Sedm velkých nejasností kolem elektronického mýta

Projekt na zavedení elektronických vinět, které mají být od ledna příštího roku náhradou dosud používaných papírových dálničních známek v osobních autech, provázejí od začátku nejasnosti. Změna se přitom týká více než čtyř milionů českých řidičů a milionů cizinců, kteří do Česka přijíždějí. Největší záhada: co vlastně přesvědčilo poslance, aby elektronické viněty uzákonili, když dopravní experti v zavedení tohoto systému vidí jen a jen ztráty?

1. Výhody a obří nevýhoda

Firma Kapsch, která pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka studii na zavedení elektronických vinět v Česku vypracovala, slibuje mnoho výhod.

Zavedení elektronických vinět má být zejména mezikrokem k rychlému zavedení kilometrových plateb osobních aut. S tím ale žádný český zákon v dohledné době nepočítá.

Další výhodou vinět má být klouzavá platnost 12 měsíců od okamžiku nabití. Elektrické viněty, jejichž životnost je šest let, bude možné "nabíjet" v síti čerpacích stanic a pošt, ale i po internetu a mobilem. Viněta může v budoucnu teoreticky sloužit jako elektronická peněženka pro platbu za palivo nebo i servis, při placení parkování v městských zónách. Těmito výhodami argumentuje firma Kapsch. Proti stojí jedna podstatná nevýhoda: stát na zavedení elektronických vinět prodělá.

2. Experti počítají ztráty

Podle experta Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT bude systém v prvních letech ztrátový a do roku 2016, kdy má životnost elektronických vinět končit, by se měl prodělek státu pohybovat mezi devíti až jedenácti miliardami korun.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má zakázku na elektronické viněty zadávat, by si používání vinět vyžádalo náklady 1,6 miliardy korun ročně - na pořízení, distribuci a opravy vinět, vybudování sítě snímačů, pořízení software pro zpracování dat, zvýšení kapacity centrální databáze, provoz systému, kontrolu a vymáhání plateb. Další miliardy bude stát přechod na nový systém. Výroba a distribuce papírových nálepek stojí asi 200 milionů korun za rok.

Konkrétně loni stát za dálniční známky zaplatil 206 milionů korun. Výnosy z dálničních nálepek pro auta do hmotnosti 3,5 tuny loni činily 2,9 miliardy korun. Stát tak vydělal 2,7 miliardy. Pokud by platil odhad ŘSD, pak by se státní příjmy po zavedení vinět snížily nejméně o 1,4 miliardy korun ročně, což za šest let představuje ztrátu 8,4 miliardy korun.

3. Nejasné náklady

Skutečné náklady na zavedení a provoz elektronických vinět nejsou dosud jasné. Ministerstvo dopravy cenu nezná a firma Kapsch tvrdí, že stát na vinětách vydělá stejně jako na papírových nálepkách. Kapsch přitom počítá, že zajistí placení i u 10 procent řidičů, kteří nyní jezdí bez dálničních známek. Viněty ale mají být přenositelné. Ztrátu z přenositelnosti odhadují experti na 20 až 30 procent.Při zohlednění těchto skutečností by měl nový systém podle Kapsche ročně stát zhruba 200 milionů korun. Za šest let tedy 1,2 miliardy korun. Přitom jen čtyři miliony potřebných vinět mají stát dvě miliardy, k tomu je nutné připočítat náklady na distribuci, kontrolu a vymáhání plateb.

4. Vpád do soukromí

Jde o velký vpád do soukromí občanů. Stát bude na kilometr přesně vědět o vašem pohybu, má se to i archivovat, to je nepřípustné, řekl šéf ODS Petr Nečas. Kapsch sice tvrdí, že nebude možné identifikovat vinětu a poznávací značku auta, podle zprávy expertní komise ministra dopravy to možné je. Údaje totiž budou uloženy v centrální databázi, která dosud nemá provedený bezpečnostní audit a neomezený přístup k datům je povolen i z lokalit mimo území Česka. To může jak ohrozit jak práci bezpečnostních složek, tak to poškodit byznys.

5. Česko jako pokusný králík

Nikde jinde na světě nejsou elektronické viněty pro osobní auta zavedeny. Mýtné na dálnicích v Evropě, v USA i v Japonsku se platí na mýtnicích. Když před dvěma lety expert ministerstva dopravy připravovaný systém elektronických vinět představoval před kolegy v Bruselu, vzbudil úsměvy a dotaz, zda tam je za Česko, nebo za firmu Kapsch.

