Přes 11 tisíc firem uteklo do "ráje"

Po zemích, ve kterých se platí nižší daně, pošilhávají dnes české firmy mnohem více než kdy předtím. V současnosti už jich v takzvaných daňových rájích sídlí přes 11 tisíc. Jen loni se podle české informační kapitálové agentury Čekia rozhodlo přesunout svoje sídlo do "ráje" 2153 firem, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Důvodů, proč k tomu dochází je víc - peníze, krize, volby a budoucnost země po nich.

O peníze jde až v první řadě

To, co firmy a podnikatele láká nejvíc, jsou ušetřené peníze zaplacené na daních. Zatímco v Česku je daň ze zisku právnických osob 19 procent, na ostrůvcích v Oceánii či Karibiku není výjimkou i nulová sazba daně. A pokud tam daně mají, nejsou o moc větší. Častých je deset nebo i pět procent. Tolik ze zisku odvede například firma registrovaná na Kypru. Víc, 12,5 procenta, zaplatí majitel firmy se sídlem v Irsku, avšak až po třech letech od "zabydlení". Do té doby platí daňové prázdniny.

V jiných rájích je rozšířená také paušální daň, která se pohybuje v rozmezí 100 až 350 dolarů ročně. To je třeba příklad Belize.

Levný zdroj peněz

Daňové ráje tak, jak je známe dnes, existují už od sedmdesátých let. Proč se tedy v Čechách s poptávkou po nich roztrhl pytel až v posledním půlroce? Odpověď je nasnadě.

V situaci, kdy vláda nedokázala přijít s žádným opravdu účinným nástrojem proti dopadům krize a kdy banky skrblí s penězi a bojí se je firmám půjčovat, nezbývá podnikatelům nic jiného, než si pomoci sami. A nižší odvod daně je jednou z nemnoha možností, jak získat peníze, tolik potřebné pro rozvoj a inovace. Proto poradenské firmy na problematiku offshore společností zaznamenaly zesílený zájem hlavně v době před podáním daňového přiznání.

Kromě daňových důvodů vedou firmy a podnikatele k přesunu sídla také tamní lepší a stabilnější legislativa, větší ochrana majetku a v neposlední řadě také větší anonymita. Právě kvůli těmto parametrům jsou mezi českými firmami nejvyhledávanějšími zeměmi Nizozemí, Kypr a Malta.

Obava z budoucnosti

Dalším, neméně závažným důvodem je obava českých podnikatelů z politické orientace a vývoje země. Strach z vítězství levicově orientovaných stran, které se netají zvyšováním daní, roste přímo úměrně s blížícím se termínem voleb.

"Pragmaticky uvažující firmy a podnikatelé vidí, že schodek státního rozpočtu se blíží dvěma stům miliardám korun a samozřejmě si umí odvodit, u koho se daňová zátěž nejspíš projeví," říká Tomáš Pelikán, jednatel firmy Terrinvest, specialisty na zakládání a prodej firem v daňových rájích.

Jen vytloukání starých dluhů novými a roztáčení dalších kol zadlužování země se už nejspíš českým podnikatelům opravdu přestává líbit a proto nemají zájem v Česku své daně nechávat. Už nechtějí přihlížet tomu, jak nehospodárně zase bude nějaká příští vláda s jejich tvrdě vydělanými penězi nakládat.

"Podnikatelé nechtějí své příjmy před nikým utajit, jak si leckdo myslí, ale chtějí jen aktivně ovlivňovat svůj osud. A toto je legitimní způsob, jak ho vzít do svých rukou," míní Vítězslav Hruška, obchodní ředitel společnosti SMART Office & Companies.

Ostatně zasvěcená veřejnost je na tuto skutečnost již zvyklá a nepokládá tuto daňovou optimalizaci za synonymum pro daňový podvod. I přesto se však z mediálně známých a oslovených firem, které mají svá sídla "venku", k otázce důvodu změny sídla oficiálně nevyjádřila žádná. S odkazem na obchodní tajemství.

Jestliže se o možnost danit jinde donedávna zajímaly jen velké firmy, tak dnes roste poptávka po změně správce daně i u středních a menších podnikatelů.§

"Od září se na nás obrací už i firmy z nejrůznějších oborů, které nemají zisk před zdaněním větší než milion a půl," říká Vítězslav Hruška.

Zvýšený zájem o podnikání z "offshoru" potvrzuje i Unie offshore poradců České republiky."Někteří naši členové uvádějí nárůst zájmu o offshore společnosti až o 30 % vyšší než v minulých letech," říká Aleš Kozák, prezident unie. Před hromadným přesídlováním firem do daňových rájů varuje ministerstvo financí. "Je nutné kalkulovat s tím, že sídlo firmy v cizině není úplně zdarma a je nutné zvážit, zda se to společnosti opravdu vyplatí," namítl v pořadu Téma na Z1 Jan Knížek, vrchní ředitel Daňové správy Ministerstva financí ČR.

Kam se Češi hrnou nejvíc

Absolutně největší zájem Českých firem o daňové ráje byl v roce 2009 o tradiční destinace kterými jsou Nizozemí, Lucembursko a Kypr. Větší oblibě se také těší Belize a Britské panenské ostrovy.

Z těch exotických dluhodobě vedou Seychelské ostrovy. Seznam převážné většiny daňových rájů je uveden na stránkách www.ocra.com.

Peníze mizí a mizí

O kolik peněz tak Česká republika převodem peněz do zahraničí každoročně přichází se odborníci nedokážou shodnout. Podle jejich názoru by mohlo jít až o desítky tisíc miliard korun ročně. "Obecný odhad mluví o 50 až 60 miliardách ztráty pro stát ročně. V tomto čísle je zahrnutý nejen aktuálně odcházející kapitál ale i výnosy z kapitálu, který byl již do zahraničí přesunut v minulosti," vysvětluje Tomáš Pelikán z Terrinvestu.

Problematika daňových rájů spadá do kompetence české daňové správy zřízené při ministerstvu financí.

Ta se jí snaží řešit prostřednictvím nástrojů jak tuzemského práva, tak i pomocí sítě mezinárodních smluv a dohod.

"Nicméně ministerstvo financí nemá k dispozici odhady výše daní, o které ČR v souvislosti s daňovými ráji přichází, a to i vzhledem k problematickému definování pojmu daňový ráj a operací, které mají za účel vyhnout se daňové povinnosti," vysvětluje Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí.

Seznam daňových rájů je na www.ocra.com