Krvácení burz ustalo. Ale začnou už růst?

Světové akciové trhy zažily bolestivý start roku, kdy střídání býčích a medvědích trendů na burzách odráželo problémy zadlužení některých zemí, začínající utahování monetární politiky, ale naopak i nad očekávání dobré výsledky velkých firem.

Na začátku února postihly burzy v Asii, Evropě i Spojených státech silné vlny výprodejů, které srazily hlavní akciové indexy až o deset procent dolů oproti jejich maximům z počátku ledna.

Přestože se tento pád již blížil k hranici rozmezí považovaného za standardní korekci, zvýšení důvěry investorů, kteří konečně začali nakupovat, zastavilo krvácení burz.

Celosvětový akciový index FTSE All World se během prvních únorových dní propadl o 9,9 procenta oproti svému lednovému maximu, poté však tento pád korigoval posílením o 3,7 procenta. Hlavní indexy londýnské a newyorské burzy, FTSE 100 a S&P 500, tento průměr ještě předčily, naopak japonský index Nikkei 225 se zvedl prozatím pouze o 1,9 procentních bodů.

Zatímco se akcie v posledních dnech drápou zpět vzhůru k hodnotám z přelomu roku, investoři se snaží předpovědět, zda jde pouze o menší výkyv v jinak silně medvědím trendu, anebo naopak začátek pozitivního vývoje pro letošní rok, a tedy dobrou nákupní příležitost.

"Komunitu investorů by velmi překvapilo, kdyby nyní začala silná akciová rally," říká Tobias Levkovich, akciový stratég Citi. "Když vezmeme v potaz obavy o deficity Řecka a další států jižní Evropy, utahování čínské monetární politiky či americkou nezaměstnanost a geopolitický vývoj, nevěříme tomu, že by mohla přijít nějaká rozsáhlá rally, do které by se zapojili i opatrnější investoři," zdůvodňuje svou nedůvěru v další růst Levkovich.

Na konci uplynulého týdne rozproudilo vody na burzách překvapivé rozhodnutí Fedu o potřebě začít standardizovat rozdíl mezi hlavními úrokovými sazbami. Z tohoto důvodu americká centrální banka zvýšila diskontní sazbu, za niž poskytuje komerčním bankám nouzové úvěry, o čtvrt procenta na 0,75 procentních bodů, zatímco základní úroková sazba byla ponechána na minimální hodnotě v rozmezí od nuly do čtvrtiny procenta. Podle Fedu však tento krok neznamená zpřísnění monetární politiky. Zvýšení má pouze odrážet snahu o navrácení vztahu mezi diskontní a základní úrokovou sazbou do doby před krizí, kdy činil rozdíl mezi nimi celé procento.

Americké i evropské akcie na překvapivé rozhodnutí Fedu reagovaly v pátek zprvu poklesem, poté však začaly postupně posilovat. Index S&P 500 stejně jako londýnský FTSE 100 celkově znovu posílily a potvrdily tak již dvoutýdenní býčí trend.

"Krok Fedu je vyjádřením důvěry v americkou ekonomiku, která si v poslední době vede překvapivě dobře, což je částečně způsobeno nedávnými velmi dobrými výsledky firem," říká Ted Scott, burzovní stratég londýnského F&C Investments.

I někteří další analytici považují nad očekávání dobré výsledky firem a zlepšující se stav americké ekonomiky za dostatečný důvod k optimističtějšímu vývoji na akciových trzích. "Přestože na trhy doléhá tíha makroekonomických obav, analytici jasně vidí pozitivní a stále se zlepšující zprávy ze soukromého sektoru v první polovině roku 2010," popisuje optimistické vyhlídky Nicholas Colas z ConvergEx Group a dodává, že by letošní příjmy z akcií podle odhadů analytiků mohly být až o třináct procent vyšší než loni. Analytici UBS v Evropě očekávají letos růst dokonce až o dvacet procent. "Ačkoli naši ekonomové snížili odhad na růst HDP v eurozóně ze 2,4 na 1,5 procenta, což nejsou právě skvělé zprávy, klíčovým faktorem pro zisky z evropských akcií bude spíše celosvětový růst."

Přesto by mohlo odstranění nadměrné likvidity, jež pomohla k loňskému senzačnímu růstu akcií, nastartovat další období volatility na finančních trzích. "Mohli bychom narazit na nějakou krátkodobou turbulenci, zapnuli jsme si ale bezpečnostní pásy, když nás k tomu vybídlo výstražné světlo, a necháme je chvíli v této poloze," říká John Stoltzfus z Ticonderoga Securities.

Změna diskontní úrokové sazby také napovídá, že by změna měnové politiky mohla přijít daleko dříve, než se čekalo.

"Nepřijdou-li během následujícího měsíce znepokojující zprávy o stavu ekonomiky a v Evropě nebudou další finanční zmatky, nastane dobrá chvíle, aby na příštím zasedání Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (Federal Open Market Committee) poněkud zkrátil své časové odhady pro utažení monetární politiky," předpovídá ekonom Lou Crandall z Wrightson Icap. "Fakt, že Fed rozhodl již nyní zahrát tuto kartu, otevírá debatu na téma, kdy dojde k dalším opatřením, která budou mít reálný dopad na půjčování."

Diskontní sazba americké centrální banky

0,75%

Úroková sazba, za niž Fed poskytuje komerčním bankám krátkodobé úvěry, kterým se také říká "nouzové".

Další články Ft otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft