Gernot Mittendorfer: Zisky českých bank letos nebudou nijak velkolepé

Zdravé, ale nijak velkolepé. Tak vidí letošní zisky tuzemských bank šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer. Největší česká banka podle počtu klientů za první čtvrtletí roku přesto vydělala o 4,1 procenta víc - 3,13 miliardy korun. "Je to docela dobrý začátek pro celoroční výsledek a máme větší důvod věřit, že to tak bude dál," tvrdí Mittendorfer.

HN: Celá Evropa teď řeší problémy Řecka. Jak vidíte situaci v bankovním sektoru v Evropě ve stínech těchto potíží?

To, čeho jsme teď svědky, je třetí fáze krize. Je to krize státního dluhu, která přirozeně následuje za finanční a ekonomickou krizí. My jsme tuto situaci očekávali a již jsme si jí analyzovali před dvěma roky. Je to jen logický důsledek předchozích událostí.

HN: Platí to podle vás i pro Českou republiku? Patří mezi země, které budou touto krizí také nakaženy?

Ve srovnání se západní Evropou je na tom Česko, co se týče dluhu, velmi dobře. Jenže to nemusí trvat navždy. Když se podíváte na současný vývoj zadluženosti a rozpočtů, může být mnoho lidí najednou překvapeno tím, jak se situace může začít rapidně zhoršovat. A z ničeho nic se stane, že začne být problém s refinancováním státních dluhopisů.

HN: Jak je ohrožené fungování bank a tedy i České spořitelny v souvislosti s touto krizí? Ve čtvrtek například zveřejnila ING studii, podle které patří vaše mateřská Erste Bank ve střední Evropě mezi finanční domy s největší expozicí vůči Řecku.

O tom nic nevím. Já si jsem především jistý, že Řecko bude zachráněno. Takže si myslím, že nervozita na trhu opadne a ani banky nejsou nijak ohroženy.

HN: Jak velkou expozici vůči Řecku má Česká spořitelna?

V našem případě to je 0,16 procenta našich celkových aktiv. Takže to není nijak významná suma.

HN: A co další země, u kterých se teď začaly objevovat problémy?

Naše investice v těchto zemích jsou minimální. Poslední dva roky jsme svoji expozici vůči nim snižovali. Pravda je taková, že naprostá většina dluhopisů, které má Česká spořitelna nakoupené, jsou dluhopisy České republiky.

HN: V jakém stavu je vůbec podle vás a podle toho, co říkají vaši klienti, česká ekonomika?

Podle všech čísel ekonomika zase roste. Naši klienti z podnikového sektoru se stabilizovali a vidíme i určitý pozitivní vývoj. Zlepšení přichází u podniků, které těží z vyšší poptávky v zahraničí. Ještě k němu ale nedochází u domácí spotřeby, to je oblast, která stále stagnuje.

Zisky bank budou nižší

HN: Bankám však stále rostou také špatné půjčky, kdy očekáváte, že dojde ke stabilizaci úvěrových portfolií bank?

Nesplácené půjčky skutečně stále rostou, ale situace se postupně zlepšuje. Na rozdíl od loňska ale banky letos víc pocítí dopad nesplácených úvěrů, které daly domácnostem. Jakmile nezaměstnanost dosáhne vrcholu, pak za pár měsíců poté uvidíme, že také nesplácené úvěry domácnostem přestanou narůstat a dojde i ke stabilizaci kvality tohoto úvěrového portfolia.

HN: Jaký podíl nesplácených úvěrů očekáváte na konci letošního roku?

Kdybych to věděl dnes, tak bych byl na sebe velmi pyšný. Byla by to spekulace, a to neděláme.

HN: České banky si v krizi udržely i vysoké výdělky, jak odhadujete jejich celkové letošní zisky?

Celý sektor bude mít o něco nižší zisky, protože loňský zisk trochu nafouklo několik mimořádných příjmů, které ho zvýšily. Příjmy bank budou letos stoupat jen pozvolna a náklady na riziko, které z nich budou banky tvořit, zůstanou ve srovnání s dlouholetým průměrem na relativně vysoké úrovni. Letos tuzemský bankovní sektor bude mít zdravé, ale nijak velkolepé zisky.

