Spolehlivě mě vytočí pasivita u pohovoru

Hana Velíšková (43), personální ředitelka KPMG, si vybrala jako místo setkání u oběda thajskou restauraci Siam Orchid v Praze na Poříčí. Právě sem chodí velmi často s kolegy. Je pravda, že v podniku, který je zároveň místem, kde si můžete dopřát thajskou masáž, v tu chvíli sedělo několik "bílých límečků".

"Thajská kuchyně je něco mezi indickou a čínskou kuchyní. Není to tak kořeněné a sladké, ale je tam hodně zeleniny jako v čínské kuchyni, ale je to ostřejší," vysvětlila výběr kuchyně. Na můj úvodní dotaz, jak se z absolventky rusistiky na Karlově univerzitě stane člověk vyhledávanou personalistkou a konzultantkou, odpověděla zcela pragmaticky. "Zjistila jsem, že se rusistikou prostě neuživím. Pragmaticky jsem hledala, kde by mě zaměstnali, a úplnou náhodou jsem se dostala do poradenské společnosti Arthur Anderson," popisuje Velíšková, která během své kariéry třikrát za sebou budovala oddělení lidských zdrojů na zelené louce.

Poprvé to bylo v GE Capital, následně v Allianz pojišťovně. Zde ale potkala budoucího manžela a nepřipadalo jí vhodné, aby zůstali ve stejné firmě, navíc oba v poměrně vysokých pozicích. Proto přešla na pozici HR ředitelky v Raiffeisenbank. "Odsud jsem odcházela na mateřskou s cílem vydržet na ní co nejdéle. Jenže pak začali volat kolegové, abych něco odpřednášela, udělala projekt..." vzpomíná. V KPMG, kde je na plný úvazek od září minulého roku, má to, po čem touží většina matek - flexibilní pracovní dobu. A je na ní, jak si zorganizuje čas.

O diverzitě v Česku nemůže být řeč

Velíšková je odjakživa ranní ptáče, takže jí nevadí jezdit do práce na sedmou, kdy je v kanceláři klid. "Mám ráda, když se pracuje efektivně a když se nezabíjí čas," říká. "Můj typický den vypadá tak, že mám jednu schůzku za druhou. Potřebuji být neustále v kontaktu se zaměstnanci, nejen s partnery firmy a manažery," popisuje s tím, že právě teď například provedli průzkum spokojenosti zaměstnanců, ze kterého vyšly priority, na kterých chtějí pracovat. Možná i to je recept, jak se dostat na přední místa žebříčku CZECH TOP firem (zaměstnanci nejvíce oblíbených firem), kde se KPMG vyskytlo pětkrát za sebou. "To, co děláme navíc, je, že investujeme několikrát více do vzdělávání lidí. Mohu srovnávat s bankovním a pojišťovacím sektorem, kde jsem pracovala dříve, a v péči o zaměstnance byli také štědří," vysvětluje Velíšková. Vzápětí dodává, co ji stoprocentně vytočí: "Když se někdo při pohovoru chová pasivně, ve stylu 'tady mě máte a dělejte se si se mnou, co chcete'."

Nevím, zda jsem právě kousla do nepoživatelné citronové trávy, nebo mi Hana Velíšková vyrazila dech tvrzením, že je fanda "do diverzity". "Tady se tomuhle tématu vyhýbáme. Máme dojem, že je to něco, co má povinně být, aby zaměstnavatel nediskriminoval zaměstnance. Jenže ta věc je mnohem širší," zdůrazňuje.

"V Británii tak označují moderní řízení lidí. V Česku ale často vidíme týmy, které jsou disproporční, protože manažer nabírá lidi podle představy ,kdo je mi sympatický, bude dobře pracovat'. Spousta šéfů si přitom vybírá lidi jen podle osobní chemie. Říkají mi, 'já to poznám'. Na to jim říkám, já se touto prací živím patnáct let, a tohle tedy nepoznám," říká Velíšková s tím, že si netroufne škatulkovat lidi mezi dveřmi. Pro zodpovědné sestavování týmů doporučuje používat kompetenční interview. Nejde prý o nic jiného než zjistit, jaké vzorce chování člověk používá. Kompetenční pohovory se využívají léta v Británii, v Česku jen asi deset let, a spíše v globálních firmách.

V momentě, kdy číšník přináší na stůl rýži a kousky kuřete na zeleném kari, stáčím řeč na krátké úvazky. Velíšková spolupracovala s Gender Studies na projektu Půl na půl. Zajímá mě, zda jsou kratší úvazky přínosem nejen pro určitou skupinu lidí, ale i pro firmu? "Když se podívám na KPMG, tak máme v auditu vrchol sezony. Pokud bychom neměli ženy, které jsou ochotny se z rodičovských dovolených vrátit na krátké úvazky, na pokrytí špičky, museli bychom mít zaměstnance, který je ve stavu celý rok. Jenže by se mimo sezonu nudili. Takže pro nás jsou krátké úvazky výhodné," říká Velíšková.

Samotnou ji prý více zajímá to, jak člověk splní úkol, než kolik hodin prosedí nad prací. "Připadá mi efektivnější, když mám schopné lidi na kratší úvazek, než kdybych měla neschopné lidi na celý," dodává.

Budoucnost patří komunikaci po síti

To, že má doma dvě malé děti, ji prý donutilo maximálně zefektivnit práci. "Pokud mohu něco řešit telefonem, namísto abych cestovala přes půl Prahy, jsem vděčná. V naší pražské kanceláři je nainstalováno technické vybavení pro videokonference s cílem omezit zbytné cestování. Ve firmě máme třeba koncept virtuálních tréninků, kdy lektor sedí někde ve světě a připojí se k němu 25 lidí, kteří sedí na různých místech. Myslím si, že je to trend budoucnosti," říká Velíšková, která je podle svých slov velkým nepřítelem byrokracie.

"Tvrdím, že kdyby HR byla oddělení, jejichž služby si zaměstnanci nakupují, tak by často fungovala úplně jinak. Dělala by služby, které někdo potřebuje," zdůrazňuje Velíšková, která se také považuje za pragmatika a zakládá si na tom, že nic neřeší jen teoreticky. "Jsem ráda, když si stanovíme reálné a hmatatelné cíle a řekneme si ,takhle k nim dojdeme'," popisuje. Když se jí ptám na koníčky, směje se, že je to všechno, co lze dělat s dětmi. V něčem jsou ale synové Hany Velíškové jiní. V šesti a sedmi letech rádi napodobují tatínka, který běhá půlmaraton. Doma s ním prý trénují na běžeckém pásu. Jak se však zdá, brzy s sebou strhnou i maminku. "Nedávno jsem kývla kolegům na návrh, že s nimi poběžím firemní štafetu, přiznává personalistka, která kromě své práce v KPMG přednáší na MBA programu VUT v Brně, spolupracuje se Společností lidských zdrojů a publikuje v odborných časopisech.

Hana Velíšková
Ráda si zajde na thajské jídlo do restaurace, ale hravě jej zvládne i doma.
foto: Libor Fojtík