vztahy.

A chtěla bych poděkovat i výrobnímu týmu, který Exportéra vytvářel.

Děkuji také vám čtenářům za vaši přízeň. Přeji vám úspěšné podnikání a dostatek nervů a vůle při vašich dobyvatelských aktivitách.

Mnoho úspěchů a mějte se krásně.

Alexandra Mostýn
Vedoucí magazínu Exportér