Čína snížila kvóty na vývoz vzácných kovů na příští rok na 14 446 tun, což představuje proti stavu ze začátku letošního roku pokles o 11,4 procenta. Přestože se tento krok očekával, rozhodnutí Číny patrně znepokojí Spojené státy a především Japonsko. Čína má nad světovým vývozem vzácných kovů prakticky monopol a zástupci některých zemí dali už dříve najevo znepokojení nad jejím počínáním.

Čínské ministerstvo obchodu zároveň sdělilo, že Čína rozšířila počet firem, které budou moci kovy nakoupit. Zatímco letos Peking udělil kvóty 22 firmám, na příští rok má na seznamu 31 firem. Stanovení kvót na vývoz vzácných kovů vychází z objemu exportu od začátku roku 2008 do října 2010, dodal úřad bez bližších podrobností.

Čína vyváží zhruba 97 procent všech vzácných kovů, které jsou předmětem světového obchodu. Jde o prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi něž patří třeba europium, neodym či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné zase hrají nezastupitelnou roli při výrobě bateriových článků pro hybridní vozy nebo při výrobě systémů na výrobu energií z obnovitelných zdrojů.

Peking letos kvóty na vývoz vzácných kovů snížil už zhruba o 40 procent a snižovat je hodlá i nadále. Čína totiž vzácných kovů sama využívá stále víc a zavedení vývozních limitů jí má umožnit mít dostatek těchto prvků pro své zpracovatele.

Snižování vývozních kvót na vzácné kovy už se nepříznivě projevilo ve vztazích mezi Čínou a některými zeměmi. Kromě USA a Japonska je postojem Pekingu znepokojena také Evropská unie. Američané už sice měli snahu Čínu přesvědčit, aby kvóty nesnižovala, Peking ale nereagoval. Úřad obchodního zmocněnce USA proto minulý týden pohrozil, že by se v této věci mohl obrátit na Světovou obchodní organizaci (WTO).


14 446 tun vzácných kovů


činí nový vývozní limit Číny na příští rok. Proti stavu ze začátku letošního roku to představuje pokles o 11,4 procenta.

97 %


všech vzácných kovů, které jsou předmětem světového obchodu, pochází z Číny.