Jan Matoušek: Rizikem jsou nedostupné a dražší úvěry

Nová regulace bank se obecně projeví ve zpomalení růstu nových půjček a v jejich zdražení. Podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek by ji ale Česko zřejmě nejvíc pocítilo na snížení exportu. "Jestliže se chystanou regulací zpomalí proces oživení v západní Evropě - jak to vyplývá z nové studie IIF, pak to bude mít negativní dopad na náš vývoz," říká.

HN: Studie IIF kvantifikuje dopady finační regulace na snížení růstu ekonomik a zaměstnanosti nejvyspělejších zemí, konkrétně USA, eurozóny a Japonska, ale nezahrnuje Česko. Má takovou prognózu Česká bankovní asociace?

Dopady finanční regulace na Česko se budeme v nejbližších dnech zabývat. Závěry studie se stanou předmětem analýzy, která nám ukáže více i právě z hlediska zpomalení ekonomického růstu a snížení počtu zaměstnaných. Každopádně samotný materiál IIF a Evropské bankovní federace mimo jiné konstatuje, že nová regulatorika se zřejmě projeví slabšími úvěrovými toky směrem do evropských emerging markets. Na těch ovšem nejsou české banky závislé.

HN: Jaké dopady na tuzemskou ekonomiku bude mít nová regulace aspoň v v obecné rovině?

Nevíme, v jaké formě bude regulace nakonec schválena. V tuzemské ekonomice se každopádně odrazí jakékoli zpomalení růstu v eurozóně, protože ta je naším největším obchodním partnerem. Kromě toho se samozřejmě případné zpřísnění požadavků na kapitálovou vybavenost bank -tedy podíl kapitálu na rizikově vážených aktivech, projeví i v rozhodování zdejších finančních domů. Tím, že by se zdražilo financování bankám, musely by zvýšenou cenu peněz promítnou do zdražení půjček.

Přímé dopady na české banky by ale neměly být vážné. Například proto, že většina českých bank má více kapitálu, než požadují stávající pravidla bankovní regulace Basel. Mnohem nepříjemnější ovšem budou v případě naplnění modelu dopady nepřímé.

HN: Co si pod tím představit?

Česká ekonomika je výrazně proexportně orientovaná. Jestliže se zpomalí proces oživení v západní Evropě, a to se dá ze studie IIF dovozovat, pak to bude mít pochopitelně i negativní dopad na zdejší vývoz.

HN: Mnozí bankéři upozorňují, že regulace jako vedlejší efekt přinese ztížený přístup firem k úvěrům. Co si o tom myslíte? V čem konkrétně to budou zhoršení proti současnosti?

Pokud budou banky nuceny zpřísnit ukazatele kapitálové přiměřenosti, budou muset být při poskytování úvěrů ještě konzervativnější než doposud. To se promítne ve zpomalení růstu nových půjček. Studie kvantifikuje toto zpomalení v eurozóně na růst nových úvěrů dvě procenta ročně, namísto 3,3 procenta, což by bylo tempo bez zamýšlených regulací.

HN: Jak odhadujete zpomalení růstu úvěrů v Česku, bude menší nebo větší než v eurozóně?

Takový odhad zatím nemáme k dispozici a nechci spekulovat. Záleží na tom, jak budou nastaveny parametry regulace a ve kterých ukazatelích bude český bankovní sektor v relativně lepší výchozí pozici než eurozóna.

HN: Povede chystaná finanční regulace ke zvýšení důvěry investorů k finančním trhům?

Smyslem celých opatření je posílit stabilitu systému a tedy i zvýšení důvěry investorů. Nicméně, pokud poklesne návratnost kapitálu v bankách, bude bankovní sektor pro investory samozřejmě méně atraktivní.

HN: Co bude znamenat, když se část investorů od bank přesune k jiným společnostem?

Snížila by se tím dostupnost potřebného kapitálu, což povede ke zvýšení jeho ceny pro banky. Takové vícenáklady se nutně projeví v ceně úvěru a tedy jeho menší dostupnosti.