Jana Ryšlinková: Šéfové velkých firem jsou rozmazlení

Manažeři potřebují být v kontaktu s nejnovějším děním ve světě, pokud chtějí být konkurenceschopní. Jana Ryšlinková, děkanka US Business School v Praze, je přesvědčena, že ten mohou lídři v nejlepších institucích MBA získat, pokud je učí světové špičky.

HN: Mluvily jsme spolu o MBA naposledy před třemi roky, kdy ekonomika rostla. Jak se krizí změnil tento trh?

Asi bychom měli trochu rozlišovat mezi Spojenými státy a Českou republikou. Ve Státech se první rok po krizi projevil skutečně pokles studentů MBA poměrně značně. Ale zase relativně rychle začal růst. Amerika má dlouholetou tradici, že se lidé, kteří přišli o práci poté, co byli na poměrně vysokých pozicích, což se v době krize stává, často věnují svému sebevzdělání. Amerika zná tradičně roky krize jako dobré roky i pro MBA. To se neprojevilo v prvním roce, ale vloni. A letos počty MBA studentů začínají znovu zásadním způsobem stoupat.

HN: A v Česku?

Mentalita Čechů je jiná. Nemám přehled o všech ostatních programech MBA, ale na naší škole vidíme mírnou stagnaci či mírný nárůst, jenže především u lidí, kteří si MBA hradí sami. Rozhodně vidíme pokles u těch, kteří jdou studovat MBA za plné finanční podpory firmy. Už to není ten benefit, což byl mnohdy základní motiv studia. Dnes jde více o potřebu vzdělat se a být lepší. Pro nás to znamenalo totální redukci programů, které jsou hrazeny firmou, a naopak si vážíme studentů, kteří si studium hradí ze svého.

HN: Reagovaly programy na krizi nebo na to, že je byznys globálnější?

Jsou školy, které na toto začaly myslet strategicky dříve, ještě před krizí. University of Pittsburgh, se kterou spolupracujeme, toto udělala už před osmi lety. Program, který nabízíme, probíhá na třech kontinentech - v Severní Americe, Brazílii, Evropě a v nejbližší době se otevře v Indii. Mezinárodní přesah je nutný pro každého, kdo chce uspět. Chcete-li být byznysmenem, vyjet za hranice je nutnost. Schopnost komunikovat, hledat si zákazníky, výrobce, jiné možnosti mimo Česko nebo sem nové věci přitáhnout, to je nebytné. My asi sami jako ekonomika nevystačíme. A to v žádném ohledu.

HN: A je to opravdu studium MBA, které může pomoci? Často se mluví o vyprázdnění těch titulů...

Nevnímám MBA jako super akademický titul. Když má někdo doktorát z MIT, tak vím, že je to akademicky vybavený člověk. Vnímám MBA jako profesní školení, je více svázáno s praxí. Proto je pro mě nejvýznamnější tam, kde mají lidé praxi a doplní si to, co jiní udělají za ně. Třeba to, jak se co dělá někde jinde, což jim pomůže vkročit do toho velkého světa prostřednictvím vlastní zkušenosti, ale dokážou si udržet nadhled. Když někdo vystudoval ekonomiku, tak ještě nemusí umět zacházet s lidmi. Když někdo vystudoval chemii, tak třeba nemusí znát marketing... Je to jakési doplnění komplexního pohledu, který schopný manažer potřebuje. MBA je nástroj, jímž vzdělaný, chytrý a už mírně zkušený člověk může rychleji vstřebat to, co se v tom světě děje, a pomoci si dělat svou práci lépe. Navíc se seznámí s mezinárodními standardy, což je strašně důležité.

HN: V Česku za byznysem kulhá veřejná správa. Pomohlo by MBA ve veřejné správě jako ve Francii či Německu?

Státní správa je v Česku podprůměrná. Samotné MBA ji ale nespasí. Byla bych ochotna se pustit do MBA pro úředníky, ale asi by muselo být v češtině. Jde o velké množství lidí, kteří zde působí. Nepomůže dvacítka vzdělaných lidí. Je zapotřebí dotáhnout do konce zákon o státní správě tak, aby lidé byli nuceni se chovat profesionálně. Mělo by se vnímat, že státní správa je profese, jako je tomu na Západě. Téhle zemi by to pomohlo. Ti lidé nemají dostatečné vzdělání, jak tu sféru vést, a podle mě je to na škodu.

HN: Odrazí se nějak MBA alespoň u lídrů, kteří vedou firmy?

Podívejte se na velké starší firmy, které byly zvyklé jednat se zákazníkem jako se špinavým hadrem. Za dvacet let se změnily, ale málo ve srovnání s těmi, které vyrostly doslova na zelené louce. Za těmi je spousta práce a námahy.

HN: Jsou v tomto agilnější třeba majitelé malých a středních firem? Mají zájem o MBA studium?

To jsou ti nejmotivovanější a těch studuje MBA hodně. Jsou samoplátci, manažeři z velkých firem jsou mnohem rozmazlenější.

Amerika zná tradičně roky krize jako dobré roky pro studia MBA.