Jiří Smrčka: Největší slabina? Pobočky škol v regionech

Detašovaná pracoviště škol ohrožují kvalitu vzdělávání, říká Jiří Smrčka, tajemník Akreditační komise ministerstva školství, která pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání.

HN: Od roku 1999 v Česku vzniklo 44 soukromých vysokých škol. Přicházejí vám další žádosti o založení?

Žádosti přicházejí neustále. Absolutní počet žádostí od roku 1999, kdy zákon vznik soukromých vysokých škol umožnil, je 150. Není výjimkou, že neúspěšní žadatelé předkládají žádosti opakovaně i několikrát. V roce 2010 bylo projednáváno celkem jedenáct žádostí, ale státní souhlas byl udělen pouze v jednom případě. Od počátku roku 2011 evidujeme už další dvě žádosti.

HN: Co je potřeba splnit, když si chce někdo založit soukromou vysokou školu?

Žadatel musí předložit kvalitní studijní program a dokázat ho zabezpečit po stránce personální, informační, přístrojové, materiální a finanční. Dále musí naplánovat tvůrčí činnost nebo výzkum, který souvisí s odborností a typem studijního programu. Podstatné je, že vznikající soukromá vysoká škola musí být od počátku koncipována jako plnohodnotná instituce, která bude schopna vytvářet akademické prostředí a plnit všechny funkce vysoké školy, nikoli jako agentura, která vzdělání pouze zprostředkuje.

HN: Jak často Akreditační komise soukromé vysoké školy hodnotí a na co se při kontrolách zaměřujete?

V posledních několika letech se výrazněji věnujeme hodnocení detašovaných pracovišť vysokých škol. Množství těchto pracovišť se rozrostlo po roce 2005 do nebývalého počtu. Podle názoru Akreditační komise tato pracoviště v současnosti představují nejslabší článek v kvalitě vysokoškolského vzdělávání v Česku, a to dokonce tak, že mohou být vážným rizikem, snižujícím úroveň vzdělanosti absolventů vysokých škol. Pokud jde o průběh hodnocení, ten je standardizovaný statutem Akreditační komise a Evropskými standardy i směrnicemi pro zabezpečování kvality ve vysokém školství. Vychází ze sebehodnoticí zprávy, kterou vysoká škola zpracuje podle strukturovaného zadání, následuje studium podkladů a dokumentace, návštěva na pracovištích vysoké školy, příprava hodnoticí zprávy a její projednání v Akreditační komisi za účasti představitelů hodnocené vysoké školy.

HN: Je vůbec v silách Akreditační komise kontrolovat kvalitu ve 44 soukromých a 26 veřejných vysokých školách? Neměl by se systém hodnocení nějak upravit?

Posláním Akreditační komise není kvalitu kontrolovat, ale pečovat o ni formou hodnocení. Akreditační komise není obdobou České školní inspekce, ale orgánem složeným z 21 všeobecně uznávaných odborníků, kteří vystupují v roli partnerů vysokých škol a společně s nimi hledají možnosti, jak činnost zlepšovat. U vysokých škol platí především pravidlo, že za svou kvalitu nesou zodpovědnost samy. Důraz by proto měl být kladen na vytvoření systému vnitřního zabezpečování kvality vysokých škol. Zpřísňovat proces vnějšího hodnocení kvality nebo vést ho do podrobnějších detailů není cesta, která by vedla k úspěchu a která by v evropských zemích představovala hlavní vývojový trend.

Soukromá vysoká škola musí být plnohodnotnou akademickou institucí, ne jen agenturou, která zprostředkovává vzdělání.
Jiří Smrčka, tajemník Akreditační komise

Jak se školy hodnotí

Ministerstvo školství chce hodnocení kvality škol zlepšit. V roce 2013 k tomu má vzniknout speciální agentura

Osm tisíc oborů

V Česku je nyní 26 veřejných a 44 soukromých vysokých škol. Ty dohromady nabízejí osm tisíc studijních oborů. Na hodnocení jejich kvality v současnosti dohlíží pouze 21 akademiků sdružených v Akreditační komisi. Podle ministerstva školství není možné za tohoto stavu kvalitu vysokoškolského vzdělávání objektivně hodnotit, a chce proto pravidla změnit.

Agentura pro kvalitu

V roce 2013 má vzniknout Agentura pro kvalitu vysokého školství. Počítá s tím novela vysokoškolského zákona, která se nyní začne teprve projednávat. Agentura by měla za úkol soukromé i veřejné vysoké školy hloubkově hodnotit, a to jednou za dva nebo tři roky. Výsledky kontroly by se pak mohly projevit i ve financování škol (v tomto případě pouze veřejných). Agentura by měla rovněž pravomoc školu, která je dlouhodobě špatná, zrušit. Roční rozpočet agentury by se měl pohybovat kolem 30 milionů korun.

Komise zanikne

Pokud návrh vysokoškolského zákona v této podobě projde, bude to znamenat konec současné Akreditační komise. Ta totiž školy nejen hodnotí, ale zároveň jim vydává i akreditace - povoluje, jestli škola vůbec může vzniknout a jaké studijní obory může nabízet. Evropské směrnice přitom neumožňují, aby jeden orgán školy současně hodnotil i akreditoval. Podle nového zákona bude školám akreditace vydávat ministerstvo školství a hodnocení bude provádět již zmíněná agentura.