Češi více pracují, donutila je krize

Nezaměstnanost v Česku stagnuje, výroba tuzemských firem přitom rychle roste. Znamená to že Češi více pracují. Produktivita práce ale přesto zůstává daleko za průměrem EU. Například ve druhém čtvrtletí vzrostla produktivita práce o patnáct procent. Trend podle statistik pokračoval dál i ve třetím čtvrtletí. V českých továrnách pracuje o několik procent méně lidí než před rokem, výroba přitom ale meziročně vzrostla dvouciferným tempem.

Ani tak se ale z Česka nestává ukázkový příklad naplno využité pracovní doby. Zůstává daleko za produktivitou práce v západní Evropě. Podle údajů Eurostatu pracují dělníci na Slovensku efektivněji posledních dvanáct let. A těm českým se od té doby jen vzdalují.

Růst nezaměstnanosti

V září se míra nezaměstnanosti proti srpnu prakticky nezměnila, jen díky zaokrouhlení klesla o desetinu pracovního bodu na 8,5 procenta. Ubylo pouze tisíc lidí bez práce, což půlmilionovou armádu nezaměstnaných nezměnilo. Podle analytiků se bude nezaměstnanost opět zvyšovat. "Letos předpokládáme míru nezaměstnanosti v průměru okolo devíti procent. V příštím roce počítáme s relativně vysokou nezaměstnaností okolo 9,5 procenta. Původně jsme počítali s 9,2 procenta, ale po zohlednění plánovaných fiskálních škrtů jsme zvedli očekávanou míru registrované nezaměstnanosti o tři desetinky nahoru," popisuje například analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Růst nezaměstnanosti podle agentury Bloomberg očekává většina oslovených analytiků.

Počet volných pracovních míst klesl v září na 35 100 ze srpnových 36 570 míst. Část podniků, která opět nabírá nové zaměstnance, tedy zatím nedokáže vyrovnat pokračující propouštění ve zbytku ekonomiky, ke které se postupně přidává i státní správa. Analytici ale zároveň očekávají další růst ekonomiky. Ta si tedy bude muset vystačit s menší, ale zato výkonnější pracovní silou. Jenže ochota lidí více pracovat postupně naráží na své hranice. A šéfové firem stále častěji hovoří, že od zaměstnanců již nelze chtít více.

"Už se nám nedaří dostat z lidí takový výkon," říká například ředitel strojíren Beneš a Lát Lumír Al-Dabagh. Takže zatímco před rokem se dělníci snažili, aby nedostali výpověď právě oni, a aby jejich podnik přestál to nejhorší období, dnes už to tak dramaticky nevnímají. "Opadl strach o práci," míní Al-Dabagh a vysvětluje si to únavou pracovníků. Již nechtějí pracovat tolik přesčas, navíc roste i podíl zmetků. Firma proto raději nabírá nové lidi.

Závislost na exportu

Podnikovým financím rostoucí efektivita zaměstnanců pomáhá. Na druhou stranu ale brzdí růst ekonomiky a zatěžuje veřejné finance. Na podporách v nezaměstnanosti se jen za prvních osm měsíců roku vyplatilo bezmála deset miliard korun. Společně s projekty na boj proti nezaměstnanosti stát přes úřady práce vydal jen letos 15,8 miliardy korun a je tak pravděpodobné , že náklady budou za celý rok vyšší než v loňském roce, který byl v tomto ohledu rekordní.

To ale nejsou zdaleka jediné výdaje státu, ten za nezaměstnané platí například zdravotní pojištění v řádu miliard korun ročně. Pojišťovny ale inkasují výrazně méně než od zaměstnanců. Komplikuje se tak i financování zdravotnictví.

Vysoký počet nezaměstnaných i pokračující propouštění omezují spotřebu domácností. Vzhledem k tomu, že šetřit začal i stát, ekonomika je v rukou zahraniční poptávky. "Evropě se relativně daří. Ekonomika EU v čele s Německem oživuje a tempo růstu HDP předčívá odhady jak ECB, tak analytiků," říká analytik skupiny Citfin Tomáš Volf. Varuje ale, že pozornost se obrací do USA. Jejich případné zpomalení by zasáhlo i Evropu a Česko. I tato nejistota zvyšuje neochotu firem do investic a masivnějšího nabírání nových zaměstnanců.

Nezaměstnanost

8,5 %

lidí bylo v v září bez práce. Jejich počet klesl zhruba o tisícovku na rovného půl milionu. Je to nejnižší číslo od loňského října. Analytici ale očekávají opětovný růst.