HN: Jak se vyvine zisk České spořitelny?

První čtvrtletí bylo docela dobrým začátkem pro celoroční výsledek a máme větší důvod věřit, že to tak bude dál.

HN: Promítne se růst ziskovosti i na tom, že se začnou uvolňovat podmínky pro přidělování půjček?

Neplánujeme žádnou změnu podmínek. V oceňování rizik máme stabilní parametry. Že jde o zdravě nastavená kriteria se prokázalo i v době krize, protože jsme žádnou restriktivní úvěrovou politiku nezavedli. Úvěrovali jsme dál a klienti, kteří půjčku získali, mohou bez problémů splácet. Z toho důvodu nemusíme nic měnit. Klienti jsou ale logicky mnohem opatrnější. Na druhou stranu, pro toho, kdo se kvalifikuje na půjčku, je teď přitom výhodné investovat nebo něco koupit. Peníze získá levněji než před rokem.

Poplatky? Předvolební téma

HN: České bankovnictví je často kritizováno za vysoké poplatky. ČSSD chce dokonce zřídit regulační úřad, který má mimo jiné také vytvořit tlak na banky, aby si více konkurovaly, a tím se snížily jejich ceny. Co si o tom plánu myslíte?

Nečetl jsem žádné detaily toho plánu. Hodnocení, jestli je konkurence dostatečná, nebo ne, může být odlišné, když ho dělám já nebo když pochází od politické strany, která teď bojuje o úspěch ve volbách. Když ale vezmeme český bankovní trh a jiné evropské trhy, tak i podle studie Evropské unie je v Česku vysoká konkurence mezi bankami a bankovní poplatky jsou ve srovnání s mnoha zeměmi dost nízké. Je to hezké téma před volbami, ale od klientů víme, že s cenami, které za služby platí, větší problém nemají. Důležitá je pro ně hlavně důvěryhodnost a stabilita bankovního trhu a také to, aby jim zaměstnanci v pobočkách dokázali dobře poradit.

HN: Jeden ze záměrů ČSSD je zvýšit konkurenci tím, že by se zavedl převod čísla běžného účtu z jedné banky do druhé. Přemýšlíte o tom?

Ta idea je inspirovaná mobilními operátory. V bankách by to bylo technicky složité a stálo by to dost peněz. Co je ale důležitější, je to, že celá ta snaha by se podle mě stejně minula cílem. Klienti můžou už nyní banky velmi snadno měnit, ale naprostá většina to nevyužívá a o změně neuvažuje - to víme z našich průzkumů. Diskuse o nedostatečné mobilitě klientů se neustále vrací, ale už se nemluví o tom, že klienti zůstávají v současné bance prostě proto, že jsou spokojeni.

HN: Když ale tlak na snadnější podmínky pro změnu bank přetrvává, nepřemýšlíte, jak proces pro klienta víc zjednodušit?

Ten proces je teď už velmi jednoduchý. Prvního listopadu minulého roku jsme podepsali dohodu s ostatními bankami, že ke změně banky je nutná jen jedna návštěva nové banky, kam chce klient svůj účet převést. Banky se v této dohodě zavázaly, že převody všech platebních příkazů a dalších služeb navázaných na účet, budou vyřizovat za klienty, takže změna finančního domu je už velmi snadná.

HN: Nevzpomínám si, že banky by tu změnu veřejně propagovaly. Nemyslíte si, že by tím přišly o zákazníky?

Nic jsme před klienty neschovávali, naopak jsme k tomu vydali i tiskovou zprávu. Někdy ale mám pocit, že politici by chtěli, aby klienti banku měnili každý rok. Samozřejmě, že naším cílem není posílat klienty od jedné banky k druhé, ale ten, kdo nebude ve své bance spokojený a hledá jinou alternativu, to má dnes jednoduché. Je to uměle vytvořená diskuse. Raději bych viděl, kdyby politici dali na stůl své návrhy, jak a jakým směrem chtějí tuto zemi vést v příštích deseti letech. Bankovní poplatky i přenositelnost čísel běžných účtů s kýmkoliv rád proberu, jen si nemyslím, že to jakkoliv pomůže vyřešit klíčové ekonomické otázky. Nevím, jestli podobná diskuse běžela před dvaceti lety v Řecku, ale určitě by to nevyřešilo jeho současný problém. Buďme šťastní, že bankovní systém v Česku během krize zůstal stabilní a nikdo se nemusel bát o úspory. To by v celé diskusi o poplatcích nemělo být zapomenuto.

