USA a Čína proti recesi nasadily fiskální injekce

Těžko lze spočítat, kolik peněz napumpovaly vlády a centrální banky po celém světě do ekonomik, aby je vytáhly z nejhorší poválečné recese. Experti OSN v poslední analýze uvádějí 20 bilionů dolarů.

To by odpovídalo zhruba třetině globálního HDP. Ale v hlavách ekonomů hlodají pochybnosti. Dostaví se opravdu kýžené ozdravení, tedy takové, které se samo udrží - bez podpůrných zásahů vlád a centrálních bank? Poctivá odpověď zní, že to nikdo neví.

Další stimuly v USA?

Tím spíše, že oněch dvacet bilionů, zahrnujících injekce finančnímu sektoru (včetně úvěrových záruk) i rozpočtové pobídky k povzbuzení poptávky, nejspíš není konečná suma.

To zřetelně naznačuje například Larry Summers, hospodářský poradce prezidenta Baracka Obamy. "Recese minula," potvrdil časopisu Forbes. Ale hned dodal: "Vláda musí podniknout další akce na pomoc ekonomice, zejména pokud jde o trh práce."

Americký Kongres letos v únoru schválil zákon ("American Recovery and Reinvestment Act"), podle kterého bylo na povzbuzení poptávky v největší světové ekonomice vyčleněno 787 miliard dolarů.

Zhruba čtvrtina uvedené sumy připadá na daňové úlevy. Jádro programu ale tvoří různé projekty v infrastruktuře. Vláda však pamatuje například na delší podpory v nezaměstnanosti či na financování sociálních programů v jednotlivých státech americké Unie.

USA by měly především díky rozpočtovým stimulům a také extrémně nízkým sazbám centrální banky příští rok dosáhnout hospodářského růstu o 2,5 procenta, předpovídá OECD.

Je to ale vzestup na dluh. Federální finance skončily v posledním rozpočtovém roce (do konce září) v rekordně hlubokém schodku 1,4 bilionu dolarů, tedy skoro 10 procent HDP.

Kritika na čínskou hlavu

Silný polštář tlumící dopady globální recese poskytla ekonomice také Čína.

Peking s rozsáhlejší rozpočtovou injekcí původně nepočítal. Ale po pádu americké investiční banky Lehman Brothers v polovině září 2008 Peking "otočil" a už v listopadu byl schválen podpůrný balík v hodnotě čtyři biliony jüanů (asi 585 miliard dolarů). Vydatnost této injekce odpovídá 15 procentům čínského HDP za rok 2008.

Peking se ale nespokojil jenom s rozpočtovou expanzí. Čínské komerční banky "na pokyn shora" zahájily také expanzi úvěrovou.

Firmám a domácnostem od počátku letošního roku do konce listopadu poskytly nové půjčky v hodnotě odhadované na 9,6 bilionu jüanů (1,4 bilionu dolarů), meziročně o 30 procent více, sdělil agentuře Bloomberg Wang Chua-čching, člen čínské vládní Komise pro bankovní regulaci.

Největší část čínského balíku směřuje na výstavbu a modernizaci infrastruktury, což by mohla být příležitost také pro západní firmy dodávající zařízení a technologie. Ale miliardové sumy zároveň jdou na rozšíření exportních odvětví, nikoli na povzbuzení domácí spotřeby.

To se Západu nelíbí, neboť domácí spotřeba v Číně odpovídá jenom 35 procentům jejího HDP.

"Masivními vládními stimuly se dále vyhrocuje beztak už závažný problém s nadbytečnými kapacitami v čínském zpracovatelském průmyslu," varuje Obchodní komora EU v Pekingu.

Číňané také stále váhají se zhodnocením své měny - jüanu, což je podle západních expertů důkaz, že nemíní podporovat globální oživení na úkor své vlastní ekonomiky.