Kvůli sopce se změní pravidla létání

Poslední zbytky sopečného prachu včera večer zmizely z nebe nad Českem, oddechl si i zbytek Evropy. Z obvyklého množství letů se na kontinentu uskutečnily zhruba tři čtvrtiny, což platilo i o pražské Ruzyni.

"Situace se nemění, létat se smí, přičemž toto rozhodnutí platí na dobu neurčitou," uvedl včera mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma.

Do konce týdne má být provoz zcela v obvyklých kolejích, a to jak v Praze, tak na ostatních evropských letištích. "Před víkendem by se situace měla vrátit k normálu," potvrdil francouzský státní tajemník pro dopravu Dominique Bussereau.

S končící krizí naopak sílí vzájemné obviňování mezi aerolinkami, vědci i politiky.Kdo může za tak velký výpadek v létání a jak zajistit, aby se příště neopakoval?

Vlády plaťte

Výrobci letadel, zástupci vlád a vědci slibují změkčit pravidla pro létání, a zabránit tak plošnému uzavírání nebe.

"Je to neslýchaná situace, kterou zhoršilo špatné rozhodování vlád," stěžuje si ředitel Mezinárodního sdružení pro leteckou přepravu (IATA) Giovanni Bisignani, jehož organizace odhadla celkové ztráty aerolinek na 1,7 miliardy dolarů a žádá po vládách odškodnění.

"Vzdušný prostor se zavíral na základě teoretických modelů, nikoli faktů," argumentuje Bisignani "Testovací lety ukázaly, že ty modely byly špatné."

Až doposud platila politika "nulové tolerance", kterou před nynější krizí podporovaly i samotné aerolinky ve snaze vyhnout se i teoretické možnosti havárie. Vlivem dramatické situace se pravidla změní.

Nové standardy pro případ, že by se popel nad Evropou znovu objevil, ale nebudou hotovy za týden či dva, varuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Kvůli jejich změně vytváří zvláštní skupinu, v níž budou zastoupeni výrobci letadel, zástupci vlád, vědci i představitelé IATA.

Příliš pomalí Britové?

Vlastní standardy pro koncentraci popela, v kterých je doprava ještě bezpečná, si určují i jednotlivé země. Česko nyní patří do takzvané druhé zóny, kde platí varování před výskytem sopečného prachu, ale aerolinie mohou na základě vlastního rozhodnutí létat.

Terčem kritiky je nyní především Británie, která podle Asociace evropských leteckých dopravců neotevřela svá letiště "včas", nýbrž až jako jedna z posledních. Britové argumentují, že tak dlouho revidovali stará pravidla."Výrobci letadel, vědci a meteorologové se teprve nyní shodli na nové hranici, kterou lze tolerovat," uvedla mluvčí britského Úřadu pro civilní létání: ve vzduchu nově může být 0,002 gramů sopečného prachu na metr krychlový.

Ze samotného Islandu přicházejí velmi příznivé předpovědi. Islandský úřad civilní ochrany uvedl, že intenzita erupce vulkánu klesla od soboty o plných osmdesát procent.

Místní seizmolog Páll Einarsson ale varoval, že vulkán nejeví známky brzkého ukončení aktivity. "V současnosti nedokážeme zcela předpovědět, kdy erupce skončí," říká.

Následky erupce

Dopady

Týden byla paralyzovaná doprava nad Evropou, omezení se dotkla i transatlantických letů. Výluka zbrzdila dodávky léků, potravin či výrobu automobilek, ztráty zaznamenává i květinářský průmysl v daleké Keni.

Omezení letecké dopravy

Od 15. dubna bylo odvoláno téměř 95 000 letů, opatření se podle Mezinárodní asociace letišť dotkla více než 300 letišť a postiženo bylo 6,8 milionu cestujících.

Situace v ČR

Tuzemský vzdušný prostor i letiště v Ruzyni byly uzavřeny tři dny - od 16. dubna do 19. dubna. Za tu dobu bylo z Prahy zrušeno na 1200 odletů a příletů. Lídr tuzemského trhu charterových letů Travel Service vyčíslil škody od pátku do neděle na 38 milionů Kč, České aerolinie hovoří o částce v řádu desítek milionů Kč.

Opatření

Evropská komise připustila, že státy EU budou moci jednotlivým leteckým firmám za určitých podmínek finančně pomoci, což jinak pravidla unie nedovolují.

Aerolinky přišly o 1,7 mld.

dolarů, odhadl generální ředitel sdružení leteckých dopravců (IATA) Giovanni Bisignani. Zotavení z těchto ztrát podle něj firmám potrvá tři roky.

Přeplněná letiště

Aktivita islandské sopky slábne. Řada zemí proto včera zcela otevřela svůj vzdušný prostor. Nicméně na řadě letišť panují stále ještě zmatky a cestující čekají dlouhé fronty na volná letadla. Na snímku přeplněná letištní hala v německém Frankfurtu.

foto: REUTERS