HN: Přestože je, jak říkáte, bankovní systém v česku stabilní, ani on se nevyhne nové regulaci (Basel 3), která se jako důsledek finanční krize chystá v unii. Jak ta na vás dopadne?

My s tím, jak teď vypadá, nesouhlasíme. Pokud by měla být schválena v podobě, v které teď je, jenom by to celou situaci ještě zkomplikovalo. Rozhodně by nepodpořila ekonomické oživení.

HN: Jaká konkrétní pravidla máte v tomto případě na mysli?

Především ta, která se týkají kapitálové přiměřenosti bank. Změna těchto pravidel povede jenom k tomu, že se k financování dostane méně středních a malých podniků. Takže si myslím, že se o těchto pravidlech bude na mezinárodní úrovni ještě dlouze diskutovat.

Reorganizace může fungovat

HN: ČS je angažovaná ve velkých firmách. Máte strach, že dojde k dalším velkým krachům, jako je OP Prostějov, kde má vaše banka pohledávku kolem jedné miliardy korun?

OP Prostějov je případ, který se dal čekat, protože jde o textilní průmysl. Je to velmi obtížný obor, kde dlouhodobě panuje obrovská konkurence. Mnoho obdobných případů jako OP mezi našimi klienty nečekám.

HN: Od ledna 2008 platí nový bankrotový zákon, ale reorganizaci, která by krachující firmu umožnila udržet a dát věřitelům šanci jak získat zpět větší část peněz, soudy povolily jen párkrát. A zatím jen u jediné velké firmy - Kordárna, což byl také váš klient, se reorganizace povedla. Co si o tom myslíte?

Kordárna je velmi dobrým příkladem, že reorganizace může fungovat. Povedla se, protože všichni zúčastnění měli stejný cíl firmu zachránit. Když to tak je, pak se toho dá dosáhnout. Jsem si jistý, že reorganizace by byla bývala možná i v prostějovském OP. Jenže jsme naneštěstí neměli podmínky, abychom takový proces mohli podpořit.

HN: Čím si to vysvětlujete? Je to proto, že jste se nedostali do věřitelského výboru?

Já zatím nemám finální zprávu z posledního jednání soudu, takže vám na to nemůžu odpovědět.

HN: Takže pro OP už jiné řešení než konkurs nevidíte?

Myslím, že teď už by bylo velmi obtížné něco na tom měnit.

HN: Po tak rozdílných zkušenostech se záchranou Kordárny a OP Prostějov, co si o současné právní úpravě bankrotového procesu myslíte?

Když se podíváte na oba ty případy, v obou se postupovalo podle stejného zákona. Jenže výsledek u jedné z těch firem byl lepší než u druhé. Výklad zákona je široký. Zatímco v Kordárně se povedla reorganizace, v OP Prostějov jsme reorganizaci, kterou jsme si velmi přáli jako možné a užitečné řešení pro všechny věřitele, udělat nemohli. A přitom se postupovalo podle stejného zákona. Takže bychom se měli zamyslet, jak zákon napravit.

Gernot Mittendorfer 45

Současný šéf České spořitelny vystudoval práva v Linci a hned první zaměstnání našel ve vídeňské pobočce Erste Bank. S rakouskou finanční skupinou, která vlastní spořitelnu, spojil celou dosavadní profesní dráhu. Pro Erste v Česku pracoval ještě před privatizací ČS a podílel se i na přípravě její koupě. Pak se stal členem představenstva ČS a odpovídal za firemní klienty. V roce 2004 odešel šéfovat spořitelnu do Salcburku, od listopadu 2006 řídí ČS po Jacku Stackovi. foto: hn - filip jandourek