6. Kapsch a Aleš Řebíček

Zakázky pro Kapsch jsou zajímavé i s ohledem na ministra Aleše Řebíčka z ODS a jeho zázračné zbohatnutí: letos do přiznání příjmů například napsal, že si koupil jachtu za 60 milionů. Kapsch začal dělat se státem miliardové obchody nedlouho poté, co Řebíček údajně prodal podíl ve stavební společnosti Viamont. Slovíčko "údajně" je důležité: firma měla akcie na majitele, a nešlo tedy ověřit, jestli si v ní Řebíček dál nedrží podíl. Viamont totiž po Řebíčkově politickém vzestupu začal dostávat od státu miliardové zakázky. Většinou od organizací, které spadaly právě pod nového ministra. Viamont tak vyhrál tendry za 14,5 miliardy. A Řebíček si mezitím peníze z prodaných akcií dovedl užít - za 120 milionů si koupil luxusní vilu v Toskánsku, za dalších 13 milionů pak byt v Dubaji.

7. Náramky zrušit šlo

Zákon o elektronických vinětách se v březnu pokusil zrušit poslanec ODS Libor Ježek, nepovedlo se. Senát v dubnu navrhl odklad platnosti zákona o pět let, návrh také sněmovnou neprošel. Zástupci koaličních stran, vyjednávajících o vládě, se chtějí o odklad zákona pokusit. Mohou být úspěšní.

Ministerstvo spravedlnosti řešilo loni podobný problém: dvoumiliardovou zakázku na elektronické náramky pro hlídání domácích vězňů. Úřad měl na vybrání vítěze jen pár měsíců. Ministryně Daniela Kovářová proto požádala poslance, ať účinnost paragrafů o domácím vězení odloží. Nakonec ministerstvo našlo kompromis a místo elektronických náramků na vězně dohlížejí pracovníci probační služby. I na poslední chvíli je možné odložit datum, od nějž má zákon začít platit.

Vladimír Kaláb
S přispěním Vojtěcha Blažka

Jak se v Česku zavádí mýto

květen 2005:

první návrh

Ministr dopravy Milan Šimonovský chce zavést mýtné pro kamiony od roku 2007, pro auta od 3,5 tuny od roku 2008 a pro osobní auta od roku 2012.

březen 2006:

Kapsch na scéně

Zakázku na vybudování mýtného vyhrála rakouská firma Kapsch, která systém postaví a deset let bude provozovat za 22 miliard korun.

leden 2007:

spuštění systému

Zahájen elektronický výběr mýtného pro vozidla nad 12 tun.

červen 2008:

studie na viněty

Ministr dopravy Aleš Řebíček zadal firmě Kapsch studii na zavedení mýtného pro osobní auta, takzvaných elektronických vinět.

srpen 2008:

návrh zákona

Poslanec Oldřich Vojíř (ODS) předložil ve sněmovně návrh na zavedení elektronických vinět pro osobní auta.

červen 2009:

viněty schváleny

Sněmovna schválila novelu zákona, která zavádí elektronické viněty pro osobní auta od ledna 2011.

červen 2010:

tendr pro Kapsch

Ministerstvo dopravy rozhoduje, jestli na elektronické viněty vypíše tendr, nebo zda zakázku zadá firmě Kapsch.

Jak mají fungovat elektronické viněty

Místo nálepky krabička

Hlavní změnou pro řidiče bude, že místo nálepky na čelní sklo dostanou krabičku velikosti kreditní karty. Ta nebude mít vztah k žádné osobě ani autu. Lidé si ji budou moci například na pár dní půjčit od známých.

1200 korun

Cena ročního nabití viněty má zůstat stejná jako u nynějších ročních známek. Totéž platí i u kratších časových známek.

Stejná dostupnost

Viněty mají být stejně dostupné jako dálniční známky. Prodávat je mají benzinové pumpy i pošty. Nedořešené je zatím dobíjení vinět. Dodavatel bude muset prodejní místa vybavit dobíjecími terminály.

500 korun

Aby se zamezilo "odjíždění cizinců s vinětami do ciziny", bude se za krabičky vybírat vratná záloha 500 korun.

1,50/kilometr

Viněty mají podle ministerstva dopravy smysl pouze v případě, že se bude platit za ujetý kilometr. Rozhodne ale až nová vláda. Podle expertů by se systém vyplatil při sazbě 1,50/km. To by cestování prodražilo všem, kteří po dálnicích ujedou více než 800 kilometrů ročně. Politici před volbami tvrdili, že chtějí mýtné v řádu haléřů a desetihaléřů za kilometr.

Řidiči nebudou mít přehled

Řidiči z krabičky ve voze těžko zjistí, kdy končí platnost kuponu. Budou si tak muset pamatovat, co si kdy koupili. Možnost kontroly na benzinových pumpách nebo na internetu se zatím pouze připravuje.

"Viněta", která má nahradit známky